Keňské protesty proti zvýšení daní vede generace Z

V Keni se rozhořely tisícihlavé protesty proti vládním plánům na zvýšení daní. Policie v ulicích hlavního města Nairobi i jinde zadržela stovky lidí, místní média informují i o úmrtích. Protesty z veliké části vedou mladí lidé z takzvané generace Z, podle kterých vyšší daně jen zmizí v kapsách politiků a nezlepší ekonomický stav země. Třetí a závěrečné čtení kontroverzního zákona se očekává v úterý 25. června.

Demonstrace proti vládnímu návrhu vypukly v úterý před budovou parlamentu. Policie proti demonstrantům použila vodní děla a slzný plyn a podle agentury AP bylo 283 demonstrantů zatčeno. Přesto přinesl začátek odporu výsledky: šéf parlamentního rozpočtového výboru Francis Kuria Kimani oznámil, že již nebude prosazovat některé z nejvíce nepopulárních změn, včetně šestnáctiprocentní daně na pečivo a zvýšení zdanění stolního oleje a mobilních peněžních služeb.

Tým předsedy výboru shromažďoval názory veřejnosti na návrh zákona a uvedl, že rozhodnutí upustit od některých návrhů bylo učiněno s cílem ochránit Keňany před rostoucími životními náklady. Mezi dalšími navrhovanými daněmi, které byly zrušeny, je daň z motorových vozidel, která by podle kritiků zasáhla i pojišťovnictví.

Kimani rovněž oznámil zrušení navrhované ekologické daně, která byla zaměřena na výrobky, jež mají negativní dopad na životní prostředí, jako jsou obaly, plasty a pneumatiky. Zmíněný návrh čelil kritice a mnozí tvrdili, že by vedl k růstu cen zboží, jako jsou plenky, hygienické vložky, počítače a mobilní telefony. Podle Kimaniho se nyní bude poplatek vztahovat pouze na dovážené zboží.

Keňa je přímořský stát ve východní Africe při pobřeží Indického oceánu.

Má zhruba 53 milionů obyvatel. Populace sestává z desítek různých etnických skupin. Oficiálními jazyky jsou svahilština a angličtina. Nejrozšířenější náboženství je křesťanství.

Území státu bývalo v minulosti britskou kolonií. Keňa získala nezávislost 12. prosince 1963.

Země je prezidentská republika a jeden z mála afrických států, kde je praktikována demokracie.

Ekonomika Keni je v oblasti východní a střední Afriky druhá největší, hned po Etiopii. Největším sektorem v zemi je zemědělství, výrazné příjmy získává z turismu. Také disponujeme rozvinutým sektorem finančních služeb.

Mezi nejvýznamnější obchodní partnery Keni patří Evropská unie, Čína a ostatní africké země.

Hlavní město Keni Nairobi
Zdroj: Unsplash/Amani Nation

Pokračování protestů

Protestující se však nehodlají s částečnou úpravou zákona spokojit. „Odmítáme to celé,“ zdůraznil podle CNN Keňan John Wills Njoroge. „Nežádali jsme o pozměňovací návrhy. Žádali jsme stažení celého návrhu zákona,“ dodal.

Nepokoje tak pokračovaly i ve čtvrtek, kdy poslanci návrh zákona probírali ve druhém čtení ve sněmovně. Do ulic vyšly tisíce lidí, proti kterým opět násilně zakročila místní policie. Protestující se také pokusili proniknout skrz bezpečnostní kordon, který kolem parlamentních budov vznikl. Nejméně dvě stě civilistů prý utrpělo zranění, včetně novinářů. Keňský deník Daily Nation informoval, že jeden člověk dokonce v důsledku palby ostrými náboji zemřel.

Postup policie odsoudila řada lidskoprávních organizací včetně Amnesty International. „Policie zjevně nerespektuje právo na protest a namísto toho se snaží umlčet nesouhlas násilím a zastrašováním,“ napsala organizace na síti X.

„Naše rodiče zdanili až na dřeň, a přesto z toho nejsou vidět žádné výsledky. Odmítáme jakékoli další daně a zůstaneme na ulici tak dlouho, jak to bude nutné,“ prohlásila pro agenturu AP jedna z protestujících, Ashley Mwaiová. Devatenáctiletá dívka vysvětlila, že protestuje i za své rodiče, kteří „nemají energii se demonstrací účastnit“. „I když ještě nevydělávám, další daně zvýší ceny potravin a dopravy, což pro nás mladé lidi učiní život nesnesitelným,“ dodala.

Vliv mladé generace

Právě mladí lidé jsou na demonstracích v Keni vidět nejčastěji. Zatímco dřívější protesty proti vládní politice vycházely z organizace opozičních politických stran, ty současné zřejmě vzešly spontánně z takzvané generace Z, do které se nejčastěji řadí lidé narození mezi koncem devadesátých let minulého století a začátkem třetího tisíciletí.

