Liberálové odmítli koalici s vítězem voleb. Wilders je z toho zklamaný

Strana současného nizozemského premiéra Marka Rutteho, pravicová liberální VVD, nevstoupí do vlády vytvořené euroskeptickou Stranou pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, která zvítězila ve středečních volbách. Prohlásila to šéfka strany Dilan Yeşilgözová-Zegeriusová před příchodem na setkání, kde se měly začít probírat varianty možné vládní koalice. Wilders reagoval, že je rozhodnutím „zklamaný“ a že to práci na vytvoření nového kabinetu „neusnadňuje“, uvedla nizozemská televizní stanice NOS.

Ve středečních parlamentních volbách překvapivě zvítězila pravicově populistická PVV, která ve 150členné sněmovně získala 37 mandátů, druhá skončila společná kandidátka nizozemské Strany práce (PvdA) a Zelené levice (GL) s 25 mandáty a teprve třetí právě Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD). Na čtvrtém místě se umístila strana Nová společenská smlouva (NSC) poslance Pietera Omtzigta, která vznikla teprve letos v srpnu.

„Velkými vítězi jsou PVV a NSC, po 13 letech nám přísluší jiná role,“ uvedla Yeşilgözová-Zegeriusová. „Umožníme ale vznik středopravicové vlády. Podpoříme konstruktivní návrhy, takže je to určitá forma tolerance,“ dodala šéfka strany, o které se původně hovořilo jako o možné příští nizozemské premiérce.

Lídr PVV Wilders dal v reakci na tato slova najevo své zklamání. „Vytváření vlády tak nyní může trvat měsíce. Paní Yeşilgözová to svým voličům neusnadnila,“ dodal.

Jak šéfka VVD poznamenala, její strana přišla o deset parlamentních křesel. „To je téměř třetina a je to určitý signál od voličů,“ dodala Yeşilgözová v Haagu. Právě tam začaly v pátek dopoledne rozhovory o vytvoření příští koaliční vlády.

Wildersovi prý už nezbývá mnoho možností

V první fázi formování kabinetu by předsedkyně dolní komory po konzultaci s předsedy jednotlivých stran zastoupených v nové sněmovně měla určit takzvaného „scouta“ či „průzkumníka“. Ten má pak za úkol zjistit možnosti zformování různých koalic a na základě jednání se zástupci všech stran vyhodnotit, která koalice má největší šanci na úspěch, respektive získání většiny v dolní komoře. O výsledcích a návrhu dalšího postupu poté na plenárním zasedání informuje sněmovnu.

Jak informovala nizozemská média, scoutem byl následně jmenován senátor za PVV Gom van Strien. Za antiimigrační stranu zasedá v horní komoře parlamentu již více než 12 let. Wilders ho označil za „velmi vzdělaného muže s dobrým smyslem pro politické vztahy“. S jeho nominací souhlasili představitelé všech stran kromě zástupce jedné z menších stran jménem Denk, která ve volbách získala tři mandáty.

Jednou z nejčastěji zmiňovaných variant nové vlády byl kabinet tvořený PVV, právě VVD a s nimi NSC a dalšími menšími stranami. Jestliže VVD ve vládě být nechce, Wildersovi už nezbývá příliš možností, uvedl zpravodaj televize NOS. Variantou může být koalice PVV spolu s Novou společenskou smlouvou a protestní stranou zemědělců (BBB). Ty mají ale dohromady jen 64 mandátů a pro většinu ve 150členném parlamentu jich potřebují 76.

Předsedkyně Strany zemědělců Caroline van der Plasová dorazila na páteční jednání v zeleném traktoru, napsala agentura Reuters. Jak už dříve uvedla, domnívá se, že Wilders umírní svou rétoriku a vypustí ze svých plánů ty nejkontroverznější s cílem získat podporu. „Wilders slíbil, že bude umírněnější, teď to musí ukázat“.

Ve svém současném programu Wilders vyzývá například k uspořádání referenda o vystoupení z Evropské unie či k absolutnímu zastavení přijímání žadatelů o azyl v zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...