První kolo předčasných parlamentních voleb ve Francii bylo katastrofou pro prezidenta Emmanuela Macrona, kterému hrozí naprostá politická izolace. V reakci na bezprecedentní úspěch krajní pravice v nedělních volbách to píší francouzská média. Podle části z nich skončila Macronova éra, ačkoli sám prezident po volbách v úřadě zůstane. Není jisté, zda se ve druhém kole podaří odvrátit vítězství krajně pravicového Národního sdružení (RN). Řada listů vyzývá voliče, aby ve druhém kole voleb nedopustili vítězství politických extrémů. Zemi patrně čeká období politické nestability, shodují se média.
„Až budou historici hodnotit rozpuštění (parlamentu), použijí jediné slovo: katastrofa. Větší si ani nejde představit,“ napsal v komentáři list Le Figaro. Narážel na Macronovo rozhodnutí rozpustit parlament a vypsat předčasné volby, k němuž prezident sáhl před třemi týdny v reakci na neúspěch své strany Obnova a triumf krajně pravicového Národního sdružení (RN) v eurovolbách.
Nedělní hlasování mu však nepřineslo lepší výsledek. A místní i zahraniční weby tak mluví o prezidentově porážce. RN a jeho spojenci získali 33 procent, levicová koalice 28 procent a Macronův tábor pouhých dvacet procent hlasů. O velké většině mandátů však rozhodne až druhé kolo.
Podle deníku Libération si Macron chtěl ve volbách vylepšit složité vládnutí, když neměl parlamentní většinu, dočkal se však opaku a situaci si dále zkomplikoval. „Prezentoval se jako hráz proti chaosu a voliči jej učinili odpovědným za tento chaos. Žádal je o jasnou většinu, aby mohl vládnout v klidu a harmonii, oni mu ale jen zesílili jeho mučivou izolaci,“ soudí list.
Deníky Les Echos nebo Dernières Nouvelles d'Alsace píší o konci Macronovy éry. Prezidentské volby sice zemi čekají až v roce 2027, výsledkem jeho dosavadního vládnutí a parlamentních voleb ale je, že se „Francie probudila tváří v tvář bezprecedentním extrémům zprava i zleva,“ napsal deník Journal de la Haute-Marne.
Web Politico napsal, že výsledky nedělních voleb jsou pro Macrona „osobním ponížením“. Podle serveru má nyní Macron dvě možnosti. Buď věnovat veškeré úsilí do snahy zastavit posílení krajní pravice nebo se pokusit zachránit své, kdysi dominantní hnutí, předtím, než ztratí veškerý svůj vliv.
„Výběr mezi zlem a menším zlem“
Také řada listů na svých titulních stranách vyzývá voliče, aby na konci tohoto týdne přišli ke druhému kolu voleb a zamezili nástupu stran z okraje politického spektra k moci. Le Figaro soudí, že možná ještě větší hrozbou pro Francii než vláda RN v čele s Jordanem Bardellou by mohl být úspěch krajní levice, kterou vede Jean-Luc Mélenchon. Podle listu Midi Libre bude nedělní druhé kolo „výběrem mezi zlem a menším zlem“.
„Francie se ocitla ve zlomovém bodě,“ píše deník La Montagne a dodává, že Francouzi budou ve druhém kole voleb čelit jen sami sobě, volbu pro budoucnost bez extrémů mají přitom jasnou.
Portál Politico však odhaduje, že pravděpodobným výsledkem druhého kola voleb bude parlament, v němž žádný blok nezíská většinu hlasů, což povede ke složitému dohadování zákonodárného sboru s prezidentem.
Prolomení tabu i studu z volby krajní pravice
„Vymizení studu, který byl vždy spojen s hlasováním pro RN, byl dlouhý proces, ale nyní jej s jistotou lze prohlásit za dokončený,“ napsal web britské stanice BBC v narážce na to, že se Francouzi postupně přestali ostýchat veřejně se přihlásit k volbě krajní pravice, která se stává nejsilnějším subjektem v zemi. Ve druhém kole voleb tuto neděli půjde hlavně o to, zda se kandidátům ostatních stran podaří zabránit RN, aby získalo 289 mandátů potřebných k většinové vládě, dodává BBC.
Francie má podle titulku komentáře německého týdeníku Der Spiegel „na kahánku“. Démonů, které svým vyhlášením předčasných parlamentních voleb Macron vypustil, se už nezbaví. Volby udělaly z RN Marine Le Penové nejsilnější politickou stranu ve Francii, což podle Die Welt může odstartovat novou kapitolu francouzské politiky.
Výsledky prvního kola voleb znamenají pro Francii prolomení tabu, píše italský deník Corriere della Sera, který poukazuje na velmi vysokou volební účast. Francouzi kladně odpověděli na výzvu prezidenta Macrona, aby šli volit. „Nezmobilizovali se pro něj, ale proti němu,“ poznamenal deník. Italský tisk také poukazuje na to, že prezidentský tábor se nyní bude muset domluvit s levicovou Novou lidovou frontou, kterou vládní představitelé označovali za extremistickou podobně jako Národní sdružení.
Rozdělení na tři bloky
Španělský list El País napsal, že nedělní výsledky jsou jasnou zprávou o mizení politického středu ve Francii. Země je podle něj nyní rozdělena na tři bloky a RN bude usilovat o absolutní většinu. „Zda jí dosáhne, nebo ne, to záleží na ostatních, jestli se dokážou přestat nenávidět a postaví společné demokratické kandidáty,“ soudí španělský deník.
Výsledky prvního kola francouzských parlamentních voleb však ještě nic nevypovídají o konečném rozdělení křesel v parlamentu, protože v druhém kole vstoupí do hry ještě taktické úvahy při hlasování. Podle deníku ale Macron zjevně přecenil své síly, když vyhlásil předčasné volby a vnímal je jako svého druhu referendum o své politice uprostřed druhého funkčního období.
