Lipavský v Maďarsku „upřímně hovořil o ruské hrozbě“

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se v Maďarsku setkal se svým protějškem Péterem Szijjártóem. Hovořili spolu o nadcházejícím maďarském předsednictví Radě Evropské unie, které se má soustředit na boj s nelegální migrací, rozšíření EU o země západního Balkánu a na energetickou bezpečnost. Lipavský zmínil i podporu Ukrajiny, v čemž se pohled Budapešti a Prahy liší. Podle ministra je však třeba o tématu s partnery upřímně mluvit.

Lipavský označil svůj vztah se Szijjártóem za korektní a profesionální. V Budapešti jednali vůbec poprvé v bilaterálním formátu.

Pokud jde o ilegální migraci, střední Evropa podle maďarského ministra bezprostředně zjistila, jak dramatické důsledky má. Szijjártó v této souvislosti ocenil spolupráci s českými, slovenskými i polskými policisty. Zapotřebí je podle něj společné úsilí premiérů čtyř zemí – Maďarska, Polska, Slovenska a Česka.

S ohledem na rozšíření Unie o státy západního Balkánu považuje Szijjártó za nedůstojné, že kandidátské země v průměru téměř patnáct let čekají na členství v bloku. Maďarsko připravilo „jízdní řád“, jak přijetí docílit, sdělil na tiskové konferenci po jednání. Lipavský tuto prioritu maďarského předsednictví ocenil.

Česko i Maďarsko jsou zeměmi, které využívají jadernou energii a potřebují ji k posílení konkurenceschopnosti svých ekonomik, míní maďarský ministr. Jadernou energii označil za bezpečnou, šetřící životní prostředí a produkující levnou elektřinu. Budapešť podle něj doufá ve spolupráci firem obou zemí v této oblasti, ale také v obranném průmyslu či dopravě.

Vzájemný obchod podle Lipavského dosáhl v loňském roce hodnoty 13,4 miliardy eur (337 miliard korun) a stále roste. „Volný obchod je možný jen díky našemu členství v Evropské unii,“ poznamenal s tím, že Česko i Maďarsko bude slavit dvacetileté výročí od vstupu.

Ministři se dotkli i pokračování spolupráce v rámci Visegrádské skupiny (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), jež podle Szijjártóa sehrává důležitou roli a přispívá k posilování obranných schopností a konkurenceschopnosti středoevropského regionu. Lipavský poznamenal, že V4 má dlouhou tradici a je důležitou platformou pro dialog například o migraci nebo obchodu. Předsednictví V4 převezme v červenci od Česka Polsko.

Rozdílné pohledy na podporu Kyjeva

Česko a Maďarsko se výrazně liší v názorech na příčiny ruské agrese na Ukrajině i na formy pomoci, které jsou ochotny napadené zemi poskytovat. Zatímco Česká republika poskytuje i vojenskou pomoc, Maďarsko takový postoj nesdílí.

„Pohledy na ruskou hrozbu se liší, přesto si myslím, že je potřeba se státy, jako je Maďarsko, velmi pečlivě a upřímně o ruské hrozbě hovořit,“ poznamenal Lipavský před odletem do Maďarska. Celá Evropa podle něj čelí ruské hybridní válce.

„Je známo, že Česko považuje za největší hrozbu pro bezpečnost našeho regionu a celé Evropské unie právě ruský imperialismus. Věnuji se pečlivému vysvětlování tohoto pohledu,“ řekl ministr po jednání. Doplnil, že „Česko bude podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak to bude nutné v jejím legitimním boji proti ruskému agresorovi (...) Je v zájmu naší bezpečnosti, aby se Ukrajina ubránila.“

Nahrávám video

Praha podle Lipavského podporuje jedině mírový plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Důležité je bavit se o principech, že budeme o míru mluvit za účasti Ukrajiny, že Ukrajina bude jedna z plnohodnotných stran, že se nedomluví něco za zavřenými dveřmi a pak se to nenadiktuje Ukrajincům,“ upozornil Lipavský.

Rusko porušuje všechny bezpečnostní zásady včetně Mezinárodní agentury pro atomovou energii, včetně vojenských útoků na jadernou elektrárnu, řekl. „To jsou důležité bezpečnostní otázky, o kterých hovoříme,“ nastínil a poděkoval za možnost jednání vést a za maďarskou pohostinnost.

Lipavský poté na tiskové konferenci pro novináře oznámil, že Česko dál hledá v zemích Evropské unie podporu pro návrh na omezení pohybu ruských diplomatů v Schengenu, ještě se ale podle něj nedá říct, že bude přijat.

Lipavský by chtěl návrh zařadit do 14. balíčku protiruských sankcí, na kterém EU pracuje. Celá řada špionážních aktivit se podle šéfa české diplomacie odehrává pod diplomatickým krytím, což je „veřejně známým faktem“.

Česko požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb pouze v rámci hostitelské země, a nikoli po celém Schengenu. Zároveň chce, aby EU přijímala pouze biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou.

Nahrávám video

Lipavský si notoval s primátorem Budapešti

Budapešťský primátor Gergely Karácsony později po jednání s Lipavským prohlásil, že oba politici nahlížejí na ukrajinsko-ruský konflikt téměř stejně. Šéf české diplomacie zase ocenil, že maďarská metropole Budapešť podporuje Kyjev i další ukrajinská města postižená ruskou invazí podobně jako Praha.

„To, co znamená pro Maďary rok 1956, pro Čechy rok 1968, tak to je nyní živou skutečností pro Ukrajinu,“ řekl Karácsony. V roce 2019 se stal primátorem maďarské metropole jako společný kandidát opozičních stran, když porazil svého předchůdce ve funkci Istvána Tarlóse. Orbánova strana Fidesz tehdy přišla o vládu v maďarské metropoli.

„Tato válka je také o bezpečnosti Evropy, o tom, jestli tady bude silnější ruský vliv a jestli můžeme ubránit mír,“ poznamenal budapešťský primátor. S ministrem Lipavským se shodli i na nutnosti snížit závislost na ruských energiích, které podle Karácsonyho omezují svobodu i možnosti přechodu na zelenou energii.

Politici dále jednali o vztazích mezi Budapeští a Prahou, ocenili fungování Paktu svobodných měst, který v roce 2019 založili primátoři hlavních měst zemí Visegrádské skupiny, tedy Prahy, Bratislavy, Varšavy a Budapešti. Podle Lipavského šlo o důležitý moment, při němž liberální hlas prolomil hradbu konzervativního myšlení.

Svaz se od té doby rozrostl o další evropská i mimoevropská města, například Vídeň, Berlín, Brusel, Řím nebo Londýn. „Města mohou být velmi důležitými činiteli mezinárodních vztahů,“ dodal budapešťský primátor. Dobré vztahy podle něj pokračují i s nynějším pražským primátorem Bohuslavem Svobodou (ODS).

Lipavský měl odpoledne na programu také přednášku na univerzitě Ludovika na téma střední Evropy. Návštěvu Maďarska zakončí večerním setkáním na českém velvyslanectví se zástupci nevládních organizací a nezávislými novináři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...