Litva vyhlásila nouzovou situaci kvůli balonům z Běloruska

Litevská vláda vyhlásila nouzovou situaci kvůli opakovanému narušování vzdušného prostoru země pašeráckými balony z Běloruska. Podle kabinetu balony představují hrozbu pro národní a bezpečnostní zájmy Litvy. Vyhlášení nouzové situace umožní vládě a místním úřadům vynaložit dodatečné zdroje na řešení situace. Analytici z Institutu pro studium války (ISW) uvádějí, že narušování litevského vzdušného prostoru může být součástí ruské přípravy na možnou budoucí válku proti NATO.

Nouzová situace se podle vlády z velké části nedotkne civilního obyvatelstva. „Přijatá opatření budou cílená a zaměří se výhradně na organizátory a pachatele nelegálních aktivit,“ uvedlo ministerstvo vnitra, které vládě vyhlášení nouzové situace navrhlo. Balony používají pašeráci, aby do Litvy přepravili cigarety a další kontraband.

Ministerstvo vnitra svůj návrh odůvodnilo tím, že neustálé vypouštění balonů představuje hrozbu pro litevské civilní letectví a narušuje provoz letiště ve Vilniusu. V důsledku toho dochází ke ztrátě možnosti přepravit cestující a náklad leteckou dopravou, vznikají finanční ztráty a dochází k poškození reputace, uvedl úřad.

„Je zřejmé, že tato nouzová situace je vyhlášena nejen kvůli narušení civilního letectví, ale také kvůli obavám o národní bezpečnost a potřebě užší koordinace mezi institucemi,“ dodal během zasedání vlády ministr vnitra Vladislav Kondratovič.

Rozšíření pravomocí armády

Litevská vláda dále plánuje požádat parlament, aby armádě udělil pravomoci jednat v době nouzové situace ve spolupráci s policií, pohraniční stráží a bezpečnostními složkami.

Vojáci tak budou moci vydávat závazné příkazy jednotlivcům, společnostem a organizacím; pronásledovat a zadržovat osoby, které tyto příkazy ignorují nebo jsou podezřelé ze spáchání trestných činů či jiných porušení předpisů; omezovat přístup do určitých oblastí; zastavovat probíhající práce na konkrétních místech; omezovat nebo zakazovat provoz vozidel; kontrolovat doklady totožnosti, vozidla, zbraně a osobní věci. Budou také moci používat speciální vybavení, upřesnila veřejnoprávní stanice LRT.

Ministerstvo obrany uvedlo, že rozšíření pravomocí pro vojáky jsou nezbytná, protože balony stále častěji narušují provoz na mezinárodním letišti ve Vilniusu a představují širší rizika pro civilní letectví.

Návrh bude ještě v úterý předložen parlamentu v rámci zrychleného řízení. Pokud budou rozšířené pravomoci schváleny, zůstanou v platnosti tři měsíce.

Běloruská hybridní válka

Podle ministerstva vnitra v letošním roce do litevského vzdušného prostoru vniklo 599 balonů, kromě nich úřady zaregistrovaly také 197 dronů. Narušily 320 letů, upozornila LRT. Dvě největší litevská letiště – ve Vilniusu a Kaunasu – musela kvůli balonům několikrát přerušit provoz. Vilnius leží přibližně třicet kilometrů od hranic s Běloruskem, Kaunas dále.

Litva, která je členskou zemí Severoatlantické aliance i Evropské unie, dlouhodobě obviňuje Bělorusko, jehož autoritářský režim je blízkým spojencem Ruska, z vedení takzvané hybridní války.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko v reakci na vyhlášení nouzové situace Vilniusem prohlásil, že Litva přehání a že Minsk nechce válku se svými sousedy. „Opravdu chtějí bojovat? My válku nepotřebujeme,“ reagoval Lukašenko. Litevský krok přitom nemá s válečným stavem žádnou souvislost.

Jak naopak upozorňují analytici z ISW, Bělorusko je de facto spolubojovníkem Moskvy v ruské válce na Ukrajině, a běloruské narušování vzdušného prostoru NATO je proto velmi pravděpodobně součástí stále častějších ruských skrytých i otevřených útoků proti Evropě.

ISW označuje současný stav jako „Fázi nula,“ v jejímž rámci se Moskva prostřednictvím informačních a psychologických operací připravuje na možnou budoucí válku proti NATO.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 46 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...