Krize v německé CDU: slova o předčasných volbách i nutnosti vyjasnění vztahu k AfD

Nahrávám video

Bývalý předseda německých sociálních demokratů (SPD) Sigmar Gabriel předpovídá předčasné volby poté, co šéfka koaliční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová oznámila, že stranu nepovede do parlamentních voleb. Současný šéf SPD Norbert Walter-Borjans zatím koalici nepotápí, vyzval však CDU, aby si „vyjasnila vztah k pravicovým extremistům“. Krizi vyvolalo, když zástupci CDU v Durynsku hlasovali o zemském premiérovi společně s Alternativou pro Německo (AfD), s níž má podle předsedkyně část CDU „nevysvětlitelný vztah“.

„Domnívám se, že to nebude dlouho trvat a budou nové volby,“ vyjádřil se k současné situaci Sigmar Gabriel listu Bild. Konec Krampové-Karrenbauerové je podle něj logickým důsledkem toho, že se nedokázala prosadit v Durynsku. 

Podle ministra hospodářství Petera Altmaiera (CDU) se jeho strana nachází v nezvykle vážné situaci. „Jde o naši budoucnost jako moderní lidové strany středu,“ prohlásil politik.

Předseda sesterské Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Söder na Twitteru napsal, že je nutné, aby si CDU od základu vyjasnila své personální i obsahové uspořádání. Pro krok Krampové-Karrenbauerové, s níž se mu dobře spolupracovalo, má podle svých slov velký respekt.

Stejně se vyjádřil na Twitteru také ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU), podle něhož je zásluhou Krampové-Karrenbauerové, že se CDU a CSU znovu sblížily. Předtím je několik let dělily spory o migrační politiku.

Naopak podle místopředsedkyně AfD Beatrix von Storchové musí skončit také Merkelová, protože nese zodpovědnost za současný stav CDU. Šéfka zelených Annalena Baerbocková zase vyzvala konzervativní unii CDU/CSU, aby vyjasnila, jak může za těchto podmínek být spolková vláda stabilní. Situace pro Německo je podle ní dramatická.

„Velká koalice pracuje, velká koalice musí splnit úkoly z koaliční smlouvy,“ prohlásil nynější spolupředseda (SPD) Norbert Walter-Borjans. Zároveň ale poznamenal, že v něm situace u křesťanských demokratů budí obavy. „CDU si musí vyjasnit svůj vztah k pravicovým extremistům,“ zdůraznil i v narážce na středeční hlasování o durynském ministerském předsedovi.

Končící šéfka CDU: Ve vládě se nic nezměnilo

Krampová-Karrenbauerová uvedla, že věří, že její rozhodnutí skončit v čele CDU nebude mít dopad na vládu CDU/CSU a SPD. V kabinetu se podle ní nic nezměnilo. Ona sama i na přání Merkelové zůstává nadále ministryní obrany. Svůj krok zdůvodnila mimo jiné tím, že odmítá spolupráci s populistickou stranou Alternativa pro Německo (AfD).

„Existuje nevysvětlitelný vztah mezi částmi CDU a AfD,“ prohlásila podle DPA Krampová-Karrenbauerová.

Německá vláda prochází v současné době krizí poté, co se šéfem durynské vlády stal minulý týden zcela nečekaně Thomas Kemmerich (FDP). Do funkce mu pomohly hlasy jeho svobodných demokratů, ale i CDU a AfD. Bylo to poprvé, co AfD podpořila premiéra v některé spolkové zemi.

Kancléřka Angela Merkelová (CDU) volbu Kemmericha označila za neodpustitelnou. Křesťanští i svobodní demokraté dlouho zdůrazňovali, že spolupráce s populistickou AfD, již mnozí označují i za extremistickou, nepřichází v úvahu. Kemmerich kvůli vlně nevole po 24 hodinách ve funkci oznámil, že rezignuje.

Podporu Kemmericha ale podle publicisty a odborníka na Německo Tomáše Kafky nelze vidět jako jednostrannou politiku jedné části CDU.

