Jsme v šoku z překrucování dějin ruskými médii, vzkázali historici Česko-ruskému diskusnímu fóru

Historici z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) na Česko-ruském diskusním fóru zkritizovali překrucování dějinných událostí ruskými státními médii a tlaky vyvíjené na jejich partnery v Rusku. Na fóru zastupoval ústav historik Adam Hradilek, který se zabývá například osudy Čechoslováků perzekvovaných v tehdejším Sovětském svazu. ÚSTR se dlouhodobě snaží o přístup do ruských archivů.

„Jsme v šoku, jakým způsobem ruská státní média překrucují dějinné události týkající se našich dějin – jako byl například dokument z roku 2015 televize Rossija-1 ,Varšavská smlouva. Odtajněné stránky‘, v němž se invaze do Československa v roce 1968 vykládá v rozporu s fakty jako bratrská pomoc,“ uvedl příspěvek historiků ÚSTR na fóru, který ústav zveřejnil na svých stránkách.

„Platí společné usnesení z roku 1993. Když se ale člověk dívá na ruská média, tak se občas diví,“ přiznal v Praze rektor moskevského Státního institutu mezinárodních vztahů Anatolij Torkunov.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Česko-ruské diskusní fórum
Zdroj: ČT24

Čeští historici vyjádřili také znepokojení nad tím, že jsou ruští občané odsuzováni za své příspěvky na sociálních sítích, které nejsou v souladu s oficiálním ruským pohledem na dějiny – jako je například spoluúčast Sovětského svazu na okupaci Polska v roce 1939.

Organizace Memorial
Zdroj: Reuters

Čeští historici spolupracují na ruské straně zejména se sdružením Memorial. Tvrdí, že jeho zástupci jsou pravidelně dehonestováni v ruské státní televizi, obviňováni lživě z překrucování dějin nebo vlastizrádných úmyslů. „Přitom jenom díky obrovskému úsilí a snaze Memorialu známe jména konkrétních českých obětí Velkého teroru, Gulagu či poprav organizovaných sovětským režimem,“ uvedl ÚSTR.

Dalším příkladem státního tlaku je podle českých historiků diskreditace Jurije Dmitrijeva, který objevil masové pohřebiště, kde bylo pochováno i mnoho Čechů. „Byl za velmi podivných okolností obviněn z výroby dětské pornografie, rok držen ve vězení a až po velkém nátlaku z Ruska i zahraničí byl těchto smyšlených obvinění zbaven a z vězení propuštěn,“ uvedli historici.

Šéf ústavu na fórum nepřijel

Fóra, které vzniklo z iniciativy prezidentů Miloše Zemana a Vladimira Putina, se původně měl účastnit i ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra. Svou účast odvolal poté, co se k tomu negativně vyjádřila část zaměstnanců ÚSTR. Vadil jim politický kontext fóra. „Chceme zpřístupnit ruské archivy, ne legitimizovat ruskou politiku,“ uvedl v reakci na to ústav.

Ačkoli ruská strana na fóru argumentovala, že 98 procent ruských archivů je odtajněných, otevřených a přístupných badatelům, problém podle českých historiků přetrvává. Zmíněných 98 procent se týká pouze sítě ruských státních archivů. „Tam ovšem nespadají speciální archivy typu zahraniční politiky, ministerstva obranya tak dále,“ řekl ředitel Historického ústavu Akademie věd ČR Jan Němeček, který byl jedním z účastníků fóra.

„Nás zajímají hlavně speciální archivy. O archivu KGB raději nebudu mluvit, ale archiv zahraniční politiky, archiv ministerstva obrany či další specializované archivy obsahují spoustu fondů, které nejsou přístupné, jsou uzavřeny. Zajímá nás archiv prezidenta Ruské federace, který není vůbec přístupný. O tom vlastně jednal prezident (Miloš) Zeman s prezidentem (Vladimirem) Putinem v Moskvě,“ objasnil.

Část historiků je však k možnosti otevření ruských archivů skeptická. „Není možné se do toho archivu zadarmo dostat. Musí to plnit nějaký účel. Propagační,“ říká poslanec za ODS a bývalý ředitel ÚSTR Pavel Žáček.

Proti ustavení fóra se už loni postavili bývalí čeští diplomaté, zástupci nevládního sektoru a odborníci na východní Evropu.

Nahrávám video
Události, komentáře: Zaorálek a Pánek o konání Česko-ruského fóra
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...