Mladí Keňané v kontrastu k minulým protestům nasadili v mnohem větší míře technologie: často nahrávali střety s policisty svými telefony na video a následně je zveřejňovali na internetu. Protesty nabraly na síle na sociálních sítích pod hashtagem #OccupyParliament (Okupujte parlament), informuje server DW. „Už teď platíme daně a oni s nimi nic moc nedělají – rozkrádají je. Jak jim tedy můžeme svěřit více?“ postěžoval si serveru místní herec Makena Kahuha.

Místní významně využívají sociální síť TikTok, píše CNN. Aplikace je známá svými krátkými a poutavými videi, ale během protestů se ukázala být klíčovou funkce živého vysílání. Aktivisté ji využívají k poskytování aktuálních informací v reálném čase, k živému vysílání z míst protestů i k dokumentování jakýchkoli případů policejní brutality nebo zásahů. Mnozí mladí lékaři nebo právníci také nabízejí účastníkům své služby zdarma.

„Zanechala jsem studia na vysoké škole, protože rodiče si nemohli dovolit platit mi vzdělání. Snažím se vydělat si, kde můžu, abych se vrátila, a vy mi teď chcete vzít i to málo, takže si ani nekoupím hygienické vložky?“ řekla serveru BBC v hlavním městě šestadvacetiletá Aristaricus Irolová s vložkou v ruce, která patří mezi zboží, jehož se navrhované zvýšení daní týká.

Národní koordinátorka Institutu pro sociální odpovědnost Wanjiru Gikonyová potvrdila, že se davy tentokrát mobilizovaly bez vlivu politiků. „Byly tam velmi kreativní hlasy. Bohužel policie použila sílu proti mladým lidem, kteří demonstrovali proti nejvýznamnějšímu zákonu pro každého občana – daňovým předpisům,“ řekla.

Samotní protestující se podle ní násilí zatím vyhýbají. „Ukazuje nám to, že násilné protesty jsou skutečně vyvolávány na politické scéně,“ zdůraznila. „Tato revoluce mladých lidí je začátkem změny. Tito mladí lidé ukázali starším generacím, jak se to dělá,“ věří Gikonyová.

Ekonomika v „kritickém bodě“

V posledních dvou letech byly v Keni již zvýšeny daně z příjmu, pohonných hmot a z obratu. Zavedena byla také daň ve výši 1,5 procenta měsíčního příjmu pracovníka, která jde na výstavbu cenově dostupných domů. Brzy má vstoupit v platnost také nový, vyšší odvod na zdravotní pojištění.

Za nepopulárními změnami stojí prezident William Ruto, který se úřadu ujal v roce 2022. Podle něj je nezbytně nutné snížit státní dluh ve výši téměř osmdesáti miliard amerických dolarů (1,8 bilionu korun). Navíc na Keňu kvůli tomu tlačí Mezinárodní měnový fond. Navyšování daní však podle Rutových kritiků mohlo vést ke zpomalení hospodářského růstu a zvýšení nezaměstnanosti.

Ruto nedávno vyzval Keňany, aby se smířili s vyšším zdaněním, a tvrdil, že jsou ve skutečnosti zdaněni nedostatečně. Zároveň uznal, že to bude obtížné. „Jsme demokratická země. Kdo chce demonstrovat, má na to právo, žádný problém. Ale rozhodnutí musí přijímat instituce,“ řekl ve středu Ruto. „Budeme rozhodovat jako výkonná moc, předložíme to zákonodárnému sboru, keňský lid se k tomu vyjádří prostřednictvím účasti veřejnosti, dále se to podrobí soudním procesům a tak funguje demokracie a já v demokracii velmi věřím,“ prohlásil.

Podle ekonoma Mohammeda Doya se ekonomika Keni nachází v „kritickém bodě“, kdy dluhy státu vůči dodavatelům a zhotovitelům ohrožují fiskální zdraví země a živobytí mnoha občanů. „Malé a střední podniky, páteř keňské ekonomiky, přicházejí o nezbytný přísun příjmů, zatímco vyčkávají na dlouho odkládané platby za zboží a služby poskytnuté státu,“ napsal pro server Business Daily. Mnohé keňské firmy tak musejí propouštět nebo úplně ukončovat činnost.

„Blížící se dluhová krize není jen záležitostí odkládaných plateb; představuje fundamentální rozpad důvěry mezi státem a soukromým sektorem,“ pokračuje Doyo. V takovém prostředí podniky váhají s uzavíráním dalších smluv nebo s rozšiřováním svých operací.

„Je nezbytné, aby vláda urychleně jednala a postavila se dluhové krizi čelem. Může to znamenat obtížné kompromisy a krátkodobé oběti, jako je přesun zdrojů z jiných rozpočtových priorit nebo čerpání z rozpočtových rezerv, ale alternativa – nechat problém bujet a narůstat – prostě nepřipadá v úvahu,“ uzavřel Doyo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...