Každý ví, co Epstein dělá, řekl Trump roku 2006 dle dokumentu FBI šéfovi policie

Bývalý policejní šéf na Floridě sdělil Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI), že mu Donald Trump v roce 2006 po telefonu řekl, že o chování Jeffreyho Epsteina všichni vědí. O dokumentu FBI, který je součástí milionů stran nově odtajněných spisů zesnulého sexuálního delikventa, informovaly v noci na středu agentura Reuters či server stanice BBC. Podle nich vyvolá další vážné otázky ohledně tvrzení současného prezidenta USA, že o Epsteinových zločinech tehdy nic nevěděl.

V červenci 2006, právě když se veřejnost dozvěděla o prvním obvinění Epsteina ze sexuálních trestných činů, zatelefonoval Trump policejnímu náčelníkovi v Palm Beach na Floridě Michaelu Reiterovi, jehož oddělení tehdy začalo Epsteina vyšetřovat. Vyplývá to ze zápisu z výslechu Reitera ze strany FBI z roku 2019, který je mezi odtajněnými spisy.

„Díkybohu, že ho zastavujete, všichni vědí, že to dělá,“ řekl Trump podle Reiterovy výpovědi. Trump mu údajně také o Epsteinovi řekl, že „lidé v New Yorku vědí, že je odporný“, a poradil mu, aby se zaměřil na jeho společnici Ghislaine Maxwellovou, kterou označil za „zlo“ a za Epsteinovu „agentku“.

Maxwellová byla v roce 2021 odsouzena k dvacetiletému trestu vězení za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání.

Reiter dále FBI sdělil, že mu Trump v telefonátu řekl, že jednou pobýval v Epsteinově společnosti, když byly poblíž nezletilé osoby, a že „odtamtud rychle vypadl“. Reiter, jenž od policie odešel v roce 2009, potvrdil existenci výslechu u FBI listu Miami Herald, který o něm informoval jako první.

Trump opakovaně tvrdí, že o Epsteinových zločinech nic nevěděl

Policie v Palm Beach začala Epsteina v roce 2006 vyšetřovat kvůli údajnému sexuálnímu zneužívání nezletilých dívek. Případ byl později předán federálním prokurátorům, kteří v roce 2008 s Epsteinem uzavřeli kontroverzní dohodu o přiznání viny, jejíž součástí byla i dohoda, která ho chránila před závažnějšími obviněními.

Americké ministerstvo spravedlnosti nyní na dotaz médií ohledně údajného telefonátu z roku 2006 uvedlo: „Nemáme žádné důkazy, které by potvrzovaly, že prezident před dvaceti lety kontaktoval orgány činné v trestním řízení.“

Trump tvrdí, že se s Epsteinem sice léta přátelil, ale rozešli se ještě před prvním zatčením tehdejšího finančníka. Prezident také opakovaně tvrdí, že o Epsteinových zločinech nic nevěděl. Po jeho zatčení v roce 2019 prezident na dotaz, zda měl nějaké podezření, novinářům řekl: „Ne, neměl jsem tušení. Neměl jsem tušení. Nemluvil jsem s ním už mnoho, mnoho let.“

Telefonát se možná uskutečnil, možná ne, říká Leavittová

Tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová v úterý novinářům řekla, že Trump je ve věci ukončení svého vztahu s Epsteinem „upřímný a transparentní“. „Byl to telefonát, který se v roce 2006 možná uskutečnil, možná ne. Odpověď na tuto otázku neznám.“

„Prezident Trump vždy říkal, že Jeffreyho Epsteina vyhodil ze svého klubu Mar-a-Lago, protože byl podlézavý,“ řekla také Leavittová. „A to platí i o tomto telefonátu. Pokud se skutečně stal, potvrzuje to přesně to, co prezident Trump tvrdí od samého začátku,“ dodala mluvčí.

Americké ministerstvo spravedlnosti na konci ledna zveřejnilo další rozsáhlý soubor dokumentů týkajících se Epsteina. Sada obsahuje více než tři miliony stran, dva tisíce videí a 180 tisíc fotografií, mezi nimiž je velké množství komerční pornografie a fotografií získaných z Epsteinových zařízení.

Epstein se pohyboval mezi mnoha vlivnými lidmi z politiky, byznysu i umění včetně současného prezidenta Trumpa či bývalého šéfa Bílého domu Billa Clintona; tito politici nebyli v souvislosti s jeho zločiny obviněni z žádného protiprávního jednání. Vazby významných osobností na Epsteina řeší i Británie, Francie, Norsko, Lotyšsko, Slovensko a další státy.

V roce 2019 Epstein spáchal sebevraždu ve vězení, kde čekal na soudní proces kvůli obvinění ze zneužívání nezletilých dívek a obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...