Rubio ujistil, že USA jsou součástí NATO a chtějí Alianci silnější

Nahrávám video

Spojené státy jsou součástí NATO a přejí si Severoatlantickou alianci silnější, řekl ministr zahraničí USA Marco Rubio v Bruselu, kde se koná dvoudenní jednání šéfů diplomacií NATO. Členské země, včetně USA, by podle něj měly své obranné výdaje zvýšit na úroveň pěti procent svého hrubého domácího produktu, také vzhledem k současným bezpečnostním výzvám. Čtvrteční a páteční schůzka je prvním aliančním jednáním, kterého se Rubio jako nový americký ministr zahraničí účastní.

Šéf americké diplomacie poznamenal, že členy Aliance jsou bohaté země, které si větší investice do vlastní obrany mohou dovolit.

„Každý člen by měl plnit své závazky,“ podotkl Rubio. Spojené státy podle něj očekávají, že všechny země NATO zvýší své vojenské výdaje do výše nejméně pěti procent svého hrubého domácího produktu. Podobnou hodnotu nedávno zmínil i americký prezident Donald Trump.

„Prezident Trump dal jasně najevo, že NATO podporuje. V NATO zůstaneme,“ sdělil při svém příjezdu do sídla Aliance Rubio.

Evropští spojenci své obranné výdaje zvyšují od roku 2014, tehdy se na summitu ve Walesu dohodli dosáhnout do deseti let úrovně dvou procent HDP. Řada států této hranice už dosáhla. Nyní se, také s ohledem na agresivní chování Ruska, stále častěji zmiňuje potřeba dalšího nárůstu, často z hlavních měst zní hodnota okolo tří procent výkonu domácí ekonomiky.

„Očekává se, že evropští spojenci a Kanada budou zvyšovat výdaje na obranu,“ zdůraznil také Rutte. Už nyní evropské členské země investují do své obrany nejvyšší podíl od dob druhé světové války, připomněl.

Nahrávám video

„Dnes (ve čtvrtek) Marco Rubio rozhodně příslib o pětiprocentní úrovni neuslyší,“ uvedl zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský s tím, že rozhodnutí by muselo být jednomyslné všech 32 zemí. „Podle mých diplomatických zdrojů má pětiprocentní prohlášení stále spíše politickou povahu, za realistickou úroveň se v NATO považují výdaje na obranu ve výši asi 3,5 procenta HDP,“ doplnil zpravodaj.

Jednání o Grónsku

Rubio se také setkal se svým dánským protějškem Larsem Lokke Rasmussenem a potvrdil „silné vztahy mezi Spojenými státy a Dánským královstvím“, píše Reuters. Setkání následovalo po měsících napětí mezi Washingtonem a Kodaní kvůli opakovaným prohlášením Trumpa, že Grónsko – autonomní území Dánska – by se mělo stát součástí USA.

Rasmussen prý Rubiovi „jasně vysvětlil, že Dánsko odmítne jakékoli nároky na Grónsko,“ řekl po schůzce v Bruselu.

Podle dánského ministra mu Rubio během jejich konverzace řekl, že Spojené státy respektují právo Grónska na sebeurčení. Severoatlantická aliance by měla celkově věnovat více pozornosti právě situaci v Arktidě, dodal Rasmussen. „NATO má zodpovědnost Arktidu chránit.“

Lipavský: Česká muniční iniciativa získala financování do září

Za Česko se schůzky ministrů zahraničí účastní Jan Lipavský (nestr.), který před jednáním informoval, že se pro českou iniciativu podařilo získat další finanční zdroje od Kanady, Norska, Dánska a Nizozemska. Dodávky dělostřelecké munice pro Ukrajinu tak mohou pokračovat až do září, dodal Lipavský.

Česko patří k nejsilnějším podporovatelům Ukrajiny. Za loňský rok tuzemsko pro Kyjev mimo jiné zprostředkovalo dodávky přibližně 1,5 milionu kusů dělostřelecké munice různých ráží. Do tuzemské muniční iniciativy se zapojila řada spojeneckých zemí.

