Kvůli nedělním demonstracím kubánský režim podle médií zadržel nejméně sto lidí

Nahrávám video
Události: Zatýkání po kubánských protestech
Zdroj: ČT24

Kubánské úřady v souvislosti s nedělními protesty zadržely nejméně sto lidí. Informovala o tom agentura AFP. Jejich seznam zveřejnilo havanské disidentské hnutí San Isidro. Mezinárodní organizace Human Rights Watch se domnívá, že kvůli demonstracím skončilo v kubánských vězeních více než 150 lidí. K propuštění všech zatčených vyzvaly Havanu Spojené státy a Evropská unie.

Mezi zadrženými je zřejmě i kubánská dopisovatelka španělského deníku ABC. K okamžitému propuštění osmadvacetileté ženy a dalších novinářů vyzval španělský ministr zahraničí José Manuel Albares.

„Žádáme kubánské úřady, aby okamžitě propustily osoby, které byly zadrženy kvůli svému politickému přesvědčení nebo novinářskému povolání,“ uvedl v úterý mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella.

Podle představitelky amerického ministerstva zahraničí Julie Chungové nejsou zprávy o některých předních kubánských disidentech. Podle ní jsou zřejmě v rukou policie. Americká diplomacie kubánskou vládu vyzvala, aby obnovila plný provoz všech komunikačních prostředků. 

Po nedělních protestech, které patřily k největším za posledních třicet let, na ostrově zřejmě panuje klid. „V ulicích jsou vidět jen policejní hlídky,“ uvedl severu BBC Mundo jeden obyvatel Havany. Kubánci mají také obtíže získat informace z jiných než oficiálních zdrojů, předávat si zprávy mezi sebou a eventuálně se koordinovat k protestům.

Podle londýnského sdružení Netbloks Kuba omezila přístup k internetu, hlavně k sociálním sítím a mobilním aplikacím.

Nevládní organizace na Kubě a místní opoziční hnutí sledují jen s velkými obtížemi počet zadržených. Úřady průběžně některé lidi propoušějtí a další zatýkají. Někteří účastníci nedělních protestů se také schovávají kvůli obavám z postihu, a nemusí tak být k zastižení.

Kubánci vyšli v neděli do ulic hlavně kvůli špatné hospodářské situaci. Ostrov navíc v posledních týdnech zaznamenává silný růst nových případů koronaviru. Havana přisuzuje obtíže americkým sankcím.

Americký prezident Joe Biden v pondělí vyzval kubánský režim, aby vyslyšel volání lidu po svobodě a nemyslel jen na své zájmy.

Palouš: Kubánský lid promluvil

„Kubánci, kteří protestovali, chtějí hlavně svobodu, chtějí schopnost nějak se na věcech své země podílet,“ okomentoval situaci Martin Palouš, který působí na Floridské mezinárodní univerzitě.

Dodal, že mezinárodní společenství má podle něj v tomto ohledu jistou zodpovědnost. „Ale je to kubánská vláda, která dneska odmítá humanitární pomoc, protože by zjevně neladila do té verze, kterou ona o těch současných nepokojích šíří,“ uvedl Palouš.

„Kubánský lid promluvil a je potřeba najít způsob, jak ho vyslyšet,“ poznamenal dále s tím, že zde vidí příležitost, aby tuto záležitost vzaly vážně a reálně také Spojené státy a Evropská unie. „A nikoli se držely mýtů a sloganů, které neustále cirkulují veřejným prostorem,“ dodal. 

Nahrávám video
Martin Palouš o situaci na Kubě
Zdroj: ČT24

Mocenské složky jako opora režimu

Podle politika a ekonoma Ivana Pilipa kubánský režim spoléhá na to, že má pod jednoznačnou kontrolou mocenské složky.

„My jsme tady v Evropě mohli vidět v Bělorusku, co to znamená. Ulice byly plné, náměstí byla plná… Je zjevné, že v Bělorusku je drtivá většina obyvatel proti Lukašenkovu režimu, ale protože jemu se povedlo udržet pod kontrolou policii a armádu, podařilo se mu protesty zlomit,“ uvedl Pilip v Událostech, komentářích.

Dodal, že obdobná situace je ve Venezuele, kde podle něj nikdo nepochybuje o tom, že minimálně osmdesát procent obyvatel je proti vládě Nicoláse Madura.

„To bude krátkodobě rozhodující asi i na Kubě. Pokud nedojde k nějakému vnitřnímu rozkolu uvnitř mocenských složek, obávám se, že minimálně nějakou dobu se režimu podaří ty protesty potlačit,“ domnívá se Pilip.

Nahrávám video
Události, komentáře: Největší protesty na Kubě za 30 let
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 57 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...