Lidé ze Slovenska budou moci na jeden den vycestovat. V Británii testují lék, který užívá Trump

Nahrávám video

V Británii začali testovat lék, který proti covidu-19 preventivně bere americký prezident Donald Trump. Výsledek by mohl být na konci tohoto roku. Podle nové studie se Spojené státy mohly vyhnout až 84 procentům úmrtí, kdyby na epidemii zareagovaly dříve. Obyvatelé Slovenska mohou od čtvrtka vycestovat na jeden den do vybraných zemí včetně Česka, aniž by při návratu museli nastoupit do karantény nebo předložit potvrzení o negativním výsledku testu na koronavirus.

  • Brazílie za poslední den zaregistrovala rekordních bezmála 20 tisíc nových případů nákazy koronavirem.
  • Podle nové studie vědců z Kolumbijské univerzity se USA mohly vyhnout úmrtí až 84 procent lidí, kdyby zavedly koronavirová opatření o dva týdny dříve.
  • Lidé ze Slovenska mohou od čtvrtka vycestovat na jeden den do vybraných zemí včetně Česka, aniž by při návratu museli do karantény nebo předložit potvrzení o negativním testu.
  • V kolumbijském hlavním městě Bogotá kontrolují zdravotní stav obyvatel a dodržování opatření policejní drony.
  • Britská nízkonákladová letecká společnost easyJet obnoví 15. června několik letů, zatím jen menší počet. Cestující budou muset mít roušku a letadla se budou důkladněji čistit.
  • Rakousko chce při nastartování turismu po 29. květnu otestovat na koronavirus co nejvíce zaměstnanců hotelů a ubytovacích zařízení.
  • Michael Cohen, bývalý právník Donalda Trumpa, vyšel z věznice ven dříve kvůli koronavirové nákaze.
  • 23:26

    Guvernér Louisiany John Bel Edwards prodloužil koronavirová opatření o další čtyři týdny. Ta původně přitom měla skončit tento pátek.

  • 23:23

    Dalším dvěma organizátorům Trumpova předvolebního mítinku v Tulse vyšel pozitivní test na koronavirus. Celkově jich je už osm. Informoval o tom britský deník The Guardian.

  • 19:02

    Ve Francii zaznamenali v minulých 24 hodinách 31 úmrtí s covidem-19. Denní počet zemřelých se tak už jedenáctý den za sebou drží pod stovkou.

Slovenská policie upozornila zájemce o cestování do ciziny, aby si předem zjistili, zda budou do cílové země vpuštěni. Výraznější zdržení osobní dopravy na hranicích při výjezdu ze Slovenska dopravní servis Stella centra nehlásil.

Výjimku z povinné karantény dostali obyvatelé Slovenska včetně cizinců s pobytem v zemi pod Tatrami pro případ, že se po vycestování do osmi vybraných států vrátí v průběhu 24 hodin.

Dodržování nařízení na hraničních přechodech ověřují policisté. Zájemci o vycestování musí vyplnit formulář, do kterého hlídka zapíše čas překročení hranic a který se zkontroluje při návratu.

Slovenský ministr odmítl kompenzace ztrát po uzavření provozů

Slovenská vláda podle ministra financí Eduarda Hegera nehodlá plně kompenzovat firmám ztráty, které zaznamenaly kvůli dřívějšímu rozhodnutí úřadů uzavřít jejich provozy v souvislosti s opatřeními proti šíření koronaviru.

Viceprezident jednoho ze zaměstnavatelských svazů Rastislav Machunka řekl, že různé subjekty zvažují žaloby na úřad hlavního hygienika. „Slovensko nemá ten komfort, že má nízký dluh. Nemůžeme se tvářit, že stát je tady od toho, aby zaplatil ušlé tržby nebo ztráty jednotlivých firem,“ řekl novinářům Heger.

Švédský přístup kolektivní imunitu nepřinesl

Ve Švédsku se i bez nařízené karantény a bez větších omezení běžného života zatím nakazilo koronavirem jen minimum lidí. Z testování ve Stockholmu vyplynulo, že protilátky proti viru SARS-CoV-2 má v krvi jen 7,3 procenta obyvatel a že ani liberální přístup v boji s nemocí covid-19 nejspíš nepomůže rychle vybudovat kolektivní imunitu.

