Kulhánek vyzval v OSN k užší spolupráci v boji proti terorismu či změnám klimatu

Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) ve svém projevu na 76. zasedání Valného shromáždění OSN vyzval k větší mezinárodní spolupráci v boji proti terorismu, obnově po pandemii nemoci covid-19 či ve snahách čelit změnám klimatu. Vyjádřil znepokojení ze situace v Bělorusku a podpořil celistvost území Ukrajiny a Gruzie. Státy by podle něj měly pracovat na tom, aby se z technologií nestaly nové prostředky dohledu a perzekuce lidí. Valné shromáždění v New Yorku potrvá do pondělí.

Podle českého ministra zahraničí hrozba terorismu ve světě nepolevila. Mezinárodní společenství musí spojit síly, aby odvrátilo humanitární krizi v Afghánistánu a nadále bojovalo proti terorismu. „Taliban musí zaručit bezpečný a plynulý přístup na celé území Afghánistánu všem humanitárním zaměstnancům a představitelům OSN, a to včetně žen,“ uvedl Kulhánek. Připomněl, že Česká republika bojuje proti islámským radikálům v Mali.

Pandemie covidu podle něho ukázala, jak propojený je globální svět a jak je důležitá mezinárodní spolupráce. „Pandemie covidu-19 bohužel zrychlila negativní trendy v ochraně lidských práv,“ uvedl. Zároveň ale také ukázala význam Světové zdravotnické organizace (WHO), která by si však při změnách svého fungování měla z epidemie vzít ponaučení. „Důležité je, aby WHO byla efektivnější a transparentnější při skládání účtů členským státům,“ řekl Kulhánek.

„Česká republika je znepokojena neustálou masovou represí v Bělorusku,“ prohlásil Kulhánek v New Yorku. Vyzval k okamžitému propuštění lidí protiprávně zadržených kvůli tomu, že využívali své svobody slova a shromažďování. Týká se to novinářů, obránců lidských práv a dalších aktivistů.

Vyjádřil zároveň podporu územní celistvosti Ukrajiny a Gruzie. „Odsuzujeme také záškodnické aktivity podporované státy, jež se staly v posledních letech v Evropě, jako nepřijatelné, nelegální a v rozporu s veškerými zásadami OSN,“ řekl Kulhánek, který dodal, že Česká republika zažila tyto aktivity „na vlastní kůži“.

Český ministr zahraničí mluvil i o situaci na Blízkém východě a nutnosti hledat její diplomatické řešení. Zároveň ale jmenovitě podpořil Izrael v právu na obranu jeho obyvatel před terorismem.

Dále odsoudil vojenský puč v Barmě z letošní zimy, dal najevo podporu legitimně zvoleným politickým vůdcům a vyzval k respektování výsledků parlamentních voleb, které se konaly loni v listopadu.

Kulhánek: Klíčový bude klimatický summit

Podle Kulhánka bude klimatický summit OSN, který se odehraje v listopadu v Glasgow, klíčový. Vyzval také státy k větší spolupráci na tom, aby se moderní technologie nestaly prostředkem kontroly a útlaku obyvatelstva. Váha kyberprostoru v životech lidí se zvyšuje, rostou ale také útoky na kybernetické infrastruktury, uvedl český ministr zahraničí. Zaručit bezpečný a přístupný kybernetický prostor patří k výzvám dnešní doby, dodal. 

V této souvislosti zmínil i nebezpečí dezinformací, které „mají přímý dopad na zdraví a bezpečí našich občanů a jejich důvěru v instituce“. Používání dezinformací za prostředek agrese proti jiným státům proto označil za naprosto nepřijatelné.

Klíč k úspěchu ve všech těchto oblastech podle Kulhánka spočívá v silné spolupráci mezi státy a dodržování mezinárodních pravidel. Podle něj lidstvo ukázalo, že „je schopno velkých úspěchů, když dokážeme spolupracovat“.

Kulhánek odletěl do New Yorku v neděli. V předchozích dnech měl ministr zahraničí řadu jednání se svými protějšky a setkal se také s významnými členy české komunity v USA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...