„Je zapotřebí to spíš vidět jako reakci na dlouhodobý kurz, který razí kancléřka Angela Merkelová. To je to sbližování CDU s centristickými stranami,“ uvedl Kafka. „Někdy se říkalo, že nejlepší sociální demokrat v Německu je kancléřka,“ dodal publicista, který působí na ministerstvu zahraničí.

Koaliční sociální demokraté SPD přesto svolali na víkend vládní schůzku s tím, že si nejsou jisti postupem CDU v budoucnu. „Pro koalici už škoda vznikla, protože v tuto chvíli nevíme, na čem s CDU jsme,“ je přesvědčena šéfka SPD Saskia Eskenová.

Sedmapadesátiletá Krampová-Karrenbauerová v pondělí svým kolegům oznámila, že chce do léta zorganizovat proces výběru kandidáta na kancléře a pak se vzdát svého předsednictví. Oba tyto posty by podle ní měl zastávat jeden politik. Dosud se přitom počítalo s tím, že křesťanští demokraté kandidáta na kancléře vyberou na prosincovém sjezdu.

O tom, že by se jím nemusela stát Krampová-Karrenbauerová, se mluví opakovaně. Nejčastěji se skloňovala jména ministerského předsedy největší spolkové země Severního Porýní-Vestfálska Armina Lascheta, ministra zdravotnictví Jense Spahna a bývalého šéfa poslanců konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze.

Dvojici posledně jmenovaných politiků Krampová–Karrenbauerová porazila v souboji o předsednický post CDU v prosinci 2018, kdy v čele dlouhodobě nejsilnější německé strany po více než 18 letech nahradila kancléřku Merkelovou.

Vyloučena není ani kandidatura šéfa sesterské Křesťanskosociální unie (CSU), bavorského premiéra Markuse Södera. Ten dal v pondělí ale najevo, že svou politickou budoucnost vidí v Bavorsku.

„Mini Merkelová“

Krampová-Karrenbauerová se stala loni v létě německou ministryní obrany. Pro svůj pragmatismus a klidný politický styl bývá přirovnávána ke stávající kancléřce. Média jí někdy přezdívají „mini Merkelová“. Její popularita má však spíše sestupnou tendenci.

Bývalá ministerská předsedkyně spolkové země Sársko zastává spíše středovou politiku. V letech 2015 až 2016 podporovala migrační politiku „otevřených dveří“ kancléřky Merkelové.

Podle médií zaujímá vůči Rusku tvrdší postoje než Merkelová. V reakci na napětí mezi Moskvou a Kyjevem prohlásila, že by Německo mohlo omezit dovoz ruského plynu v souvislosti se stavbou plynovodu Nord Stream 2, který má přivádět plyn z Ruska do Německa přímo a obejít tak tradiční tranzitní země včetně Ukrajiny.

Loni v březnu podpořila prodej německých zbraní do Saúdské Arábie. Vývoz zbraní do této země zastavilo předloni v listopadu ministerstvo hospodářství v reakci na vraždu saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího. 

Politička, které se zkráceně přezdívá AKK, se narodila 9. srpna 1962 ve Völklingenu. Pochází z katolické rodiny. Studovala právo a politologii na univerzitě v Trevíru a na Sárské univerzitě. V roce 1990 získala magisterský titul v oboru politologie. 

Do CDU vstoupila v roce 1981, od roku 2010 je členkou předsednictva strany. Od září 1999 do března 2018 byla členkou sárského parlamentu, v letech 2000 až 2011 postupně zastávala post sárské ministryně vnitra, vzdělání a kultury a práce a sociálních věcí. Od roku 2011 až do letošního února byla sárskou ministerskou předsedkyní.

Poté Krampová-Karrenbauerová zastávala post generální tajemnice CDU, když ji do funkce zvolilo 98,9 procenta delegátů. V roce 2016 obdržela nejvyšší francouzské státní vyznamenání Řád čestné legie. 

Krampová-Karrenbauerová je vdaná a má tři děti.

Annegret Krampová-Karrenbauerová
Zdroj: Reuters/Ralph Orlowski

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...