Londýn hodlá vracet čluny připlouvající z Francie. Nebudeme akceptovat vydírání, reaguje Paříž

Nahrávám video

Británie hodlá vracet lodě s ilegálními migranty přeplouvající Lamanšský průliv zpět do Francie. Prohlubuje se tak diplomatické napětí mezi Londýnem a Paříží. Země se neshodnou na tom, jak se vypořádat s narůstajícím počtem běženců, kteří riskují životy na malých člunech.

Dle britského ministerstva vnitra letos na malých plavidlech přeplulo kanál La Manche, jenž je jednou z tepen námořní dopravy, přes třináct tisíc lidí, přičemž za uplynulé dva dny to bylo přes tisíc. V pondělí Francouzi zamezili vyplutí dvou stovek migrantů.

Londýn přichystal novou taktiku, jak se s čluny ve vlnách kanálu vypořádat. Pohraniční úředníci jsou trénováni, aby připlouvajícím člunům zamezili v přistání na britských březích a donutili je opustit britské vody. Postup mají využít pouze v případě, že to bude bezpečné, zdůrazňují britské úřady.

BBC poznamenává, že zbývá doladit detaily plánu. Panují přitom otázky, zda by taktika neporušovala mezinárodní námořní právo. 

Mluvčí premiéra Johnsona řekl, že Londýn je přesvědčen o tom, že jakýkoli přístup vůči člunům s migranty, který Británie zaujme, bude v souladu se zákonem. Britská vláda bude podle mluvčího nadále posuzovat rozsah bezpečných a legálních možností, jak zamezit malým člunům, aby se vydávaly na plavbu přes Lamanšský průliv. „Jsme přesvědčeni, že jakýkoli přístup, který zvolíme, bude v souladu s požadavky práva,“ zdůraznil.

Spor s Francií

Ministryně vnitra Priti Patelová se ve středu sešla s francouzským protějškem Géraldem Darmaninem, na postupu se ale nedohodli. „Jasně jsem řekla, že dosažení výsledků a zastavení člunů jsou pro britské občany naprostými prioritami,“ podotkla po jednání Patelová. Darmanin Británii vzkázal: „Kooperace našich sil na pobřeží funguje dobře a je efektivní. Nevyžaduje nové postupy, jak navrhujete.“

Ve čtvrtek francouzský ministr zdůraznil, že Londýn musí dodržovat své závazky ohledně migrantů připlouvajících k britským břehům. „Francie nebude akceptovat jakoukoli praxi, která jde proti námořnímu právu, a nebude akceptovat jakékoli finanční vydírání,“ prohlásil. Ještě předtím varoval, že plánovaná britská praxe by měla negativní dopad na vzájemnou spolupráci obou zemí.

Ministryně Patelová už počátkem týdne podle britského tisku pohrozila tím, že neposkytne slíbených více než 60 milionů eur (přes 1,5 miliardy korun), které měly pomoci financovat posílení přítomnosti francouzských pořádkových sil u pobřeží.

Pohraniční stráž má pochyby

V červenci se Francie s Británií dohodly na tom, že na strážení Lamanšského průlivu poskytnou více policistů a investovat hodlají do detenčního centra. Francouzští policisté zabavují čluny, tvrdí ale, že nedokáží nebezpečným cestám přes kanál zamezit zcela.

Charitativní organizace apelují na britské ministerstvo vnitra, aby přistoupilo k „humánnějším a odpovědnějším“ krokům vůči uprchlíkům. Britská pobočka Amnesty International zdůraznila, že běženci mají právo ucházet se v Británii o azyl a nebezpečné cesty přes La Manche za pomoci pašeráků podnikají pouze proto, že neexistují legální alternativy.

Spolupracovník ČT v Británii Ivan Kytka přisuzuje aktuální záměr britské vlády snaze Borise Johnsona ukázat, že si je vědom odpovědnosti. „Voliči dostali příslib, že Británie získá kontrolu nad vnějšími hranicemi,“ připomíná jedno z hlavních témat brexitu.

Kytka zároveň upozorňuje, že sami příslušníci pohraniční stráže vyjadřují o plánech vlády pochybnosti. „Stačí, aby žadatelé o azyl naskákali do vody a podle námořního práva je budou muset Britové zachránit a přivézt ke svému břehu,“ vysvětluje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...