Kritici zpochybňují oficiální důvody pozastavení americké pomoci Ukrajině

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si v pátek telefonoval se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Mluvili spolu poté, co vyšlo najevo, že USA pozastavily některé důležité zbrojní dodávky pro Kyjev. Washington tento krok zdůvodnil obavami z nedostatku příslušných zbraní pro americké potřeby a probíhající revizí skladů. Podle bývalé administrativy i analýzy, o které píše web NBC News, ale dodávky Ukrajině americké zásoby neohrozí.

Pozastavení dodávek se týká raket do systému protivzdušné obrany Patriot, protiletadlových střel Stinger, naváděných dělostřeleckých granátů, munice používané stíhačkami F-16 a systémy protivzdušné obrany Nasams, dále raket Hellfire, nábojů do raketometů GMLRS pro přesné údery na dlouhou vzdálenost či protitankových systémů AT4, uvádějí podle the Financial Times nejmenovaní američtí a ukrajinští zástupci.

Washington svůj krok zdůvodnil obavami ze snižujících se zásob a uvedl, že mu předcházela revize počtu zbraní a munice v amerických vojenských skladech. „(Bývalý prezident Joe) Biden vyprázdnil naši zemi tím, že jim (Ukrajině) dával zbraně, a musíme zajistit, že jich pro nás samotné bude dostatek,“ uvedl Trump.

Poradce pro národní bezpečnost z Bidenovy éry Jake Sullivan ale toto zdůvodnění zpochybnil. Pozastavení dodávek se podle něj týká především programu Ukraine Security Assistance Initiative (USAI), přes který se nakupují zbraně pro Kyjev přímo od výrobců a jenž umožňuje nahradit materiál poslaný Ukrajině novějším vybavením.

Dodávky USAI „pocházejí z veřejných zakázek, nikoli ze zásob Pentagonu a liší se od objednávek pro americkou armádu,“ uvedl Sullivan. „Administrativa to možná nechce říct, ale realita se zdá být taková, že prezident omezuje americkou bezpečnostní pomoc Ukrajině.“

Také stanice NBC News napsala s odvoláním na tři americké představitele, že podle analýzy provedené vysokými vojenskými důstojníky neohrozí pomoc Ukrajině dodávky munice pro americkou armádu.

Zaskočení Ukrajinci, Evropané i Trumpovi spojenci

Ukrajinské ministerstvo obrany dříve sdělilo, že neobdrželo žádné oficiální oznámení týkající se pozastavení nebo revize harmonogramu dodávek americké vojenské pomoci a požádalo o telefonický rozhovor se svými americkými protějšky.

Také evropské představitele rozhodnutí Pentagonu podle zdrojů agentury Bloomberg překvapilo. Částečně proto, že se snaží najít způsoby, jak kompenzovat už tak sníženou americkou pomoc pro Kyjev. Evropští spojenci požadují od Bílého domu vysvětlení. Další zdroje naznačují, že rozhodnutí by mohlo být změkčeno nebo zcela zrušeno.

Podle Politica zaskočil krok Pentagonu i některé obvykle dobře informované členy Kongresu či úředníky ministerstva zahraničí včetně spojenců prezidenta Trumpa.

Kyjev chce americké zbraně kupovat

Zelenskyj v pátek uvedl, že s Trumpem hovořil o protivzdušné obraně a spolupráci při posílení ochrany ukrajinského nebe. Podle FT se Zelenskyj chtěl během telefonátu s Trumpem bavit i o případných nákupech amerických zbraní. Ukrajinci dávají opakovaně najevo, že jsou ochotni si americké zbraně od Washingtonu přímo koupit. V dubnu Zelenskyj uvedl, že jsou připraveni utratit za tímto účelem padesát miliard dolarů.

Politico v týdnu psal, že Zelenskyj chce požádat Washington o povolení k nákupu amerických zbraní přes Evropu. Několik evropských vlád podle webu zkoumá plány na nákup zbraní vyrobených v Americe ze svých obranných rozpočtů za účelem jejich předání Ukrajině.

