Kanada chce Abramovičovi zabavit miliony dolarů. Použít by se měly na obnovu Ukrajiny

Po únorové ruské invazi na Ukrajinu západní země pátrají po ruském majetku, na který byly uvaleny sankce postihující politiky a byznysmeny blízké Kremlu. Od té doby Spojené státy, Evropská unie a Spojené království sankcionovaly mimo jiné tisíce Rusů. Toto pondělí pak kanadská federální vláda uvedla, že plánuje zabavit 26 milionů dolarů společnosti Granite Capital Holdings, vlastněné ruským oligarchou Romanem Abramovičem. Již na konci listopadu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že EK navrhla zabavení majetku, který země Evropské unie zmrazily Rusku v reakci na invazi. Konfiskované jmění by podle ní mělo sloužit k náhradě válečných škod a poválečné obnově Ukrajiny.

Zmrazení majetku znamená jeho dočasné zadržení až do konečného rozhodnutí ve věci. Vlastník do té doby nemůže se svým jměním nakládat. Konfiskace pak je konečné opatření, jehož cílem je zabránit dotyčnému v přístupu k majetku, většinou získanému porušením zákona. Majetek je odebrán natrvalo.

Současné západní zákony neumožňují, aby majetek zmrazený v rámci protiruských sankcí bylo možné ihned zabavit a nakládat s ním. Jsou k tomu potřeba složité právní úpravy.

Stíhání Abramovičovy společnosti Granite Capital Holdings nicméně představuje první pokus Ottawy o zabavení majetku patřícího sankcionované osobě a odráží širší strategii potrestání Ruska a jeho bohaté elity za invazi na Ukrajinu. Abramovič, bývalý majitel fotbalového klubu Chelsea, je blízkým spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina.

K obnově Ukrajiny

Kanadská ministryně zahraničí Mélanie Jolyová nyní bude muset podat žádost o zabavení majetku k soudu. Pokud vláda se svou žádostí uspěje, výtěžek by mohl být použit na obnovu Ukrajiny a odškodnění obětí „nezákonné a neospravedlnitelné“ ruské invaze, uvedl kabinet.

Kanada koncem jara poprvé přijala zákon, který jí umožňuje zabavit majetek sankcionovaných oligarchů a jejich společností, ale úředníci od té doby mají potíže s využitím rozsáhlých pravomocí, zejména kvůli nejasné povaze způsobu držení majetku. V říjnu se kabinet rozhodl tyto obtíže s účinným sankcionováním překonat a oznámil financování nového specializovaného úřadu ve výši 76 milionů dolarů, který má vládě pomoci rychleji a přesněji zaměřit a zabavit majetek.

Kanadská ministryně financí a místopředsedkyně vlády Chrystia Freelandová v pondělí uvedla, že ruští oligarchové, kteří vlastní miliardové majetky roztroušené po celém světě, budou čelit důsledkům za svou podporu Putinovy války. Minulý týden Freelandová také oznámila, že použije 115 milionů kanadských dolarů vybraných z 35procentního cla na dovoz z Ruska a Běloruska na pomoc při financování obnovy elektrické sítě v Kyjevě. Od invaze na konci února Kanada uvalila sankce na více než patnáct set osob a subjektů.

Unie podle von der Leyenové díky sankcím už zablokovala ke konci listopadu 300 miliard eur (v přepočtu zhruba 7,3 bilionu korun) z rezerv ruské centrální banky a zmrazila 19 miliard eur z majetku ruských oligarchů. Unie by podle von der Leyenové také chtěla spolu s partnery vytvořit strukturu, která by peníze investovala a zisky využívala k pomoci Ukrajině. Zabavování majetku by mělo otevřít cestu rovněž rozhodnutí sedmadvacítky, že zařadí obcházení sankcí mezi celounijní zločiny.

