Kosmická loď Starship krátce po startu a oddělení od nosné rakety explodovala

Nahrávám video
Zprávy ve 22: Loď Starship krátce po startu explodovala
Zdroj: ČT24

Z kosmodromu v Boca Chica v americkém státě Texas v sobotu ve 14:03 SEČ odstartoval k druhému testovacímu letu dosud největší dopravní systém Starship společnosti SpaceX. Kosmická loď se úspěšně oddělila od nosné rakety Super Heavy, která však místo vertikálního sestupu do vod Mexického zálivu explodovala. Starship úspěšně zažehla vlastní raketové motory a poprvé dosáhla hranice vesmíru, společnost s ní ale pak ztratila kontakt a posléze podle agentury AFP oznámila, že Starship rovněž vybuchla.

První testovací let skončil letos v dubnu explozí čtyři minuty po startu kosmické lodi, když se nepodařilo oddělit nosný stupeň od druhého stupně. SpaceX to tehdy označila za „rychlé neplánované rozložení“. Stejná slova zazněla v živém vysílání ohledně Super Heavy i nyní.

Kosmická loď Starship následně úspěšně zažehla své raketové motory a na své cestě na východ poprvé dosáhla hranice vesmíru, osm minut po startu ale přestala přenášet data. V tu chvíli dosahovala rychlosti přes 24 tisíc kilometrů za hodinu a výšky 148 kilometrů od zemského povrchu.

„Ztratili jsme data z druhého stupně, (…) myslíme si, že jsme možná přišli o druhý stupeň,“ citovala agentura Reuters moderátora livestreamu na stránkách SpaceX Johna Inspruckera.

Ztrátu Starship později potvrdil americký Federální úřad pro letectví (FAA), v souvislosti s předčasným koncem letu hovořil však bez dalších podrobností pouze o anomálii. Úřad také bude dohlížet na vyšetřování sobotního letu, který se podle něj obešel bez zranění i škod na veřejném majetku, napsala agentura Reuters.

Obletět skoro celou Zemi za devadesát minut

Podle původního plánu měla raketa z kosmodromu Starbase zamířit přes Mexický záliv na východ a zhruba za devadesát minut obletět téměř celou Zemi až k Havajským ostrovům, kde se počítalo s dopadem do Tichého oceánu. Letět měla ve výšce 240 kilometrů.

Burácení výkonných motorů, zatímco se Starship vznášela z texaského pobřeží směrem k obloze, doprovázel jásot a potlesk z řídicího střediska. Startu rakety přihlížel i šéf SpaceX, americký miliardář Elon Musk.

Nosná raketa a vlastní kosmické plavidlo dohromady měří 121 metrů, což je zhruba dvojnásobek pražské Petřínské rozhledny. Systém je tak dosud největším svého druhu. Starship by měl pojmout až sto lidí nebo 150 tun nákladu. Jde také o nejvýkonnější systém – nosič pohání 33 raketových motorů Raptor, kosmickou loď pak šest dalších jednotek.

Na Měsíc i na Mars

Muskova raketa, jejíž test se moc nepovedl ani letos v dubnu, je o něco vyšší a mnohem těžší než Saturn V, který na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století dostal americké astronauty na Měsíc. Před půlstoletím používaná raketa měřila 110 metrů a vážila téměř tři tisíce tun, Super Heavy s lodí Starship je ještě o deset metrů vyšší a váží pět tisíc tun.

SpaceX má za cíl víceúčelovou kosmickou loď ještě v tomto desetiletí využít ve spolupráci s americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA) pro cesty s posádkou a nákladem na Měsíc a později i na Mars. Podle Muska by Starship zároveň nahradila dosavadní nosné rakety Falcon 9, které už vynášejí do vesmíru většinu světových satelitů a dalšího komerčního nákladu.

Nahrávám video
Studio ČT24: Odborný pracovník pražského planetária Jan Spratek o startu kosmické lodi Starship
Zdroj: ČT24

SpaceX počítá s tím, že kosmická loď i nosná raketa budou znovupoužitelné, což zásadně sníží cenu vysílání satelitů, posádek i vědeckého vybavení do vesmíru. List The New York Times (NYT) také připomíná, že NASA si u SpaceX objednala verzi Starship, která by dokázala přistát s lidmi na Měsíci při plánovaných misích programu Artemis.

„NASA a SpaceX společně vyšlou lidstvo na Měsíc, Mars a dál,“ uvedl po sobotním testu šéf NASA Bill Nelson. Zároveň Muskově společnosti pogratuloval k dosaženému pokroku. „Každý test znamená posun o krok blíž k tomu, aby se na Měsíc při misi Artemis III dostala s pomocí posádkového přistávacího systému Starship první žena,“ doplnil Nelsonův kolega Jim Free.

Podobně jako jiné vesmírné programy má i Starship zpoždění a zatím není jasné, kdy by se první měsíční mise měla uskutečnit.

Chystané lety k Měsíci mají i českou stopu. Na palubě lodě Starship se na oblet přirozené družice Země připravuje japonský miliardář Jusaku Maezawa – první japonský civilista, který pobýval na Mezinárodní vesmírné stanici – a mezi osmi členy posádky, která se na misi vypraví, bude také český umělec, producent a choreograf Yemi A.D.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...