Díky iniciativě Česko podle Lipavského snížilo dělostřeleckou převahu Ruska na bojišti o pět set procent. „Bylo to 1:10 a dneska je to 1:2,“ sdělil ministr. Cílem Česka je v letošním roce dodávat na Ukrajinu 125 tisíc kusů munice měsíčně.

Nahrávám video

O muniční iniciativě bude Lipavský mluvit s ostatními ministry v Bruselu, jednání chápe také jako příležitost k rozhovorům s partnery z oblasti Indo-Pacifiku. Bezpečnost tohoto regionu je s Evropou úzce spojená, podotkl. „Budeme se bavit také o Ukrajině. Že je zásadní budovat silnou ukrajinskou armádu, to je nejsilnější bezpečnostní garance vedle naší pokračující vojenské podpory,“ doplnil Lipavský.

Nahrávám video

Lipavský také věří, že Rubio potvrdí zájem na silné a akceschopné Alianci. „Budeme jednat o spravedlivém sdílení odpovědnosti mezi spojenci a navyšování výdajů na obranu,“ dodal. Ostatní ministry bude informovat o záměru české vlády zvyšovat postupně výdaje na obranu z aktuálních dvou na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2030.

Udržení bojeschopnosti Ukrajiny jako hlavní téma

Rutte před společným brífinkem s Rubiem zmínil, že od šéfa americké diplomacie evropští spojenci čekají ujištění o trvalém zájmu USA o Alianci. „Neexistují žádné plány toho, že by USA najednou stáhly svou vojenskou přítomnost v Evropě,“ zdůraznil Rutte a dodal, že USA jsou stále důvěryhodným partnerem v NATO, přestože požadují, aby se evropské země postaraly o svou obranu samy.

Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna očekává o navýšení výdajů na obranu diskuzi, rozhodující pak bude červnový summitu NATO v Haagu. Do obrany je nutné investovat ne kvůli Spojeným státům, ale kvůli hrozbě Ruska, zmínil. Je také potřeba pokračovat ve vojenské podpoře Ukrajiny, dodal.

Lipavský míní, že výsledek ruské války na Ukrajině bude signálem o odhodlanosti a pevnosti západního spojenectví. Bedlivě průběh konfliktu podle něj sleduje Čína.

Obrovský zmínil, že spojenci se budou Rubia ptát také na to, jaké plány má Washington s ohledem na vyjednávání s Ruskem a Ukrajinou o možném příměří nebo ukončení rusko-ukrajinské války. „Chtějí od Rubia slyšet podrobnosti, kam to teď bude směřovat,“ uvedl zpravodaj.

Nahrávám video

Rutte zopakoval, že mír na Ukrajině musí být trvalý, s čímž podle něj souhlasí také americký prezident Donald Trump. Mír musí být spravedlivý a trvalý, nejen přestávka v bojích, řekl při příchodu i norský ministr zahraničí Espen Barth Eide. Rusko je podle něj hlavní hrozbou pro Alianci, která se musí připravit na další úsek války i na to, co se bude dít poté. Zásadní je podle něj spolupráce s Evropskou unií.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v sídle NATO uvedl, že Ukrajina přijala americký návrh na příměří bez jakýchkoli podmínek. Oproti tomu Rusko si klade další požadavky, proto Sybiha chce, aby na Moskvu vznikl větší tlak. Poděkoval rovněž všem spojencům za dosavadní pomoc zemi, která se již více než tři roky brání ruské agresi.

Šéf NATO dále zmínil, že by ho nepřekvapilo, kdyby na program čtvrtečního jednání přišlo i téma Arktidy.

Rutte dále před jednáním uvedl, že udržení bojeschopnosti Ukrajiny bude hlavním tématem schůzky. Už ve středu oznámil, že země Severoatlantické aliance přislíbily v prvních třech měsících roku bezpečnostní podporu Ukrajině v hodnotě přes dvacet miliard eur (499 miliard korun). Loni spojenci zemi, která se už přes tři roky brání ruské plnohodnotné agresi, poskytli pomoc v hodnotě kolem padesáti miliard eur (1,25 bilionu korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...