Kyjev vyhlíží dlouho očekávané F-16

Nahrávám video
Horizont ČT24: Dodávky F-16 na Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Rusko, které má v oblacích nad Ukrajinou dlouhodobou převahu, míří své útoky na celou řadu cílů, od energetické infrastruktury až po civilní objekty. V pondělí okupační armáda zaútočila i na dětskou nemocnici v Kyjevě. Ruský teror ze vzduchu by však nyní měly pomoci překonat dodávky amerických stíhacích letounů F-16. Podle dostupných informací by mohlo prvních čtyřiadvacet strojů dorazit na Ukrajinu z Nizozemska v nejbližší době. Zhruba padesátkou dalších by měly postupně přispět i jiní spojenci, například Dánsko a USA. Moskva se ale na tuto změnu intenzivně připravuje. Problematice se věnoval Horizont ČT24.

Vedoucí Ukrajinského centra pro bezpečnost a spolupráci Serhij Kuzan upozorňuje, že Rusko útočí každý den na letiště, která by se mohla stát potenciálními základnami pro F-16. „Tyto nepřetržité údery se nezastavily nejméně poslední dva měsíce,“ postěžoval si Kuzan s tím, že útoky zahrnují pokusy poškodit přistávací dráhy i infrastrukturu.

S prvním ostrým nasazením F-16 v ukrajinských barvách nelze očekávat okamžitý obrat poměru sil. Experti naopak mluví o tom, že se situace může pro napadenou zemi ještě dočasně zhoršit. „Musíme přijmout skutečnost, že letiště budou dobře chráněna, zatímco civilní objekty budou čelit útokům,“ varoval Kuzan, podle kterého se takového stavu pokusí Rusko cynicky zneužít.

Takový záměr se odráží i v aktuálních brutálních útocích na ukrajinská města. Putin a jeho režim se tak snaží, jako už mnohokrát předtím, demoralizovat civilisty i obranu země. Kuzan odhaduje, že tato taktika potrvá ještě několik měsíců, a to do doby, než Ukrajina rozvine potřebné letové schopnosti.

„Jakmile je vybudujeme, zatlačíme (ruské) letouny zpět a teror ustane,“ věří expert a dodává, že následujících pár měsíců bude „opravdu těžkých“.

Nahrávám video
Vojenský historik Tomáš Řepa o nadcházejícím summitu NATO a podpoře Ukrajiny
Zdroj: ČT24

Stoltenberga čeká poslední summit

Washington v úterý hostí výroční summit NATO a pokračování letecké a další podpory Ukrajiny bude jedno z jeho hlavních témat. „Řekl bych, že klíčovou otázkou (summitu) je, co Aliance dělá nebo nedělá pro podporu Ukrajiny, aby jí pomohla a umožnila jí rozhodně a rychle porazit ruskou invazi,“ myslí si bývalý náměstek ministra obrany USA pro Evropu a politiku NATO Ian Brzezinski.

Úterní summit bude poslední vrcholnou schůzkou pro končícího generálního tajemníka Aliance Jense Stoltenberga. Ten dlouhodobě ujišťuje, že NATO bude Ukrajině pomáhat tak dlouho, jak bude třeba.

„Od zahájení ruské invaze poskytli spojenci (Ukrajině) každý rok vojenskou pomoc ve výši přibližně čtyřiceti miliard eur. A spojenci souhlasí s tím, že se jedná o minimální základní podporu. Očekávám, že se na summitu rozhodnou udržet takovou úroveň i během příštího roku,“ uvedl dosluhující generální tajemník a bývalý norský premiér.

Vojenský historik Tomáš Řepa v této souvislosti zmínil, že právě všeobecná shoda na zásadních otázkách a rozšíření NATO o Finsko a Švédsko jsou hlavní body, které se Stoltenbergovi povedly.

Dosavadní jednotu v pomoci Ukrajině ale nelze garantovat beze zbytku. Podle profesora politologie z Georgetownské univerzity ve Washingtonu Charlese Kupchana v zákulisí summitu panuje velká obava z výsledku amerických voleb, nicméně podobná politická nejistota panuje i v mnoha zemích v Evropě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 12 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 4 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...