Konání olympijských her v Tokiu je nejisté. Úřady slibují bezpečí, nevole veřejnosti ale roste

Do odložených letních olympijských her v Tokiu zbývá devět týdnů. Japonskem putuje olympijská pochodeň, konání Her ale stále není jisté. I když japonské úřady o sportovní svátek dál usilují, v zemi sílí hlasy volající po zrušení akce. Japonsko se stále potýká se čtvrtou vlnou pandemie, prodloužilo stav nouze a nezvládá očkovat.

Čtvrtá vlna pandemie v Japonsku dosáhla vrcholu a průměrné přírůstky za posledních sedm dní ukazují na příznivý trend, situace je ale stále vážná, nouzový stav vláda prodloužila do konce května, a navíc ho rozšířila o tři další prefektury. Země také zaostává v testování, a tak reportovaná čísla pozitivních nemusí plně odpovídat reálné situaci.

Japonsko se z hlediska podílu pozitivních testů vejde do benevolentnějšího doporučení Světové zdravotnické organizace. Známkou dostatečného testování je podle WHO podíl pozitivních testů menší než deset procent, ještě lépe ale o šíření viru dle WHO vypovídá menší než tříprocentní pozitivita všech provedených testů. Japonsko se svými 6,7 procenta tedy za přísnějšími měřítky zaostává, na rozdíl od řady vyspělých zemí.

Nahrávám video

Stále se navíc nedaří rozjet očkování. Alespoň jednu dávku vakcíny firem Pfizer a BioNTech, která jako jediná zatím v zemi získala povolení, dostalo necelých šest procent populace. Naočkovaní ale nejsou ani klíčoví lidé, jako například zdravotníci. Devět týdnů před plánovaným zahájením olympijských her Japonsko plně naočkovalo ani ne čtyřicet procent svého zdravotnického personálu.

Zvlášť kritická je přitom situace právě v pořadatelské metropoli Tokiu, kde obě dávky vakcíny nedostala ani třetina tamních zdravotníků. Ministerstvo zdravotnictví reagovalo na nevoli veřejnosti oznámením, že prozkoumá možnost, zda by nemohli očkovat i lékárníci.

„Vláda zavírá, ale chce olympiádu“

S nezvládáním čtvrté vlny pandemie roste stále více odpor vůči již jednou odloženým letním olympijským hrám, které mají v Tokiu odstartovat v červenci. Hlavní město Japonska má přivítat nejméně šedesát tisíc cizinců – nejde přitom o fanoušky, kteří se účastnit nemohou, ale o sportovce, funkcionáře a technický personál. Rozhodnutí o účasti japonských diváků chce vláda nechat na červen, už nyní ale čelí tlaku na zrušení celých Her.

Petici za zrušení olympiády podepsalo už více než 370 tisíc lidí. „Jde jim víc o peníze než o lidské životy. Vláda požádala restaurace, aby zavíraly v osm a nenalévaly alkohol, ale jaký to má smysl? Odsoudily je k zániku, a přitom chtějí pořádat olympiádu,“ zdůvodňuje své rozezlení jeden z odpůrců tokijských her Jusekei Kawai. Průzkum agentury Kjódó z poloviny května ukazuje, že zrušení Her si přeje téměř šedesát procent Japonců.

Existuje ale také část Japonců – dle průzkumu zhruba čtvrtina –, kteří konání Her podporují. Jak líčí komentátor ČT Sport Michal Dusík, šlo by o symbol toho, že se svět vrací k normálu.

Olympiádu ale kritizuje také vlivná podnikatelská komunita. „Upřímně, říkám tomu sebevražedná mise a myslím, že bychom s tím měli přestat. Snažím se je přesvědčit, ale zatím neúspěšně,“ konstatoval Hiroši Mikitani, který vede korporaci Rakuten.

Olympijský výbor slibuje bezpečí, potřebuje peníze z Her

Organizátoři Her slibují, že budou bezpečné. „Vláda, Tokio a organizační výbor neustále říkají v Japonsku i jinde, že děláme všechno, abychom se připravili na bezpečné Hry s důkladnými opatřeními proti covidu-19,“ zdůrazňuje předseda japonského paralympijského výboru Micunori Torihara.

Úřady v tuto chvíli počítají s tím, že sportovci budou muset po příjezdu do karantény a posléze nebudou moci opustit olympijskou vesnici vyjma cest na sportoviště. Do tří dnů po skončení své disciplíny budou muset z Japonska odjet.

Nahrávám video

Předseda Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach slibuje, že k začátku Her bude očkováno osmdesát procent obyvatel olympijské vesničky, a trvá na tom, aby se akce uskutečnila. Dusík upozorňuje, že MOV by se v případě zrušení Her dostal do vážných finančních problémů. Některé federace si navíc už loni musely kvůli odsunutí olympiády půjčit na svůj provoz.

Bach se odvolává na jiné sportovní akce, které se během pandemie konat mohly. I v tomto ohledu je ale olympiáda specifická a problematická. „Jsou soutěže, které si vyzkoušely, že se dá závodit v bublinách, jenže olympijská bublina je řádově něco úplně jiného,“ upozorňuje Dusík s tím, že do Tokia se chystá přes deset tisíc sportovců.

Čína situaci bedlivě sleduje

Ke zrušení olympiády vyzývají také lékaři. Upozorňují, že nemocnice jsou v nouzovém stavu na hraně vyčerpání a na zajištění Her nezbývají kapacity. Pořadatelé přitom požadují dvě stovky doktorů a pět stovek sester. „Je nemožné je poslat na olympiádu, když ještě čekají na očkování. Neexistuje způsob, jak nyní uspořádat bezpečné Hry,“ varuje Ken'jú Sumie, předseda asociace, která v Japonsku sdružuje na sto tisíc lékařů.

V době olympijského zápolení navíc lékaře nezaměstná pouze koronavirus, ale kupříkladu zranění sportovci či diváci s úpalem. V létě totiž průměrné teploty v Tokiu dosahují téměř třiceti stupňů Celsia.

Dění v Japonsku kromě jiných bedlivě sleduje Čína. Peking má totiž za pár měsíců hostit zimní olympijské hry a tokijská olympiáda je ukázkou, jakým způsobem se sportovní akce dá, či nedá zvládnout. „Pokud by nakonec Japonsko bylo nuceno olympiádu zrušit nebo by se epidemie vymkla kontrole, Čína by to mohla využít jako mocnou propagandistickou zbraň,“ líčí zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...