Lavrov navštívil Mali. Africká země vyměnila francouzské spojence za ruské wagnerovce

Nahrávám video
Horizont ČT24: Lavrov navštívil Mali
Zdroj: ČT24

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov přijel do Mali stvrdit partnerství s tamním přechodným vojenským režimem. Před rokem junta vykázala francouzské spojence v boji s náboženskými teroristy a nahradila je ruskými žoldnéři z Wagnerovy skupiny, kteří se podle svědectví dopouští v konflikty zmítané zemi zvěrstev a hromadných vražd. Válečné zločiny wagnerovců začala vyšetřovat i mise OSN, její zástupce ale úřady z Mali vyhostily.

Přechodný režim boj s džihádisty nezvládá, a to ani po výměně mezinárodního partnera. Francouzskou armádu nahradili před rokem ruští wagnerovci, kteří k chaosu v zemi jen přispívají. Panuje podezření, že jsou zodpovědní i za hromadné vraždy, čímž se teď zabývá Organizace spojených národů.

„Pokud jde o některé experty OSN, kteří provádějí nějaký výzkum o údajně spáchaných válečných zločinech soukromou vojenskou společností Wagner – nejsem si vědom žádných expertů OSN, kteří by byli v takové pozici, aby mohli zvážit jakýkoli aspekt válečných zločinů, ať už je spáchal kdokoli,“ prohlásil v této souvislosti Lavrov.

O válečných zločinech žoldnéřů skupiny Putinova muže Jevgenije Prigožina má prý důkaz i francouzská armáda. Její dron zachytil v dubnu vojáky junty spolu s členy wagnerovců, jak u bývalé francouzské základny kopou masové hroby a plní je těly. Podle Paříže to byl pokus o ruskou operaci pod falešnou vlajkou.

Vyšetřovatele OSN i některé prominentní aktivisty před Lavrovovou návštěvou úřady ze země vykázaly. „Generální tajemník OSN hluboce lituje, že 5. února přechodná vláda Mali prohlásila ředitele divize pro lidská práva humanitární mise OSN pro stabilizaci Mali a zástupce vysokého komisaře OSN pro lidská práva za nežádoucí osoby,“ komentoval to mluvčí generálního tajemníka OSN Stéphane Dujarric.

Od začátku plnohodnotné pozemní invaze na Ukrajinu loni v únoru Moskvě mnoho přátel v zahraničí nezbývá. I proto se teď Kreml soustřeďuje právě na chudé africké země, jejichž režimy jsou někdy za ruskou podporu vděčné.

Vliv Ruska se může šířit i do dalších zemí regionu

Vojenský režim v Mali se opakovaně brání, že Rusové mají jen bojovat proti islámskému terorismu. V zemi se rozhořel po povstání Tuaregů v roce 2012, které islamisté zneužili pro své účely. „Tím, že jsme se rozhodli prohloubit spolupráci s Ruskem, chce Mali ukázat, že se nehodláme omlouvat za výběr našich partnerů. Toto je rozhodnutí Mali,“ prohlásil ministr zahraničí Abdoulaye Diop.

Mírová mise OSN v zemi zatím trvá, ale její členové si stěžují, že nemohou téměř vůbec normálně působit. Junta například zakazuje létání dronů, čímž se jakákoliv cesta mimo základnu stává pro jednotky mimořádně nebezpečnou.

Německo, které má v zemi tisíc vojáků, už rozhodlo o svém stažení ke květnu příštího roku. S Velkou Británií teď uvažuje o urychlení odchodu ze země. „Situace tam se nijak nezměnila, budeme i nadále zjišťovat, kdy a čím můžeme létat,“ podotkl německý ministr obrany Boris Pistorius.

Vliv wagnerovců, potažmo Ruska, se může brzy rozšířit i do dalších zemí Sahelu, které mají problém s džihádisty, jako jsou Guinea, Burkina Faso nebo Čad, což Lavrov naznačil během návštěvy. Od počátku ruské přítomnosti v Mali se násobně zvýšil počet civilních obětí konfliktu, meziročně z asi pěti set v roce 2020 na víc než dva tisíce v roce 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 55 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...