Kalesnikavová čelila výhrůžkám smrtí. Podala trestní oznámení na agenty KGB

Čelná představitelka běloruské opozice Maryja Kalesnikavová byla od svého pondělního zadržení vystavená výhrůžkám smrtí. Podle zpravodajského portálu Tut.by to po úterní návštěvě své mandantky ve vazební věznici řekla advokátka Ljudmila Kazaková. Kalesnikavová v této souvislosti podala trestní oznámení. Se zástupcem opoziční koordinační rady Pavlem Latuškem jednal český ministr zahraničí Tomáš Petříček a ujistil ho o podpoře občanských aktivit v Bělorusku.

Kalesnikavovou v pondělí zadrželi maskovaní lidé, zřejmě pracovníci běloruských bezpečnostních orgánů, a v noci na úterý se ji pokusili s použitím násilí dostat ven ze země, přes hranici na Ukrajinu. To se jim však nepodařilo, protože žena před hranicí roztrhala svůj cestovní pas a vylezla oknem z auta, které ji mělo přes hranici převézt. Poté byla zadržena.

Podle advokátky je členka prezidia koordinační rady běloruské opozice Kalesnikavová podezřelá z trestného činu „veřejné vyzývání k uchopení moci nebo k násilné změně ústavního pořádku“. Vyšetřovací výbor přitom potvrdil, že je ve vazbě, stejně jako Maksim Znak, další člen vedení rady, kterého maskovaní pracovníci bezpečnosti zatkli ve středu.

Kazaková po návštěvě ve věznici uvedla, že její mandantka se cítí dobře a má dobrou náladu. Nicméně po násilné snaze natlačit ji do auta a udržet ji v něm má na těle modřiny a bolí ji ruce.

Trestní oznámení míří na tajné agenty

Advokátka podle Tut.by sdělila, že předala šéfovi běloruského vyšetřovacího výboru trestní oznámení Kalesnikavové na pracovníky tajné služby KGB a GUBOPiK (Hlavní správa pro boj s organizovaným zločinem a korupcí), kteří jí hrozili smrtí. V oznámení jsou uvedena konkrétní jména i funkce dotyčných lidí.

„Tyto osoby mi hrozily, že mě zbaví života, což jsem vnímala jako reálné. Zejména říkaly, že pokud dobrovolně neopustím území Běloruské republiky, stejně mě vyvezou: živou, nebo po částech. Také hrozily, že mě uvězní až na 25 let, zařídí mi problémy na místech zadržování, na místech věznění, což jsem také vnímala jako reálné,“ citoval Tut.by z trestního oznámení Kalesnikavové.

Po nuceném úterním odjezdu opozičníků Antona Radňankoua a Ivana Kraucoua na Ukrajinu, zadržení Kalesnikavové, která s nimi odmítla odjet, a zadržení Maksima Znaka je nyní posledním členem koordinační rady, který je na svobodě a v Bělorusku, nositelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová. Vzhledem ke svému věku se ale spisovatelka do činnosti předsednictva aktivně nezapojuje.

Petříček se setkal se zástupcem opoziční koordinační rady

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) na středečním jednání se členem běloruské opoziční koordinační rady Pavlem Latuškem odsoudil zákroky policie proti demonstrantům a podpořil základní demokratická práva občanů. Ministerstvo to uvedlo v tiskové zprávě.

„Jedinou cestou k řešení je reálný dialog mezi mocí a společností,“ uvedl Petříček. Opozičního předáka ujistil o podpoře běloruské společnosti na mezinárodních fórech a seznámil ho s rozhodnutím českého kabinetu o podpoře humanitárních a občanských aktivit v Bělorusku. 

Vláda koncem srpna schválila vytvoření fondu na pomoc Bělorusům, které postihly restrikce Lukašenkova režimu. Česko z letošního rozpočtu ministerstva zahraničí vyčlení pro tyto účely deset milionů korun. Peníze poslouží na pomoc perzekvovaným lidem, léčbu zraněných nebo na podporu nezávislých médií. Česko také hodlá poskytnout lékařskou pomoc těm, pro něž je v Bělorusku nedostupná, v českých nemocnicích. 

Latuško je jedním ze sedmi členů předsednictva koordinační rady běloruské opozice. Současné běloruské vedení dialog s ní odmítá. Všichni členové předsednictva s výjimkou nositelky Nobelovy ceny za literaturu Světlany Alexijevičové jsou buď zatčeni, nebo byli přinuceni opustit Bělorusko.

„Se znepokojením sledujeme zatýkání a deportace členů vedení koordinační rady. Oceňuji proto statečný krok našeho velvyslance v Bělorusku, který včera (ve středu) s několika kolegy z EU vyjádřil podporu právě paní Alexijevičové přímo v jejím bytě,“ poznamenal Petříček. Na znamení solidarity s Alexijevičovou podle Reuters přijeli velvyslanci Česka, Litvy, Německa, Polska, Rakouska, Slovenska a Švédska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 19 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 5 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 6 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 10 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...