Kusturica řešil s Putinem nový film. Návštěvy celebrit jsou pro autoritáře vítané

Nahrávám video
Horizont ČT24: Slavní umělci a jejich vztah k diktátorům
Zdroj: ČT24

Vladimir Putin přijal v Kremlu srbského filmaře Emira Kusturicu. Pro izolovaný ruský režim to byla vzácná šance ukázat, že dokáže získat sympatie a návštěvu umělce pohotově využil ve své propagandě. Setkání ale také připomnělo, že autoritářští vůdci stále mají pro některé umělce značnou přitažlivost.

Setkání oceňovaného evropského tvůrce a vůdcem země, která vede útočnou válku proti sousednímu státu, probíhalo v uvolněné a srdečné atmosféře. Srbský režisér s platným francouzským pasem rozehrál v současném Rusku oblíbené téma historického válečného triumfu nad německým nacismem. „(Slované) si pamatují, že Hitler byl Evropan. (Jeho pád) byl, myslím, koncem světové kolonizace,“ řekl Kusturica Putinovi. Filmař s ním také diskutoval připravovanou filmovou sérii na motivy ruské klasiky.

Oficiální kulisa, která je důležitá zejména pro samotný Putinův režim, měla především ukázat, že izolace Moskvy není úplná. A šlo o scénář, podle kterého se nehrálo zdaleka poprvé.

Seagal na okupovaném Krymu a Depardieu točící v Čečensku

V roce 2014, po ruském vpádu na Krym, si zahrál na kytaru v okupovaném Sevastopolu americký herec Steven Seagal. Hrdina akčních filmů své sympatie k Putinovi ale nevyznal jen ve svých písních. „Mým největším přáním je spojit Rusko a Ameriku,“ prohlásil v srpnu 2014. A Putin ho v tomto úsilí později podpořil udělením čestného občanství i statusu zvláštního vyslance Moskvy ve Spojených státech.

Seagal má také na kontě návštěvu běloruského diktátora Alexandra Lukašenka. Ten se mu pochlubil tamní mrkví nebo melouny.

V uplynulých letech je stálicí na oběžné dráze Kremlu i další západní hvězda s ruským pasem, francouzský herec Gérard Depardieu. „Pokaždé, když přijedu do Ruska nebo do bývalých sovětských republik, žije se mi tu velmi dobře,“ vyznával se v květnu 2013.

Depardieu ochotně propagoval Rusko a ducha hrdého vlastenectví. S běloruským diktátorem Lukašenkem pokosil trávník a v čečenském Grozném ovládaném Putinovým věrným spojencem Ramzanem Kadyrovem dokonce natočil akční film.

Obdivovatel Miloševiče s Nobelovou cenou

Sympatiemi k výbojným a autoritářským vůdcům ale nehoří zdaleka jen umělci, kteří jsou zvyklí držet se daných scénářů, ale i ti, kdo je vytvářejí. Rakouský dramatik Peter Handke vyvolal v minulosti značné kontroverze neskrývaným obdivem k někdejšímu srbskému prezidentovi Slobodanu Miloševičovi.

Z bouřlivé atmosféry na Miloševičově pohřbu vystoupil Handkeho smuteční projev, kterým vzdal politikovi souzenému za genocidu i zločiny proti lidskosti otevřený hold. Pobouření ještě zesílilo, když se Handke stal laureátem Nobelovy ceny za literaturu.

Handke v době války na Balkáně hájil srbský nacionalismus, popíral jeho zločiny a tvrdil dokonce, že masové vraždění ve Srebrenici aranžovali sami bosenští muslimové.

Přinejmenším zdvižené obočí si vysloužil také počin slovinských performerů z formace Laibach. Její koncerty v Severní Koreji přitáhly pozornost nejen proto, že šlo o vůbec první a zatím jedinou show západní kapely v KLDR. Kontroverzní skupina nechala otevřený prostor ke spekulacím, zda šlo o adoraci, nebo skrytou kulturní diverzi vůči režimu, který opulentními představeními – nejen hudebními – žije.

Celebrity ve službách autoritářských režimů? Poklad pro propagandu

Podle kulturního geografa Vladimíra Baara mohou být pohnutky západních hvězd pro angažování ve prospěch autoritářských režimů různé. „Je to dáno i tím, že umělci žijí jiným, alternativnějším způsobem života. Mnozí se tím chtějí zviditelnit, jiní – jako Depardieu – nechtěli platit daně. U Seagala možná nahrálo i to, že roli tvrdého chlapíka viděl i u Putina. Ale spíš mi vadí ty umělecké výlevy k událostem, které jsou na Blízkém východě,“ zhodnotil Baar v Horizontu ČT24.

Návštěvy západních umělců jsou podle něj pro propagandu vítanou příležitostí. „Vždycky to zúročí, když takové osobnosti říkají, že 'my máme pravdu, a ne ti druzí'. To ten režim vždy potřebuje a dokáže s tím velmi dobře manipulovat a pracovat. A možná tím ošálí řadu lidí i na Západě,“ připouští Baar. U mnoha příznivců těchto osobností totiž může dojít ke změně vnímání režimů, které se jejich idolové rozhodli podpořit. „Řekněme to na rovinu – většina lidí nemá větší povědomí o tom, co se v těch zemích děje a kdo je při konfliktech útočník a kdo oběť,“ uzavřel Baar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 10 mminutami

Ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga, tvrdí ruské úřady

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. V příspěvku na telegramu zmínil, že v přístavu jsou škody, a poté uvedl, že hasiči likvidují požár. Přístav se stal terčem útoku již poněkolikáté tento týden. Rusko také pokračovalo v útocích na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo zraněno deset lidí, oznámil šéf regionální vojenské správy Vitalij Kim. Ruské drony také znovu útočily v Oděské oblasti.
09:45Aktualizovánopřed 17 mminutami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 3 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 9 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 13 hhodinami
Načítání...