„Kopanec do zadku pro Harvard,“ shrnul Trump své tažení proti známé univerzitě

Nahrávám video

„Harvard se musí chovat slušně,“ prohlásil americký prezident Donald Trump. „Chtějí ukázat, jak jsou chytří, a dostávají kopance do zadku,“ dodal. Šéf Bílého domu chce aktuálně škole zrušit vládní zakázky v hodnotě víc než dvou miliard korun a požaduje, aby Harvard omezil podíl zahraničních studentů na patnáct procent. Jeho kroky ovšem prý ohrožují kvalitu amerického vědeckého výzkumu, který byl dlouhodobě na světové špičce.

„Máme Američany, kteří tam (na Harvard) chtějí jít, i na jiná místa, ale nemohou – kvůli 31 procentům cizinců. Žádná zahraniční vláda Harvardu peníze nedává,“ prohlásil šéf Bílého domu. Jenže nejstarší americká univerzita se zákazu přijímání zahraničních studentů brání soudně.

Téměř sedmi tisícům cizinců se mezitím v Bostonu hroutí sen o studiu na dlouhodobě jedné z nejlépe hodnocených vysokých škol na světě. „Všichni panikaříme, jsme tím zaskočení. Je to doba nejistoty,“ sdělil student Harvardovy univerzity z Egypta Walid Akef. Berlín žádá vysvětlení, jaký dopad bude mít nejnovější vývoj na německé studenty.

Ohrožení pro americký výzkum

Americké univerzity jsou přitom tolik úspěšné právě díky své schopnosti přitáhnout nejnadanější studenty z celé planety. Následně ze špičkového výzkumu a vývoje těží celé Spojené státy americké, připomněl redaktor a bývalý zahraniční zpravodaj ČT v USA David Miřejovský.

Mladé mozky lákají jiní – ozývají se například evropské univerzity. Nejaktivnější je ale Čína. „Hongkong přivítá každého, kdo je diskriminován politikou USA, naráží na překážky ve studiu či má potíže na americké univerzitě dostudovat,“ prohlásil správce Hongkongu John Lee.

Japonsko zase vyzývá vlastní univerzity, aby přijímaly odmítané talenty. „Budeme spolupracovat s příslušnými institucemi, abychom zajistili, že se motivovaní a talentovaní mladí lidé budou moct dál vzdělávat,“ uvedla ministryně školství Abe Tošiková.

Kritika kvůli propalestinským protestům

„Bílý dům ve jménu boje s antisemitismem po často násilných propalestinských protestech na kampusech žádá vydat seznamy zahraničních studentů. Usiluje také o změnu výuky,“ přiblížil zahraniční zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal.

„Harvard sám přiznal, že některé problémy existují, že dosavadní postup vůči některým excesům z těch protestů byl nedostatečný. Sám Harvard prohlásil, že učiní reformní kroky,“ připomněl politolog Jakub Dopieralla.

Trump se proti elitním soukromým univerzitám vymezuje dlouhodobě. Označuje je za hnízda extrémní levice, kterou zároveň spojuje s opoziční Demokratickou stranou. U svých voličů přitom s kritikou elitních – a podle něj i elitářských – vzdělávacích institucí boduje.

Američtí konzervativci považují už dlouho univerzitní prostředí za základnu liberální ideologie a levicového aktivismu. „Učňovské obory, elektrikáři, instalatéři, ty potřebujeme v naší zemi víc. Zato méně absolventů magisterských studií LGBTQ z Harvardovy univerzity,“ vzkázala mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.

Trumpovy antiintelektuální postoje

Podle kritiků Bílý dům zvolil antiintelektuální postoj, který je spojovaný s politikou autoritářských vlád. „V místech jako Maďarsko a Rusko se děje to, že autoritářští vůdci zaútočí na jednu univerzitu, a tím umlčí ostatní. Donald Trump se snaží dělat to samé,“ míní profesor politické vědy z Harvardovy univerzity Ryan Enos.

Podle Dopierally chce Trump dosáhnout toho, aby se Harvard podřídil přání administrativy a přijal víc konzervativně smýšlejících zaměstnanců. „Celkově je motivem podřídit Harvard politické vůli republikánské administrativy. Je to rozhodně zasahování do akademické svobody,“ je přesvědčený expert.

Trumpova administrativa už Harvardu zmrazila financování výzkumu za téměř tři miliardy dolarů (66,2 miliardy korun), nově zruší i další vládní zakázky za sto milionů dolarů (2,2 miliardy korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 54 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 9 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...