Vzorky z konce dubna ukázaly, že nejvíce lidí, kteří nákazu koronavirem prodělali, je ve švédském hlavním městě. Ve zbytku země má protilátky něco kolem tří až čtyř procent populace. Úřad pro veřejné zdraví přitom předpovídal, že na začátku května by měla protilátky mít až čtvrtina obyvatel.

V USA zemřelo kvůli koronaviru přes 90 tisíc lidí

Ve Spojených státech, které jsou co do počtu obětí i nakažených pandemií nejhůře zasaženou zemí světa, od propuknutí nemoci v zemi zemřelo 93 400 lidí z celkového počtu 1,55 milionu infikovaných.

Podle nové studie vědců z Kolumbijské univerzity se USA mohly vyhnout úmrtí až 84 procent lidí, kdyby zavedly ochranná opatření o dva týdny dříve. V případě nakažených by mohlo být v tom případě číslo nižší o 82 procent. K závěru dospěla skupina epidemiologa Jeffreyho Shamana. „Naše studie ukazují, jak je u covidu-19 důležitá včasná prevence a důrazná reakce,“ stojí ve studii.

V USA byl první případ nákazy ohlášen koncem ledna. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ale až v polovině března vyzvala občany, aby se vyhýbali větším skupinám lidí a omezili cestování. Velká města v té době začala uzavírat školy.

Ve studii, z níž cituje stanice CNN, je použit epidemiologický model šíření nákazy v USA mezi 15. březnem a 3. květnem. Podle vědců je rozhodující rané stadium epidemie. „Na začátku pandemie se infekce šíří exponenciálně, takže včasný zásah a rychlá reakce jsou naprosto zásadní,“ soudí.

Všech 50 amerických států už začalo s postupným uvolňováním ochranných opatření. Skupina z Kolumbijské univerzity je toho názoru, že pokud se objeví nárůst nových případů, měli by místní představitelé jednat rychle, protože váhavost povede k dalšímu růstu nakažených a mrtvých.

Trumpův někdejší právník Cohen vyšel z vězení

Michael Cohen, někdejší právník amerického prezidenta Donalda Trumpa, vyšel předčasně z vězení kvůli obavám, že by mohl přijít do styku s osobami nakaženými koronavirem. Napsala to agentura Reuters s odkazem na nejmenovaný zdroj seznámený se situací.

Podle předchozích zpráv amerických médií by si měl zbytek svého trestu odpykat v domácí izolaci. Cohen se v srpnu 2018 přiznal k porušení zákonů v osmi bodech včetně porušení zákona o financování volební kampaně.

Jedním z provinění bylo zaplacení úplatku za mlčení dvěma ženám, s nimiž měl údajně ženatý Trump sexuální poměr. Prezident tato obvinění popírá. Prezidentův někdejší osobní právník si od loňského května odpykává tříletý trest.

V Británii začali testovat lék, který užívá Trump

Britské univerzity v Oxfordu a Brightonu zahájily rozsáhlou studii, která má zjistit, zda mohou mít dva léky proti malárii preventivní účinky proti onemocnění covidem-19. Jedním z testovaných léků je i hydroxychlorochin, který podle svých slov preventivně užívá americký prezident Trump. Výsledek studie se očekává na konci tohoto roku, informoval zpravodajský web BBC.

Šéf Bílého domu dané antimalarikum dlouhodobě prosazuje jako lék proti covidu-19, a to navzdory dubnovému varování amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Ten vzhledem k riziku problémů se srdečním rytmem varuje před užíváním hydroxychlorochinu i chlorochinu na covid-19 mimo nemocnice a klinické testy. Dalším úskalím je, že přípravek nebude dostupný pro léčbu malárie či revmatické artritidy.

Hydroxychlorochin a podobná látka chlorochin se desítky let používají jako prevence i k léčbě malárie a jako lék na některé autoimunitní onemocnění, jako je revmatoidní artritida a lupus. O možné účinnosti látky proti covidu-19 se začalo hovořit v březnu po zveřejnění francouzské studie, která uvedla, že hydroxychlorochin v kombinaci s antibiotikem azithromycinem může pomoci pacientům s koronavirem. Vědecký časopis, který studii vydal, později uvedl, že článek nesplnil očekávaný standard.

EasyJet obnoví část letů, roušky budou povinné

Britská nízkonákladová letecká společnost easyJet obnoví 15. června několik letů, zatím jen menší počet. Cestující budou muset mít roušku a letadla se budou důkladněji čistit. Létat se bude převážně vnitrostátně, tedy po Británii, a pak do Francie, další destinace přibudou později, uvedla firma ve čtvrtek.