Jako boj proti italské mafii

Na jiný přístup upozornil server The Telegraph s odkazem na výzkumníky britského Královského institutu spojených služeb (RUSI), podle nichž by pravomoci v italském stylu boje proti mafii umožnily britským prokurátorům zabavit oligarchům majetek v hodnotě až jedné miliardy liber.

Podle spolupracovnice RUSI a odbornice na finanční kriminalitu Marii Nizzerové by zákon měl být změněn tak, aby uznal hrozbu, kterou kleptokracie a korupce představují pro demokracii, a zajistil, že státní zástupci budou mít při soudním stíhání podezřelého majetku pevnější základy.

Expertka podotkla, že mechanismy, jako jsou příkazy k prokázání nevysvětleného majetku zavedené ve Spojeném království, se neukázaly tak úspěšné, jak se očekávalo, protože často závisí na prokázání konkrétních případů korupce. Z nich se mnohé mohly odehrát v zahraničí a ve státech, které nemusí plně spolupracovat s orgány Spojeného království.

Přísnější pravidla – podobně jako v italském zákoníku proti mafii – by však mohla policii a státním zástupcům umožnit zmrazení a konfiskaci majetku, pokud se jim místo toho podaří prokázat, že vlastník představuje „nebezpečí pro společnost“ v širším smyslu, a to skrze spojení se zkorumpovanými režimy nebo osobami, na které byly uvaleny sankce. To by mohlo dát úřadům důvod zaměřit se na spojence Vladimira Putina.

Jachty a vily

V některých případech už bylo původní zajištění majetku zvráceno. Francouzský soud v prosinci nařídil celnímu úřadu, aby uvolnil jachtu ruského miliardáře Alexeje Kuzmičeva, na kterého dopadly evropské sankce. Učinil tak s odvoláním na procesní chyby. Celníci zajistili sedmnáctimetrovou jachtu La Petite Ourse II 21. března poté, co na jejího majitele, jednoho z hlavních akcionářů ruské Alfa-Bank, uvalila EU sankce za jeho vazby na šéfa Kremlu Putina. 

Naopak ruský miliardář Alexander Ponomarenko neuspěl se svou žádostí o uvolnění zmrazeného majetku v podobě vily, kterou koupil před více než deseti lety za 83,5 milionu eur. Ponomarenkův prohraný soudní spor přišel téměř deset měsíců poté, co se stal jedním z prvních ruských magnátů vlastnících luxusní nemovitosti na jihu Francie, na které byly uvaleny sankce.

Letos v létě zase záhadně zmizela z přístavu na italském ostrově Sardinie luxusní jachta ruského oligarchy, na kterou se měly také vztahovat sankce EU. Dvaadvacetimetrová Aldabra patří Dmitriji Mazepinovi, miliardáři a majiteli společnosti vyrábějící minerální hnojiva a otci bývalého jezdce formule 1 Nikity Mazepina.

Plavidlo, jehož hodnota se údajně pohybuje mezi 700 tisíci a milionem eur, bylo zakotveno v přístavu Olbia. Zajištěno bylo v březnu, když byl Mazepin v týdnech po zahájení ruské invaze na Ukrajinu uveden na sankčním seznamu. Jachta tam zůstala až do června, kdy zmizela několik hodin předtím, než bylo oficiálně potvrzeno, že patří Mazepinovi. Policie uvedla, že Mazepin si najal zahraniční společnost, která najala sardinského kapitána, aby plavidlo z Itálie odvezl.

Janukovyč napomáhal Rusku, přišel o majetek

Zabavování pak provádějí i přímo na Ukrajině. Server Euromaidan minulou středu informoval, že ukrajinský nejvyšší protikorupční soud zabavil veškerý majetek bývalého prezidenta Viktora Janukovyče.

Důvodem konfiskace je skutečnost, že Janukovyč napomáhal Ruské federaci při provádění podvratné a teroristické činnosti proti Ukrajině a vedení agresivní války. Mimo jiné se veřejně obracel na prezidenta Volodymyra Zelenského s dopisy o ukončení války přijetím podmínek agresorské země. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...