Jordan se vrátil do boje o post předsedy Sněmovny reprezentantů USA

Republikánský kongresman Jim Jordan ve čtvrtek přislíbil, že bude znovu kandidovat na funkci předsedy americké Sněmovny reprezentantů i po dvou kolech hlasování, ve kterých byl neúspěšný. Jen několik hodin předtím přitom svým stranickým kolegům řekl, že svou kampaň pozastaví a podpoří plán rozšířit pravomoci prozatímního šéfa komory Patricka McHenryho, aby zákonodárci mohli projednat naléhavá témata jako je pomoc Izraeli a Ukrajině. Republikáni od této strategie ale nakonec upustili a Jordana tak čeká třetí kolo volby, uvedla agentura Reuters.

Jordan vyšel z několikahodinového jednání se stranickými kolegy za zavřenými dveřmi a prohlásil, že bude pokračovat v boji. „Stále se ucházím o post předsedy a mám v plánu přistoupit k hlasování, získat hlasy a vyhrát tento závod,“ řekl novinářům.

Podle zákonodárců přítomných v místnosti Jordan dříve prohlásil, že svou kandidaturu na předsedu pozastaví, a místo toho podpoří plán, který by umožnil McHenrymu funkci vykonávat až do ledna. Mnozí republikáni se však mezitím proti takové variantě ohradili.

Sněmovna reprezentantů je již více než dva týdny bez řádného předsedy, a Jordanovi se dvakrát nepodařilo získat 217 hlasů potřebných k tomu, aby mohl do předsednického křesla usednout, neboť čelil odporu demokratů a více než dvaceti svých republikánských kolegů. Republikáni, kteří v prvních dvou případech hlasovali proti němu, předpovídají, že neuspěje ani při třetím hlasování.

Bezprecedentní krize ve sněmovně trvá od 3. října, kdy o funkci předsedy přišel republikán Kevin McCarthy v důsledku dlouhotrvajících sporů mezi frakcemi jeho strany. Rozepře uvnitř republikánské většiny trvají od lednového počátku funkčního období, kdy McCarthy na své zvolení potřeboval patnáct kol hlasování.

Vakuum ve vedení sněmovny zabránilo Kongresu jednat o naléhavých legislativních záležitostech. Očekává se, že demokratický prezident Joe Biden tento týden požádá Kongres o schválení až šedesáti miliard dolarů pro Ukrajinu a deseti miliard dolarů pro Izrael, a je také třeba schválit nový rozpočet.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...