Kvůli Rusku hrozí největší hladomor od druhé světové války, zaznělo na úvod zasedání G7

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu hrozí světu největší hladomor od druhé světové války. Na úvod dvoudenního zasedání ministrů pro rozvoj ze zemí skupiny velkých světových ekonomik G7 to prohlásila německá ministryně pro rozvoj Svenja Schulzeová. Řekla, že je proto nezbytné vytvořit mezinárodní alianci pro potravinovou bezpečnost. Americká ministryně financí Janet Yellenová na summitu G7 řekla, že sankce vůči Rusku mají na zemi velký dopad. Zmínila například vysokou inflaci.

„Potravinová bezpečnost byla problém ještě před válkou, ale ruská invaze na Ukrajinu situaci dramaticky vyhrotila,“ řekla Schulzeová. „Světu hrozí největší hladomor od druhé světové války,“ varovala.

Potravinová bezpečnost je tak podle německé ministryně nejpalčivějším problémem, o kterém budou ministři zemí skupiny jednat. „Protože ruský prezident Vladimir Putin zneužívá potraviny jako zbraň, musíme tomu čelit novou aliancí pro globální potravinovou bezpečnost, kterou na tomto zasedání G7 chceme uzavřít,“ sdělila Schulzeová.

Ministři pro výživu na jednání G7 přizvali jako hosty Indonésii, která nyní předsedá skupině největších světových ekonomik G20, Indii, Senegal a zástupce Rozvojového programu OSN a Světové banky. Do debat se přes videomost zapojí také ukrajinský premiér Denys Šmyhal.

Na ukrajinském obilí je závislá řada zemí v Africe a Asii

Jedním z hlavních témat zasedání bude zajištění vývozu zemědělských produktů z Ukrajiny. Na tuto zemi, které se říká obilnice Evropy, je potravinově odkázána řada zemí v severní Africe a Asii.

Kvůli ruské blokádě ukrajinských černomořských přístavů není možné vyvážet obilí a další potraviny po moři, evropské státy včetně Polska a Německa začaly organizovat export po železnici.

„Železniční cesta je řešení, které nám pomůže. Je ale potřeba uvolnit přístavy,“ řekla německá ministryně pro rozvoj s tím, že Rusko takový krok nepřipravuje. Podle evropské komisařky pro dopravu Adiny Valeanové je nezbytné vyvézt z Ukrajiny dvacet milionů tun obilí, aby se předešlo nedostatečnému zásobování severní Afriky a Asie.

Už před deseti dny skupina G7 uzavřela dohodu, ve které tyto státy přislíbily postupně se zbavit závislosti na ruských energiích –⁠ zemním plynu a ropě.

Podle německého zpravodaje ČT Martina Jonáše ministři zahraničí G7 už minulý týden slíbili další krok v postupu proti Moskvě, a to, že nikdy neuznají změny hranic, kterých Rusko dosáhlo silou. „Slíbili také, že budou dále Ukrajinu podporovat zbraněmi, a to tak dlouho, dokud to bude nutné.“

Sankce vůči Rusku

Do německého Bonnu na summit G7 přicestovala také americká ministryně financí Yellenová. Uvedla, že západní sankce vůči Rusku mají na tamní hospodářství mimořádný dopad. Země se podle ní dostává do velkých problémů. „Rusko se potýká s recesí, vysokou inflací, kritickými problémy ve finančním systému a neschopností zajistit si materiál a produkty, které potřebuje k válce a k podpoře hospodářství,“ řekla.

Protiruské sankce ovlivňují i hospodářství západních zemí, které místo rychlého oživení po následcích pandemie covidu musí počítat s výrazně nižším ekonomickým růstem. Například německá vláda na konci dubna kvůli hospodářským dopadům války zhoršila výhled růstu ekonomiky na 2,2 procenta, ještě na začátku roku očekávala růst o 3,6 procenta. Německý kancléř Olaf Scholz ale několikrát řekl, že Německo je připraveno za podporu Ukrajiny takovou cenu zaplatit.

Západní státy v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přijaly několik balíků ekonomických protiopatření a další postihy chystají. 

Rusko vyhostí francouzské a italské diplomaty

Ruské ministerstvo zahraničí ve středu oznámilo vyhoštění 34 francouzských diplomatů. Podle informací agentury AFP byl francouzský velvyslanec v Moskvě povolán na ministerstvo, kde mu byla předána nóta, ve které se uvádí, že „34 spolupracovníků francouzských diplomatických zařízení v Rusku bylo prohlášeno za nežádoucí osoby“. Rusko mají opustit do dvou týdnů. Jde o odvetný krok za to, že Francie v dubnu vyhostila ze země 35 Rusů s diplomatickým statusem.

Tehdy k podobnému kroku v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistoupila celá řada evropských zemí a celkem více než tři sta ruských diplomatů muselo opustit evropské metropole. 

Francouzské ministerstvo zahraničí také v dubnu označilo šest ruských agentů, kteří se vydávali za diplomaty za „nežádoucí osoby“. Stalo se tak poté, co vyšetřování domácí rozvědky došlo k závěru, že tyto osoby jednaly proti francouzským národním zájmům.

Kromě Francouzů oznámilo Rusko také vyhoštění desítek diplomatů z Itálie. Mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová agentuře RIA Novosti potvrdila, že Rusko hodlá vyhostit celkem 24 italských diplomatů. Údajně se jedná o odvetný krok.

Řím prohlásil nežádoucími osobami 30 ruských diplomatů na začátku dubna. Šéf italské diplomacie Luigi Di Maio tehdejší krok zdůvodnil ohledem na národní bezpečnost a také v kontextu ruské invaze na Ukrajinu.

Italský premiér Mario Draghi v reakci varoval, že diplomatické kanály s Moskvou nesmí být přerušeny, píše agentura Reuters. „Protože právě skrze tyto kanály, pokud uspějeme, bude dosaženo míru,“ nechal se slyšet šéf italské vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...