„Kopanec do zadku pro Harvard,“ shrnul Trump své tažení proti známé univerzitě

Nahrávám video
Horizont ČT24: Kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Harvardově univerzitě
Zdroj: ČT24

„Harvard se musí chovat slušně,“ prohlásil americký prezident Donald Trump. „Chtějí ukázat, jak jsou chytří, a dostávají kopance do zadku,“ dodal. Šéf Bílého domu chce aktuálně škole zrušit vládní zakázky v hodnotě víc než dvou miliard korun a požaduje, aby Harvard omezil podíl zahraničních studentů na patnáct procent. Jeho kroky ovšem prý ohrožují kvalitu amerického vědeckého výzkumu, který byl dlouhodobě na světové špičce.

„Máme Američany, kteří tam (na Harvard) chtějí jít, i na jiná místa, ale nemohou – kvůli 31 procentům cizinců. Žádná zahraniční vláda Harvardu peníze nedává,“ prohlásil šéf Bílého domu. Jenže nejstarší americká univerzita se zákazu přijímání zahraničních studentů brání soudně.

Téměř sedmi tisícům cizinců se mezitím v Bostonu hroutí sen o studiu na dlouhodobě jedné z nejlépe hodnocených vysokých škol na světě. „Všichni panikaříme, jsme tím zaskočení. Je to doba nejistoty,“ sdělil student Harvardovy univerzity z Egypta Walid Akef. Berlín žádá vysvětlení, jaký dopad bude mít nejnovější vývoj na německé studenty.

Ohrožení pro americký výzkum

Americké univerzity jsou přitom tolik úspěšné právě díky své schopnosti přitáhnout nejnadanější studenty z celé planety. Následně ze špičkového výzkumu a vývoje těží celé Spojené státy americké, připomněl redaktor a bývalý zahraniční zpravodaj ČT v USA David Miřejovský.

Mladé mozky lákají jiní – ozývají se například evropské univerzity. Nejaktivnější je ale Čína. „Hongkong přivítá každého, kdo je diskriminován politikou USA, naráží na překážky ve studiu či má potíže na americké univerzitě dostudovat,“ prohlásil správce Hongkongu John Lee.

Japonsko zase vyzývá vlastní univerzity, aby přijímaly odmítané talenty. „Budeme spolupracovat s příslušnými institucemi, abychom zajistili, že se motivovaní a talentovaní mladí lidé budou moct dál vzdělávat,“ uvedla ministryně školství Abe Tošiková.

Kritika kvůli propalestinským protestům

„Bílý dům ve jménu boje s antisemitismem po často násilných propalestinských protestech na kampusech žádá vydat seznamy zahraničních studentů. Usiluje také o změnu výuky,“ přiblížil zahraniční zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal.

„Harvard sám přiznal, že některé problémy existují, že dosavadní postup vůči některým excesům z těch protestů byl nedostatečný. Sám Harvard prohlásil, že učiní reformní kroky,“ připomněl politolog Jakub Dopieralla.

Trump se proti elitním soukromým univerzitám vymezuje dlouhodobě. Označuje je za hnízda extrémní levice, kterou zároveň spojuje s opoziční Demokratickou stranou. U svých voličů přitom s kritikou elitních – a podle něj i elitářských – vzdělávacích institucí boduje.

Američtí konzervativci považují už dlouho univerzitní prostředí za základnu liberální ideologie a levicového aktivismu. „Učňovské obory, elektrikáři, instalatéři, ty potřebujeme v naší zemi víc. Zato méně absolventů magisterských studií LGBTQ z Harvardovy univerzity,“ vzkázala mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.

Trumpovy antiintelektuální postoje

Podle kritiků Bílý dům zvolil antiintelektuální postoj, který je spojovaný s politikou autoritářských vlád. „V místech jako Maďarsko a Rusko se děje to, že autoritářští vůdci zaútočí na jednu univerzitu, a tím umlčí ostatní. Donald Trump se snaží dělat to samé,“ míní profesor politické vědy z Harvardovy univerzity Ryan Enos.

Podle Dopierally chce Trump dosáhnout toho, aby se Harvard podřídil přání administrativy a přijal víc konzervativně smýšlejících zaměstnanců. „Celkově je motivem podřídit Harvard politické vůli republikánské administrativy. Je to rozhodně zasahování do akademické svobody,“ je přesvědčený expert.

Trumpova administrativa už Harvardu zmrazila financování výzkumu za téměř tři miliardy dolarů (66,2 miliardy korun), nově zruší i další vládní zakázky za sto milionů dolarů (2,2 miliardy korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 7 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...