Karel III. udělí Williamovi titul prince z Walesu. Jaká pravidla má britské nástupnictví?

S úmrtím královny Alžběty II. se panovníkem automaticky stal její syn, dříve princ Charles, dnes už král Karel III. Jeho dosavadní místo přebere králův prvorozený syn William. Ve svém prvním projevu Karell III. oznámil, že Williamovi udělí titul prince z Walesu. Automaticky jej následník trůnu nezískává. Linie nástupnictví se posunula kupředu poprvé po více než sedmdesáti letech a za tu dobu doznal změn i systém následnictví.

Nástupnictví v britské monarchii reguluje mnoho norem a pravidel. V současnosti platí, že při úmrtí panovníka přebírá královské povinnosti prvorozený potomek. Princ Charles se tedy ve čtvrtek večer stal králem Karlem III., jeho syn William na trůn usedne po jeho smrti.

Dosud William užíval titul vévoda z Cambridge, který mu byl udělen v roce 2011 po svatbě s Catherine Middletonovou, nyní vévodkyní z Cambridge. S posunem na pozici korunního prince se William stává automaticky také vévodou z Cornwallu a analogicky z Kate je vévodkyně z Cornwallu. Tuto změnu už reflektují i profily páru na sociálních sítích.

Oficiální tituly zahrnují i mnoho dalších statků, zatím však ne ten nejznámější – princ z Walesu.

Tento titul držel jako následník trůnu princ Charles od roku 1958, ke korunovaci došlo ale až o jedenáct let později. Titul prince z Walesu obvykle následník obdrží, není to ale automatické ani samozřejmé. Teoreticky mohl král Karel III. jmenovat princem z Walesu někoho jiného, k takovému překvapení ale nedošlo.

Ve svém prvním projevu k národu Karel III. potvrdil, že titul prince z Walesu udělí Williamovi. Tento titul s sebou nenese dodatečná privilegia, jde o známku důstojnosti a respektu.

Bez ohledu na titulaturu je princ William nyní první v linii nástupnictví. Následuje ho jeho prvorozený syn, devítiletý princ George. Třetím v pořadí je Georgeova mladší sestra, princezna Charlotte, kterou následuje princ Louis, zatím poslední potomek Williama a vévodkyně Catherine.

Ještě před deseti lety by přitom linie následnictví vypadala jinak – a ne pouze proto, že William a Catherine tehdy ještě neměli děti. Do té doby platilo v britské monarchii pravidlo mužské primogernitury. Na trůn tedy po smrti panovníka usedal nikoliv jeho nejstarší potomek, ale nejstarší mužský potomek.

Osudová abdikace

Státy Commonwealthu se na změně pravidel domluvily v roce 2011 v australském Perthu. Mužskou primogernituru nahradily primogerniturou absolutní, nezáleží tedy na pohlaví dítěte, na trůn vždy usedá nejstarší ratolest. Parlament Spojeného království přijal příslušný zákon o dva roky později a v roce 2015 vstoupily nové regule v platnost.

Šlo o největší změnu v systému nástupnictví od chvíle, kdy se na trůn dostala právě Alžběta II. Ta původně v linii následnictví byla třetí a za standardních okolností by postupem času padala v pořadí níže a níže, podobně jako v posledních letech princ Harry.

Jenže přišel rok 1936 a monarchie se ocitla v krizi. Alžbětin strýc, král Eduard VIII., se vzpouzel konvencím a kvůli touze oženit se s brzy již dvojnásobně rozvedenou Američankou Wallis Simpsonovou abdikoval po pouhých 326 dnech vlády. Panovník neměl potomky, trůn proto připadl jeho mladšímu bratrovi, z nějž se stal král Jiří VI.

Nový král neměl syna, zato byl otcem dvou dcer – starší Alžběty a mladší Margaret. Z třetí následnice se rázem stala korunní princezna. Pokud by posléze Jiří VI. ještě měl se svou manželkou, královnou Elizabeth, syna, pozici následníka by kvůli mužské primogernituře zaujal on. Královský pár už ale děti neměl, a proto po Jiřího smrti nastoupila na trůn Alžběta II.

Byla to pak její vláda a respekt, který si vybudovala, jež vedly k výše zmíněnému odklonu od mužského prvorozenství a ke změně postavení žen v královské rodině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...