Lídra turecké opozice Kilicdaroglua podpoří ve volbách další nacionalistická strana

Turecká Strana vítězství (ZP), označovaná za ultranacionalistickou i krajně pravicovou, podpoří ve druhém kole prezidentských voleb opozičního lídra Kemala Kilicdaroglua. Oznámil to šéfa ZP Ümit Özdag. Tato strana byla součástí předvolební koalice Aliance předků (ATA), která do prezidentských voleb postavila kandidáta Sinana Ogana, který skončil třetí a pro nedělní druhé kolo už podpořil prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Özdag na tiskové konferenci po boku Kilicdaroglua prohlásil, že společně prosazují, aby se do roka od voleb vrátili do své vlasti Syřané, kteří do Turecka utekli před občanskou válkou a kterých je v Turecku na 3,7 milionu. 

„Kilicdaroglu se před prvním kolem voleb snažil být inkluzivní, snažil se oslovit voliče z celého širokého spektra. Teď jednoznačně cílí na hlasy krajní pravice, na hlasy nacionalistické,“ připomněl zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský. „Ulice tureckých měst jsou plné plakátů s Kilicdarogluem, které mají jednoduché dvouslovné heslo: Syřané půjdou.“ 

Nahrávám video

Téma vyhoštění nebo deportací Syřanů zvedá Kilicdaroglu podle Černohorského v téměř každém veřejném projevu. „Jednoznačně tak cílí na voliče toho třetího vzadu, neúspěšného kandidáta z prvního kola Sinana Ogana, který toto také velmi často opakoval,“ dodal zpravodaj ČT.

Opozičního lídra Kilicdaroglua pro druhé kolo podporuje i další strana už rozpadlé aliance ATA, Strana spravedlnosti. Její lídr Vecdet Öz řekl, že Ogan se postavil za Erdogana proto, že mu bylo slíbeno místo ve vládě. „Řekl jsme mu (Oganovi), že jsme opoziční strana. Budeme si vybírat podle toho, kdo nám dá křeslo?“ vysvětlil Öz, proč podpoří lídra opozice proti Erdoganovi.

Nahrávám video

Erdoganovi se v prvním kole vedlo lépe, než se čekalo

V prvním kole voleb 14. května vyhrál Erdogan s 49,52 procenta hlasů a Kilicdaroglu skončil s nečekaně velkým rozdílem druhý se 44,88 procenta. Ogan dostal 5,2 procenta hlasů.

Erdogan, který je prezidentem od roku 2014 a předtím byl od roku 2003 premiérem, poprvé nevyhrál prezidentské volby už v prvním kole. Ovšem získal více hlasů, než mu dávaly průzkumy, z nichž většina předpovídala těsný výsledek či vítězství Kilicdaroglua.

Mnozí očekávali, že Erdoganovi uškodí špatná ekonomická situace, zejména vysoká inflace a růst životních nákladů, a také, že mu body ubere podle některých špatně zvládnutá pomoc po únorovém zemětřesení. Erdogan ale vyhrál i ve většině provincií postižených touto přírodní katastrofou.

Podle analytiků Erdogan vyhrál výrazně v prvním kole proto, že se mu podařilo z volebního souboje udělal zápas o tureckou identitu a bezpečnost země.

Erdogan je favoritem druhého kola

I pro druhé kolo dávají mnozí větší šance Erdoganovi. Do karet mu budou hrát mimo jiné výsledky parlamentních voleb, v nichž vyhrála jeho aliance. Mnozí voliči totiž budou podle analytiků preferovat silné vedení země.

„Panuje zde všeobecné přesvědčení, že výhodu má Erdogan, a to kvůli tomu, že jeho koalice dokázala ovládnout volby do parlamentu. Jeho AKP si pohoršila oproti předchozím volbám, jeho koaliční partner, ultranacionalistická strana MHP, ale získala víc mandátů než minule, a to v důsledku znamená udržení nadpoloviční většiny,“ shrnul Černohorský. 

Erdogan vyhrál i díky ovládnutí médií, ve státní televizi opozice dostala jen minimální prostor. „Nebavíme se o standardní předvolební situaci, jakou známe ze západní Evropy. Erdogan, jeho vláda a na něj napojení lidé ovládají velkou většinu médií, státní zdroje, klíčové instituce včetně ústřední volební komise či justici,“ zdůraznil zpravodaj ČT.

Kilicdaroglu žaluje Erdogana kvůli upravenému videu

Turecká nezávislá platforma zveřejnila také několik lží, které Erdoganova propaganda využila v kampani.

V úterý oznámil volební tým Kilicdaroglua, že jeho Lidová republikánská strana (CHP) podala trestní oznámení na Erdogana a několik dalších lidí za upravené video, na němž to vypadá, že CHP má podporu teroristické organizace Strana kurdských pracujících (PKK).

Erdogan v živém vysílání státní televize TRT v pondělí znovu řekl, že lídr CHP se spoléhá na podporu teroristické organizace PKK, což Kilicdaroglu odmítá. „Nezáleží na tom, zde je to videomontáž, či ne. Členové PKK opozici podporují,“ řekl Erdogan.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...