Utracené peníze by se započítávaly do obranných výdajů NATO, ale zatím neexistují žádné konkrétní závazky. Transfery Evropou pořízených amerických zbraní na Ukrajinu by musel schválit Washington, o čemž se podle Politica diskutuje.

Moskva útočí rekordním počtem dronů

Jak konstatoval třeba list The Wall Street Journal (WSJ), omezení dodávek amerických zbraní nemohlo přijít v horší chvíli, neboť Rusko již k útokům na ukrajinská města používá balistické rakety, které jsou schopné se vyhnout radaru systému protivzdušné obrany Patriot, a každých pár dní vysílá nový rekordní počet dronů.

Naposledy v noci na pátek zaútočila Moskva téměř 540 drony, což je zatím nejvíce, a dalšími jedenácti balistickými raketami.

WSJ ve středu napsal, že Rusko letos dosud vypustilo 20 100 dronů, oproti 2315 za stejné období roku 2024. Vyplývá to podle něj z údajů analyzovaných WSJ a Centrem pro informační odolnost (CIR), britskou organizací analyzující data z otevřených zdrojů.

Počet vypálených střel s plochou dráhou letu a balistických střel se sice v tomto srovnání snížil, ale nejnovější ruskou taktikou je odpálení mnoha dronů a raket v rámci jediného útoku s cílem zahltit ukrajinskou protivzdušnou obranu.

Mnoho z vyslaných dronů jsou navíc atrapy, které nenesou nálože, ale ukrajinskou protivzdušnou obranu matou a zbytečně vyčerpávají.

Rusové vylepšují drony, jsou hůře sestřelitelné

Rusové kromě toho sebevražedné drony Šáhed, kterými útočí na ukrajinská města, stále vylepšují, uvedla stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) s odkazem na kyjevského experta Oleksandra Vysikana, který ruské drony zkoumá.

Podle něj mají novou, silnější hlavici a využívají celou řadu pokročilých technologií, včetně chráněných šestnáctikanálových satelitních antén, což ukrajinským systémům elektronického boje ztěžuje efektivní zásah proti nim. „Více kanálů znamená, že je potřeba více elektronického rušení (k zablokování signálu),“ vysvětlil Vysikan.

Bezpilotní letouny také nově disponují sekundárním navigačním systémem, který využívá technologii mobilní sítě GSM. Operátoři tak mohou drony sledovat v reálném čase, a to i v případě, kdy je primární navigační systém rušen.

„Tento systém umožňuje sledování dráhy a chování dronu na dálku. Pokud se odchýlí nebo havaruje, operátoři vědí, že byl neutralizován,“ doplnil Vysikan.

ISW: Ruské zisky na bojišti zrychlí

Výpadek amerických zbraní zřejmě urychlí i ruské zisky na bojišti, podotkl mimo jiné Institut pro studium války (ISW) s tím, že stejně tomu bylo během minulých přerušení či zpoždění dodávek z Washingtonu. Naposledy letos na jaře, kdy v době přerušení dodávek zbraní a sdílení zpravodajských informací Rusové zintenzivnili operace v Kurské oblasti.

Zmrazení amerických dodávek tak pravděpodobně donutí Ukrajinu šetřit s municí a omezit operace, ačkoli přesný časový harmonogram zastavených dodávek zůstává nejasný, konstatuje ISW.

Zástupce velitele jednoho z ukrajinských praporů ale řekl listu The Washington Post, že se vojáci už zaměřují na držení obranných linií a šetření zdroji, místo aby postupovali.

Ukrajinci už v minulých dnech uvedli, že se Rusové přiblížili k Pokrovsku a Kosťantynivce v Doněcké oblasti a že se snaží za každou cenu prolomit hranice Dněpropetrovské oblasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 57 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 9 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...