Kurz a Kogler představili program rakouské vlády. Je v něm klimatická neutralita i „preventivní vazba“

Nahrávám video

Předsedové rakouských lidovců (ÖVP) a zelených, Sebastian Kurz a Werner Kogler, představili program své vlády. Mezi priority lidovců patří snížení daní, boj proti ilegální migraci či intergrace cizinců. Zelení prosadili do programu opatření spojená s ochranou klimatu či transparentností. Pokud vláda získá důvěru, bude prvním kabinetem lidovců a zelených v historii Rakouska.

V dolní komoře rakouského parlamentu, Národní radě, by měla koalice většinu 97 ze 183 poslanců. Lidovci, kteří jasně vyhráli záříjové volby, mají 71 křesel, zelení, kteří ve volbách skončili čtvrtí, 26 mandátů.

Účast ve vládě musí ještě schválit sobotní kongres zelených. Pokud se tak stane, což se očekává, jmenuje prezident Alexander Van der Bellen kabinet v úterý.

Lidovecký předseda a zřejmý budoucí kancléř Kurz, který by se ve svých 33 letech stal nejmladším předsedou vlády na světě, uvedl, že vyjednaný program dvou velmi odlišných koaličních partnerů představuje „to nejlepší z obou světů“. Šéf zelených a pravděpodobný budoucí vicekancléř Kogler prohlásil, že vláda chce být „vzorem pro Evropu“. 

Dražší létání, levnější vlaky

Vláda chce do roku 2040 dosáhnout klimatické neutrality, tedy stavu, kdy budou veškeré emise oxidu uhličitého v Rakousku vyváženy například vysázenými stromy. Do roku 2030 by se měl veškerý elektrický proud vyrábět z obnovitelných zdrojů. V klimatickém balíčku opatření budou pro každý sektor stanoveny dílčí cíle, jichž bude zapotřebí dosáhnout.

„Přiměřeně, ale přece“ by se měl například zvýšit ekologický poplatek za letenky na krátkých a středně dlouhých trasách, zlevnit by naopak měly vlaky. Podpořena by měla být veřejná doprava obecně.

Zvýšit by se měly dotace na solární panely na střechách domů. Země bude nadále důsledným odpůrcem jaderné energetiky.

Zákaz šátků pro dívky do čtrnácti let

Kabinet si vytyčil prioritu v integraci cizinců, kteří v zemi pobývají. Stát bude důkladněji kontrolovat vzdělávací zařízení, především ta islámská, a stejně tak výuku náboženství na školách. Program počítá i se zakázem nošení šátku ve školách pro dívky do čtrnácti let, dosud platil pro školačky do jedenácti let.

Nové povinnosti přibudou rodičům dětí, kteří budou pod hrozbou správních trestů například nuceni chodit na rodičovské schůzky či spolupracovat se zaměstnanci škol.

„Preventivní vazba“ i nižší daně

Vláda hodlá přitvrdit v oblasti bezpečnosti. Zavedena by mohla být jakási „preventivní vazba“ pro osoby, „u nichž skutečnosti odůvodňují předpoklad, že by mohly ohrozit veřejnou bezpečnost,“ uvedl Kurz. Podle webu deníku Der Standard by vazba byla určena především pro potenciálně nebezpečné žadatele o azyl, což je ústavně „diskutabilní“. 

Nahrávám video

Program počítá také s centry pro odmítnuté žadatele o azyl, kteří čekají na vrácení do země původu. 

Vláda dále slibuje snížení daní a další úlevy pro rodiny s dětmi či nulový rozpočtový schodek. Hodlá také posílit policii či zvýšit transparentnost veřejné správy posílením pravomocí účetního dvora, který kontroluje hospodaření politických stran a některých podniků. Nově bude například dohlížet na všechny podniky, kde má stát nejméně čtvrtinový podíl.

Ve vládě zasedne víc žen než mužů

Kompletní seznam ministrů ještě není oficiálně potvrzen, v nové vládě by však měly mít poprvé početní převahu ženy – ze 17 vládních postů by jich měly zastat devět. Funkci kancléře, jednoho státního tajemníka a devět ministerstev budou mít v gesci lidovci. Zeleným připadnou kromě postu vicekancléře, pod kterého bude spadat jeden resort, tři další pozice ministrů a jednoho státního tajemníka.

Ministrem zahraničních věcí se má stát nestraník Alexander Schallenberg, který tento post zastává již v současné přechodné vládě.

Předchozí Kurzova vláda padla kvůli skandálu svobodných

První rakouská vláda lidovců a zelených vzešla z předčasných voleb z konce září. Rakušané šli k urnám poté, co v květnu padla předchozí Kurzova vláda lidovců a krajně pravicové Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Spouštěčem byl skandál kolem videa natočeného před volbami v roce 2017, na kterém budoucí vicekancléř a šéf svobodných Heinz-Christian Strache slibuje údajné neteři ruského oligarchy státní zakázky výměnou za pomoc ve volbách.

Po Stracheho rezignaci prosadili lidovci i odchod jeho stranického kolegy, ministra vnitra Herberta Kickla, což se FPÖ nelíbilo a z vlády stáhla všechny své ministry kromě nestranické šéfky diplomacie. Kurz poté představil rekonstruovanou vládu složenou z lidovců a nestraníků, která měla podle jeho představ dovést zemi k předčasným volbám. Jako první vláda v historii Rakouska však nezískala důvěru parlamentu.

Zemi tak od června řídí historicky první nestranický kabinet s historicky první ženou ve svém čele, bývalou předsedkyní ústavního soudu Brigitte Bierleinovou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 41 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 17 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...