Karel III. poprvé přečetl tradiční projev v parlamentu

Britský král Karel III. v úterý poprvé v roli panovníka slavnostně zahájil nové zasedací období parlamentu, přičemž nastínil legislativní program vlády. Konzervativní premiér Rishi Sunak a jeho kabinet se chtějí zaměřit na oživení ekonomiky po propadu způsobeném pandemií covidu-19 a plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajině. Zákonodárci mimo to chtějí zpřísnit tresty za znásilnění či postupně zvýšit minimální věk pro nákup cigaret.

„Dopady covidu-19 a ruské invaze na Ukrajině vytvořily pro Spojené království významné dlouhodobé výzvy. Proto je prioritou mé vlády učinit obtížná, ale nezbytná a dlouhodobá rozhodnutí, která tuto zemi změní k lepšímu,“ stálo ve vládním textu přečteném králem.

Britská vláda v projevu naznačila, že bude pokračovat ve zpřísňování trestů pro pachatele znásilnění. Chce také vytvořit „generaci bez kouření“ tím, že omezí prodej tabákových výrobků a prodej i marketing elektronických cigaret dětem.

Tyto právní předpisy mají zajistit, že nezletilým, kterým je v současnosti čtrnáct let nebo méně, nebudou nikdy legálně prodávány cigarety. Ve snaze získat mladší voliče kabinet rovněž uvedl, že bude pokračovat v reformách trhu s bydlením.

Vláda chce snížit míru inflace

Projev se dotknul také plnohodnotné ruské invaze na Ukrajině a konfliktu mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. „Moji ministři budou úzce spolupracovat s mezinárodními partnery na podpoře Ukrajiny, posílení NATO a řešení nejnaléhavějších bezpečnostních výzev,“ píše se v projevu, podle něhož je vláda také „odhodlána bojovat proti antisemitismu“.

Vláda se v projevu zavázala, že přijme zodpovědná rozhodnutí o výdajích a půjčkách, aby pomohla snížit úroveň inflace. Z projevu vyplynulo, že konzervativní kabinet pravděpodobně brzy nesníží daně. Ministr financí Jeremy Hunt minulý měsíc uvedl, že by sice rád snížil daně v období před celostátními volbami, které se očekávají v roce 2024, ale takový krok by podle něj v současné době měl inflační charakter.

Nahrávám video

Konzervativci nabízejí pořád to samé, zní z opozice

Podle Reuters projev naznačoval, že Británie již vstoupila do volebního období. Opoziční labouristé mají v průzkumech veřejného mínění zhruba dvacetibodový náskok. Konzervativní strana se zmítá v obviněních ze sexuálních skandálů, je pod drobnohledem kvůli svým krokům během pandemie covidu-19 a je hluboce rozdělena ohledně své předvolební strategie. Sunak však doufá, že jeho program může situaci zvrátit.

Šéf labouristů Keir Starmer v prohlášení ke královu projevu, které bylo vydáno v noci, uvedl, že konzervativci stále nabízejí to samé. „Země stojí před volbou mezi proměněnou Labouristickou stranou, jež chce změnit zemi prostřednictvím vzrušujícího programu dlouhodobých reforem, a toryovskou stranou, která se vyznačuje pouze triky, rozdělením a dalšími stejnými kroky,“ řekl.  

Zasedání parlamentu bylo poprvé od roku 1951 zahájeno proslovem krále, nikoliv královny. Předchozí panovnice Alžběta II. během své zhruba sedmdesátileté vlády pronesla 67 projevů. Dvakrát tak neučinila. Jednou, když byla těhotná, a podruhé v roce 2022, kdy kvůli svému zdravotnímu stavu pověřila tehdejšího prince Charlese, aby proslov přečetl místo ní. Královna Alžběta II. zemřela ve věku 96 let loni v září.

Nahrávám video

Tradice začíná prohlídkou sklepení

Ve Velké Británii se parlamentní volby konají jednou za čtyři roky nebo pět let. Funkční doba se přitom rozděluje na období zasedání parlamentu, z nichž každé je zhruba rok dlouhé a začíná slavnostním zahájením. Britský monarcha během události obvykle usedne na trůn a pronese projev, který vypracovala britská vláda. Panovník je při akci tradičně oblečený ve státním rouchu a na hlavě má posazenou korunu. 

Když se král předtím vydá na cestu z Buckinghamského paláce do budovy parlamentu, zároveň s ním je v rámci tradice do sídla monarchy vyslán jeden ze zákonodárců jako symbolický rukojmí, aby se zajistil monarchův bezpečný návrat.

„Král opustí Buckinghamský palác ve dvou kočárech. V jednom sedí on a druhý je určen pro korunovační klenoty, a to korunu a žezlo. Král může do parlamentu vejít pouze jediným místem, kterým je Viktoriina věž. Poté jde rovnou do Sněmovny lordů,“ popsal ceremoniál zahraniční zpravodaj ČT Lukáš Dolanský.  

Den slavnostního zahájení tradičně začíná prohlídkou sklepů parlamentní budovy, kde se hledají výbušniny, což je narážkou na spiknutí z roku 1605. Tehdy se katoličtí spiklenci pod vedením Guye Fawkese pokusili vyhodit parlament s králem Jakubem I. do povětří.

Od doby, kdy se britský panovník Karel I. v roce 1642 pokusil zatknout zákonodárce a byl při tom sesazen, má monarcha zakázán vstup do Dolní sněmovny. Slavnostní zahájení se proto konalo v horní komoře parlamentu, a to ve Sněmovně lordů.

Do Dolní sněmovny je v rámci tradice poté vyslána bezpečnostní úřednice, aby předvolala zákonodárce. Ti jí na znamení nezávislosti zabouchnou dveře před nosem. Pracovnice poté třikrát zabuší na dveře, načež se zákonodárci vydají do Sněmovny lordů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 11 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...