Konec západního zboží i vysoké ceny jsou realitou dnešního Ruska. Výhled je zamračený

Nahrávám video
Západní sankce začínají komplikovat život běžných Rusů
Zdroj: ČT24

Už tři měsíce trvá ruská agrese proti Ukrajině. Válka se dotýká i obyčejných Rusů, a to kvůli vysokým cenám zboží, odchodu firem, kde lidé dřív nakupovali, nebo společností, kde pracovali. Rusové mají nyní problém dostat se i na zahraniční dovolenou. Ekonomická situace se podle odborníků ještě zhorší. Během léta se očekává obrovský nárůst nezaměstnanosti.

Západní sankce se v Rusku začínají projevovat. V obchodech je sice zatím potravin dost, jenže se výrazně zvýšila jejich cena. Plné regály mají i některé módní řetězce západních značek, jenže na zboží se Rusové mohou jen podívat přes stažené rolety butiků. 

Redaktorka Deníku N Petra Procházková v Horizontu ČT24 řekla, že západní sankce Rusové pociťují, není to však žádné drama. „Situace se teď trochu stabilizovala. Pokud jde o potraviny, tak když přijdete do samoobsluhy, tak tam to vypadá tak jako dřív,“ uvedla. Dopady sankcí se podle ní týkají spíš velkého byznysu nebo finančnictví. 

Rusové jsou podle Procházkové velmi intenzivně uklidňováni, že země bez problémů sankce zvládne. „(Vladimir) Putin se ale nezmiňuje o tom, že inflace je dvacet procent a že automobilový průmysl prakticky krachuje. Ale proto, že lidé si nekupují auto, telefon nebo počítač každý den, tak zatím, myslím si, žádná panika nevládne,“ uvedla. 

Známé západní firmy končí

Aktivity v Rusku už zmrazilo nebo z trhu zcela odchází víc než tisíc západních společností. Mezi posledními například kavárny Starbucks. Společnost bude asi dva tisíce zaměstnanců platit ještě půl roku. Rusko opustil i McDonald's – po třiceti letech prodal restaurace ruskému držiteli licence. Reagoval i Renault, a to i přes obrovské investice v zemi. Společnost prodala většinový podíl v největší ruské automobilce. „Jde o pokračování trendu odchodů amerických společností z Ruska, které je teď dlouhodobým nepřítelem,“ uvedl ředitel investičního průzkumu Captrust Christian Ledoux.

I když se ruské vládě podařilo po úvodním propadu hodnotu rublu vyhnat dokonce výš než byla, s ekonomickým výhledem to příliš růžově nevypadá. „Vidíme zhoršení ekonomiky napříč širokým spektrem sektorů. Mnoho společností převedlo zaměstnance na částečný úvazek a jiní je varují, že brzy zavřou. Existuje reálná obava, že během léta stoupne nezaměstnanost,“ sdělil ekonomický analytik Macro-Advisory Chris Weafer.  

Na dovolenou na Západ? Těžko

Velkou ránu utrpěla i střední třída v Rusku, která byla zvyklá trávit dovolené v zahraničí. Na Západě navíc ani nefungují platební karty Visa a Master Card vydané v Ruské federaci. „Rezervace ubytování přes Airbnb se velmi zkomplikovala. Upřímně jsem se i obávala, co bude s letadly a lety obecně,“ řekla majitelka PR agentury Marina Podvigina-Gruberová. 

Ceny letenek výrazně stouply, navíc se ruským letounům uzavřel vzdušný prostor Západu. Přímý let do Německa běžně trval asi dvě a půl hodiny, nyní musí Rusové počítat s dvaceti hodinami. Cestující navíc musejí přesedat v Turecku.

Problém je i s vydáváním víz, cestovní kanceláře jsou na pokraji zániku. „Společnosti přišly o třicet až osmdesát procent zisků. Nejhůře byli samozřejmě postiženi operátoři, kteří spolupracují s výletními společnostmi a evropskými destinacemi,“ uvedl ředitel cestovní kanceláře Space Travel Artur Muradjan. 

Rusové sice stále mohou odjet na dovolenou do Turecka, Spojených arabských emirátů nebo na Maledivy, jenže kvůli vysokým cenám zřejmě mnoho lidí zvolí domácí destinaci. Mezi ně Rusové řadí i okupovaný ukrajinský Krym. 

Odliv mozků

Rusko se momentálně opět potýká s odlivem mozků, například tamních vědců. „Co je ale velkým problémem pro Rusko, je aktuální odliv IT specialistů. Udává se, a udávají to i ruské zdroje, že od začátku invaze (na Ukrajinu) odešlo přes sto tisíc lidí, kteří jsou považováni za IT specialisty,“ řekla Procházková. Problém je podle ní hlavně v tom, že už před samotnou invazí chyběly statisíce těchto odborníků. 

Komplikací je také nedostatek technologií pro výrobu. „Ale jak kterých. Ruská ekonomika stojí na vývozu energetických surovin, ten vzkvétá zejména díky vysokým cenám. Pak jsou tu ale firmy, které byly výrazně napojeny na zahraničí, to je právě ten automobilový průmysl, který teď zásadně mění strukturu a snaží se obstát, například se napojit na Čínu a Indii,“ řekla novinářka Deníku N. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 12 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 4 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...