Kanada podle vládního výboru nese vinu na genocidě indiánských a inuitských žen

Nahrávám video
Horizont ČT24: Spravedlnosti se podle vyšetřovatelů nedočkaly tisíce obětí
Zdroj: ČT24

Kanadský vládní výbor zveřejnil závěr svého několikaletého vyšetřování, podle něhož země nese vinu za genocidu indiánských a inuitských žen. Úřady podle zprávy dlouhodobě přehlížely násilí na ženách patřících k těmto menšinám, výbor hovoří o nezájmu, rasismu a nemožnosti dovolat se spravedlnosti. „Tohle je pro Kanadu velmi nepříjemný den, ale je zcela zásadní. Zklamali jsme vás, ale už vás dále zklamávat nebudeme,“ vzkázal obětem premiér Justin Trudeau.

Příslušnicím menšin hrozí v Kanadě podle statistiky 12x větší riziko smrti nebo zmizení než příslušnicím většiny. Obětí násilí se pak stávají až šestkrát častěji. Na pachatele přitom často nedosáhne spravedlnost a podle zprávy je pravděpodobné, že mnohé případy vražd inuitek a indiánek policie v posledních desetiletích nesprávně uzavřela jako nešťastné náhody, sebevraždy či předávkování drogami. Přesný počet obětí je proto neznámý.

„Mnoho domorodých lidí vyrostlo v tom, že násilí je normální, zatímco kanadská společnost projevila děsivou apatii ke snaze tento problém změnit,“ popsali vyšetřovatelé s tím, že je nyní povinností každého Kanaďana přestat nad případy zavírat oči.

Vyšetřovatelka: Kanada čekala dlouho, než začala naslouchat

„Skutečnost, že národní vyšetřování probíhá teď, neznamená, že původní obyvatelé dlouho čekali, než promluví. Znamená to, že Kanada dlouho čekala, než jim začala naslouchat,“ uvedla také Marion Bullerová, která stála v čele vyšetřovacího výboru.

Výbor zřídila krátce po svém ustanovení před čtyřmi lety vláda premiéra Justina Trudeaua, který nyní slibuje rychlou nápravu. Tým v případu vyslechl celkem 2400 svědků, přeživších obětí a příbuzných zavražděných napříč patnácti různými komunitami v celé zemi.

Vyšetřování Kanadu vyšlo v přepočtu na dvě miliardy korun a v závěru 1200 stránek dlouhého dokumentu výbor doporučil přes dvě stě opatření ke zlepšením. Mezi nimi je například udělení oficiálního statusu domorodým jazykům a investice do programů pro mladistvé vyrůstající v rezervacích. „Tato opatření nejsou dobrovolná, ale legálně závazná,“ uvedli komisaři.

Genocida je přehnaný termín, tvrdí kritici

Podle některých kritiků ale vláda tisíce případů vražd a zmizení za poslední tři desítky let svou rétorikou zveličuje a termín genocida je tak podle nich nepatřičný.

Komisaři se ale brání: „Slovo genocida má určitou sílu. A ta vychází z odkazu holocaustu a my proto genocidu spojujeme s jasným zločinem a největším představitelným zlem,“ uvedl profesor práva na McGillově univerzitě Payam Akhavan.

„Genocida zahrnuje všechny sociální praktiky, předsudky a činy, které jsou popsány v této zprávě,“ uvedli také autoři závěrů a podpořili tak tvrzení domorodých kmenů, že se nejedná pouze o násilné případy, ale i o kulturní genocidu. Ta se podle nich projevuje nucenou sterilizací žen, zvýšeným dohledem policie nad muži z jejich komunit a násilnou převýchovou dětí.

Děti převychovávají státní instituce

Veldon Coburn, který vyučuje Domorodá studia na kanadské Carleton University, poukázal v tomto ohledu také na roli státních institucí. Více než 150 tisíc dětí původních obyvatel bylo podle něho umístěno do internátních škol, kde prošly nucenou převýchovou ve snaze o zařazení do většinové kanadské společnosti.

Akademik ale pro deník The Guardian poznamenal, že než se Kanada ponoří do dalšího bádání a řešení problému, pozornost by měla být věnována hlavně památce těch, kteří se spravedlnosti nedočkali.

„Nejdůležitějším bodem dneška je vzdát úctu těm, kteří jsou v kanadské společnosti nejzranitelnější a čelili od narození náporu diskriminace a marginalizace. Jejich životy si zaslouží rovnoprávný respekt,“ uvedl expert.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 6 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...