S obnovováním letů začínají i další letecké společnosti. Lety z Prahy do Paříže začne od června nabízet společnost Air France, lety z Frankfurtu nad Mohanem obnoví také Lufthansa.

Některé letecké společnosti naproti tomu s obnovou provozu váhají. Například polostátní turecké aerolinky Turkish Airline ve středu oznámily, že prodlouží odstávku mezinárodních letů z původně plánovaného konce května až do 10. června.

Skotsko začne uvolňovat opatření za týden

Skotsko začne za týden uvolňovat omezující opatření, která platila od druhé poloviny března. Ve čtvrtek to oznámila skotská první ministryně Nicola Sturgeonová. Školy se ale už do prázdnin neotevřou.

Jednotlivé části Spojeného království, tedy Anglie, Skotsko, Wales a Severní Irsko, mají uvolňování opatření ve vlastní režii. Například Anglie, o jejíž strategii rozhoduje ústřední vláda premiéra Borise Johnsona, je začala postupně rušit už minulou středu. Zbylé části království zvolily opatrnější přístup. 

Španělsko se pro zahraniční turisty otevře zřejmě v červenci

Španělsko by se pro zahraniční turisty mělo otevřít v červenci, řekla ve čtvrtek místopředsedkyně španělské vlády Teresa Riberaová. Oficiální termín ale kabinet zatím nestanovil.

Už v pondělí ministr dopravy José Luis Ábalos avizoval, že země se neotevře turistům dříve, než koncem června přestane platit omezení pohybu mezi španělskými provinciemi, zavedené v březnu kvůli pandemii covidu-19.

„Naše představa je spíše červenec než červen,“ řekla Riberaová na dotaz ohledně otevření země pro návštěvníky z ciziny. Připomněla také, že například v Číně, původním ohnisku nynější pandemie, nyní registrují nové případy nákazy importované ze zahraničí.

„Toho se obáváme. Výjimečně příznivá zůstává situace na Kanárských ostrovech, Baleárách či v Andalusii, když je omezen pohyb mezi provinciemi,“ uvedla místopředsedkyně vlády, která má v gesci plán uvolňování opatření.

I ministr dopravy Ábalos v pondělí řekl, že si nedovede představit otevření země pro turisty, dokud nebude možný volný pohyb Španělů mezi domácími provinciemi.

obrázek
Zdroj: ČT24

V Itálii zatkli šéfa protikoronavirového týmu kvůli korupci

Italská policie na Sicílii pozatýkala deset lidí, kteří se podle ní podíleli na rozsáhlé korupční síti zneužívající veřejné zakázky ve zdravotnictví. Mezi zatčenými je i muž, který dosud vedl odborný tým zodpovědný za boj s koronavirovou pandemií.

Korupční případ se týká zakázek od roku 2016 v celkové hodnotě téměř 600 milionů eur (přes 16 miliard korun). Obvinění si podle vyšetřovatelů rozdělovali provize za jejich zprostředkování a celkem v jejich kapsách skončily úplatky ve výši 1,8 milionu eur (asi 49 milionů korun).

„Objevili jsme skutečné mocenské spiknutí, v němž byli nečestní úředníci a bezohlední obchodníci a podnikatelé ochotni udělat cokoliv, jen aby získali veřejné zakázky za miliony,“ citoval server BBC zástupce finanční policie Gianluku Angeliniho.

Rakousko chce při nastartování turismu provádět tisícovky testů

Rakouská vláda chce při obnovování turistického ruchu po 29. květnu otestovat na koronavirus co nejvíce zaměstnanců hotelů a ubytovacích zařízení. Kancléř Sebastian Kurz dnes ujistil, že země bude do testovacích kapacit investovat velké prostředky.

Prezident rakouské hospodářské komory Harald Mahrer řekl, že cílem je celoplošné provádění 65 tisíc testů týdně. Země se tak chce prezentovat jako mimořádně bezpečná, což by mělo zahraničním turistům usnadnit rozhodování ve prospěch alpské republiky.

„Jako Rakouská republika budeme hodně investovat, abychom měli velké testovací kapacity a testovali co nejvíce a co nejpravidelněji pracovníky, kteří se starají o hosty,“ řekl kancléř na tiskové konferenci ve Vídni. Kromě toho vláda vyčlení dodatečných čtyřicet milionů eur (přes miliardu korun) na propagaci sebe sama coby turistické země.

