Jourová varovala Poláky před soudní reformou, ministr Ziobro připustil kompromis

Místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věra Jourová ve Varšavě řekla, že kampaň vedená proti soudcům v Polsku je znepokojující a tamní justice nemá podmínky potřebné k práci. Komise chce vést s polskou vládou dialog, má však také nástroje, jak polským soudcům pomoci. Údajně naznačila i možnost svázání výplat unijních peněz s respektem k vládě práva. Jourová se zabývá stavem právního státu v Polsku, s nímž EK dlouhodobě není spokojena. Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro po schůzce s ní připustil, že je vláda ochotna učinit ve výběru soudců kompromisy.

Komise vede s Polskem řízení pro porušování unijních hodnot kvůli justiční reformě, kterou vláda národně konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) podle ní i polské opozice omezuje nezávislost soudů. Za problematické považují především to, že soudce jmenuje soudcovská rada, jejíž členy jmenují z většiny poslanci. To podřizuje soudní moc té zákonodárné a narušuje základní demokratický princip dělby moci.

„Chtěla bych udělat více, abych ochránila soudce před touto kampaní proti nim, protože tohle není atmosféra, ve které by mohli soudci vykonávat svou náročnou práci,“ řekla podle agentury PAP Jourová po setkání s polským ombudsmanem Adamem Bodnarem.

Dodala, že usiluje především o dialog s polskými představiteli, kterým chce přiblížit pozici EK a s nimiž chce společně pracovat na řešení situace. Očekává však od nich vstřícný přístup, který by vedl k „obnovení vzájemné důvěry a konstruktivnímu vztahu“. Komise má podle ní nástroje, jimiž „může pomoci soudcům v členských zemích, aby pracovali v podmínkách odpovídajících jejich profesi“.

Nedostatečné ústupky

Polská vláda sice po několika verdiktech unijního soudu změnila některé části kritizovaných zákonů, ve většině případů však odmítá ustoupit. PiS tvrdí, že reforma má zbavit zemi dědictví komunistické justice a že politici mají vliv na jmenování soudců i v jiných zemích.

„Jako gesto dobré vůle jsem nabídl komisařce kompromis v otázce výběru soudců,“ řekl po jednání novinářům ministr spravedlnosti Ziobro, který je podepsán pod kritizovanou justiční reformou. Bez dalších podrobností dodal, že bude přesvědčovat své kolegy z vládního tábora, aby zvážili podporu nového systému výběru soudců. Zároveň však prohlásil, že Polsko nepřipustí, aby Brusel uplatňoval dvojí metr a Varšavu trestal za něco, co v jiných státech prochází.

Jourová označila jednání se Ziobrem za „upřímné, férové a otevřené“. Rozdílné názory na dlouhodobě problematické body však podle ní přetrvávají. „V otázce vlády práva nejsme ochotni ke kompromisům,“ řekla novinářům po jednání s ministrem spravedlnosti. Pokrok vidí Jourová například v tom, že se obě strany dohodly na sdílení informací o budoucích krocích, aby nedocházelo k nepříjemným překvapením.

Jourová se v úterý sešla mimo jiné s předsedy obou komor polského parlamentu Elžbietou Witekovou a Tomaszem Grodzkým či předsedkyní nejvyššího soudu Malgorzatou Gersdorfovou.

Šéf Senátu ovládaného opozicí Grodzki po setkání podle polských médií řekl, že Jourová mluvila o možnosti svázání výplat unijních peněz s respektem k vládě práva. Pro Polsko jako jednoho z hlavních příjemců financí z Bruselu je to podle něho velké varování. Komise i některé členské státy by rády zpřísnily tuto podmíněnost již ve víceletém rozpočtu pro období 2021 až 2027, o kterém se povedou jednání v příštích měsících.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...