Švýcarská televize SRF objasnila další detaily špionáže vrcholných představitelů mezinárodního fotbalového svazu FIFA. Tu si údajně objednal Katar kvůli mistrovství světa ve fotbale, které letos pořádá. Země si na to měla najmout firmu, pro kterou pracují bývalí agenti CIA. Podle televize agenti napadli e-mailové účty, počítače a telefony nejmocnějších fotbalových funkcionářů. Tamní emír to označil za kampaň proti své zemi. Některá evropská města a sportovní bary plánují mistrovství bojkotovat.
FIFA od začátku čelí kritice, že v otázce udělení pořadatelství šampionátu nedokázala odolat ropným dolarům, navzdory porušování lidských práv v jedné z nejbohatších zemí na světě. Nakonec se jednou z obětí katarského režimu zřejmě stali i samotní funkcionáři sportovního svazu.
Společnost Global Risk Advisors složená z bývalých agentů CIA měla údajně za úkol sledovat, co si o Kataru myslí funkcionáři FIFA. Od blízkovýchodního království na to prý dostala čtyři sta milionů dolarů a hlavním cílem bylo předejít případnému odebrání pořádání mistrovství a co nejlépe eliminovat mezinárodní kritiku.
„Rozběhla se zpravodajská operace se širokou základnou, která dokáže sladit vyhodnocování, sledování, technický dohled, lidskou špionáž – tedy nasazování štěnic, sledování a podobně, vše pod jedním kloboukem,“ popisuje akci agentů expert na tajné služby Erich Schmidt-Eenboom.
Některé sportbary mistrovství bojkotují
V třímilionové zemi, kde má občanství jen desetina obyvatel, postavili kvůli mistrovství nové stadiony a další infrastrukturu převážně dělníci ze zahraničí, hlavně z Indie, Pákistánu, Nepálu a Bangladéše. Šest a půl tisíc jich přitom zahynulo. Někteří přitom neviděli výplatu přes půl roku. Diskriminaci v zemi čelí také ženy a sexuální menšiny.
Kritický je třeba australský fotbalový svaz. „Pochopili jsme, že rozhodnutí pořádat mistrovství v Kataru mělo za následek utrpení a újmu nespočtu pracovníků. Tito migranti, kteří tak trpěli, nejsou jen čísla,“ stěžují si ve videu hráči australské fotbalové reprezentace.
Katar tvrdí, že v oblasti pracovních podmínek udělal víc než ostatní země v regionu. Jako příklad uvádí zrušení kontroverzního zákona, který opravňoval zaměstnavatele rozhodovat o tom, jestli zahraniční dělník může opustit zemi nebo změnit práci.
Pro majitelku sportbaru v německém Bonnu, Fanny Delauneovou, je to ale málo. Patří mezi ty vlastníky hospod, kteří mistrovství budou bojkotovat. Nenaladí z něj jediný zápas. „Příliš případů porušení lidských práv. Z etického pohledu to nemohu ospravedlnit,“ míní Delauneová.
Německé sportbary následují příklad některých evropských měst. Paříž nebo Londýn totiž nepostaví na náměstích fanzóny s obřími obrazovkami. Kromě porušování lidských práv jim vadí i dopad mistrovství na životní prostředí. Starosta francouzského Lille třeba prohlásil, že peníze nejsou všechno a hrát fotbal uprostřed pouště je nesmysl. Na stadionech kvůli vysokým teplotám poběží klimatizace.