Albánie otevře turistům hranice v květnu, tvrdí premiér

Albánie ještě v květnu otevře své hranice a přivítá zpět turisty. Ve čtvrtek to v parlamentu řekl premiér Edi Rama. Albánie už více než tři týdny nezaznamenala žádné úmrtí spojené s koronavirem.

„Říkám vám, že v květnu bude Albánie úplně otevřená, hranice budou otevřeny. Začínáme se připravovat na turistickou sezonu,“ prohlásil předseda vlády.

Turistika je v této balkánské zemi s 2,8 milionu obyvatel důležitým a rozvíjejícím se odvětvím ekonomiky. Přímo je v ní zaměstnáno na 90 tisíc lidí, ale zisk z ní má ještě dalších 200 tisíc. Koronavirová krize tuto oblast hospodářství zasáhla velmi těžce.

V Bogotě měří teplotu policejní drony

V kolumbijské metropoli Bogotá kontrolují zdravotní stav a dodržování koronavirových opatření policejní drony. Obyvatelům města měří teplotu a hlídají, zda se lidé nezdržují ve větších něž povolených skupinách, napsala agentura Reuters.

Pokud dron u někoho odhalí možnou horečku, jeho polohu pošle zdravotnickému týmu, který potenciálně nakaženého člověka vyhledá a určí, jestli má další příznaky covidu-19. Bezpilotní letouny provádějí kontroly jenom na ulici, dodává kolumbijská policie, podle které nebudou letouny zasahovat do soukromí Kolumbijců v bytech a domech. Drony ve vzduchu vydrží až 30 minut, vznést se mohou až do výšky 500 metrů a od vozidel, která slouží jako ovládací centra, se mohou vzdálit až na pět kilometrů.

Bogotá – kde bydlí zhruba osm milionů lidí – eviduje okolo třetiny ze všech 17 000 případů nákazy, které Kolumbie od propuknutí nemoci v zemi zaregistrovala.

K dohledu na dodržování koronavirových opatření využívala bezpilotní letouny i policie ve Francii, té to však na začátku tohoto týdne zakázala Státní rada, která v zemi zastává roli nejvyššího správního soudu.

Indiáni v Brazílii se snaží bránit příznakům nemoci bylinkami

Brazílie, která je co do počtu nakažených za Spojenými státy a Ruskem třetí na světě, eviduje celkem 291 579 potvrzených nákaz a bezmála 19 tisíc obětí. Mezi nimi jsou také původní obyvatelé. Ti se podle agentury AFP snaží bránit příznakům bylinami. Například skupinka domorodců z etnika Satere Mawe s peřím či čelenkami spletenými z rostlin na hlavě hledá na březích Amazonky léčivé rostliny pomocí motorové kánoe, vylíčila AFP.

Inidáni vyrábějí například odvary na bázi kůry stromů carapanauba, která působí protizánětlivě, saracura-mirá, jež se používá při léčbě malárie, nebo čaje s méně exotickými ingrediencemi, jako je citron, máta, česnek, okurka či med.

V Izraeli jsou v karanténě desítky dětí ze školek

V Izraeli nařídili karanténu desítkám dětí z mateřských škol, kde se objevily případy koronaviru. Izrael začal po ústupu epidemie covidu-19 otevírat školy i předškolní zařízení. 

Nákaza byla potvrzena u jednoho člena personálu školky na severu Tel Avivu, takže všech 50 jejích žáků musí do karantény. Ve školce na telavivském předměstí Bnei Brak, které bylo jedním z ohnisek nákazy, podle armádního rozhlasu musí do karantény celý personál i děti, protože se nakazil jeden asistent.

Další školka se musela ze stejného důvodu zavřít v Rišon Lecionu jižně od Tel Avivu. Chodí do ní dvacet dětí a město zajistilo otestování každého z nich. V Rechovotu musí do karantény 27 dětí ze školky a tři dospělí.

Kapské Město se stalo centrem nákazy v JAR

Kapské Město se stalo ohniskem nákazy koronavirem v Jihoafrické republice a patří k městům s nejvyšším výskytem covidu-19 na celém kontinentu. V turisticky populární destinaci se dosud nákaza potvrdila u více než 11 tisíc lidí, což představuje 62 procent ze zhruba 18 tisíc nakažených v celé zemi.

Původní odhady počítaly s tím, že se ohniskem nákazy v zemi stane provincie Gauteng, kde se nachází Johannesburg, který je největším městem v JAR, a hlavní město Pretoria. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...