„Jestli jste Tádžik, tak s vámi nejedu.“ V Rusku sílí diskriminace a násilí vůči lidem ze Střední Asie

V Rusku se po teroristickém útoku v Krasnogorsku u Moskvy množí výhrůžky a fyzické útoky na migranty ze Střední Asie, přibývá i případů úředního nátlaku včetně nezákonných deportací, upozorňují lidskoprávní aktivisté. Právě lidi středoasijského původu, především z Tádžikistánu, označily ruské úřady za podezřelé z útoku. Rusko je přitom na práci migrantů ze Střední Asie do velké míry závislé.

„Můj manažer mi poslal textovou zprávu, že ve své restauraci nepotřebuje žádné teroristy a že mi přestane platit,“ uvedl tádžický kuchař pracující v Moskvě. „Dobrý den, pokud jste Tádžik, zrušte objednávku, nejedu s vámi,“ píší zákazníci v aplikacích taxislužeb svým přiděleným řidičům.

V Blagověščensku na rusko-čínské hranici někdo zapálil na tamním trhu stánek vlastněný středoasijskými migranty. V Kaluze jihozápadně od Moskvy zase skupina neznámých pachatelů zbila na ulici tři občany Tádžikistánu, z nichž jeden byl později hospitalizován.

Na nárůst případů obtěžování a útoků vůči lidem ze Střední Asie upozorňuje například organizace Human Rights Watch, zesílení xenofobie očekávají nebo už zaznamenali i ruští lidskoprávní aktivisté.

Tádžikistán uvedl, že registruje nárůst počtu svých občanů pracujících v Rusku, kteří se vracejí do vlasti. „Máme více lidí, kteří přicházejí (do Tádžikistánu), než těch, kteří odcházejí,“ řekla ruské státní agentuře TASS náměstkyně tádžické ministryně práce a migrace Šachnora Nodiriová.

Ministerstvo zahraničí Kyrgyzstánu zase svým občanům doporučilo, aby případné cesty do Ruska odložili. Vyzvalo je, aby se tam vydali jen ve skutečně nutných případech a aby se ujistili, že mají u sebe vždy všechny požadované doklady.

„Jeďte domů a deset let se nevracejte“

Tvrdší přístup k lidem ze Střední Asie je zřejmý i ze strany úřadů. „Sebrali nám pasy a odvedli nás do nějaké místnosti. Kontrolovali naše telefony čtyři hodiny a nechtěli je vrátit. Vzali nám otisky prstů a nechali nás podepsat nějaké papíry. Ukrajince a Tádžiky obecně bijí. Sedíme tu hladoví už den, nedali nám ani vodu,“ popsal jeden z migrantů z Kyrgyzstánu, kteří uvedli, že je po příletu z Biškeku drželi na moskevském letišti Šeremetěvo celkem dva dny.

„Zavřeli nás jako zločince, v jedné místnosti je více než deset lidí z Kyrgyzstánu a další jsou v jiných místnostech. Nejprve říkali, že jde o ‚dodatečné kontroly‘, ale přestali cokoliv vysvětlovat. Kontaktovali jsme ambasádu, řekli nám, že nám nemohou s ničím pomoci,“ dodal muž ze skupiny, která se nakonec musela vrátit domů.

I stavební dělník z Tádžikistánu uvedl, že byl navzdory platnému pracovnímu povolení a povolení k pobytu deportován a dostal desetiletý zákaz vstupu do Ruska, když odjížděl do Dušanbe, aby strávil několik týdnů se svou rodinou. „Ptal jsem se policistů, proč mi to dělají. Jen mi řekli ‚jdi domů a nevracej se 10 let.‘“

Tisíce zadržených a stovky deportovaných

Právnička Valentina Čupiková, která se zabývá pomocí migrantům, uvedla, že během dvou dnů po teroristickém útoku v Krasnogorsku obdržela dva a půl tisíce stížností, z nichž polovina se týkala nezákonného zadržování. Zhruba třicet lidí podle ní uvedlo, že byli drženi v chladu, nedostali jídlo ani vodu a nesměli chodit na toaletu.

Později doplnila, že zatímco před útokem evidovala zhruba 150 žádostí o pomoc denně, za osm dní po útoku už jich evidovala celkem přes šest tisíc.

Ruské úřady zintenzivnily razie v bydlištích i na pracovištích migrantů, přičemž tisíce lidí ze Střední Asie zadržely a stovky následně deportovaly, uvedla Čupiková s tím, že jde o největší razie proti přistěhovalcům od roku 2013.

Šovinismus

Po útoku v Krasnogorsku tak ještě zesílily projevy nenávisti, které lidé ze Střední Asie pociťují v Rusku běžně. „Často se potýkají s širokou společenskou xenofobií, která v nich vidí něco jako podtřídu,“ přiblížil Edward Lemon z texaské A&M University.

Obyčejní Rusové podle něj považují středoasijský region za zaostalý. Ostatně bývalou nadvládu ze strany Ruska a potom Sovětského svazu spojují se snahami ho „civilizovat“. „Média a nacionalističtí influenceři vykreslují obyvatele Střední Asie jako nevzdělané potenciální zločince a teroristy. Denně čelí marginalizaci a rasismu,“ dodal Lemon.

Ruské vedení se na jedné straně snaží napětí mírnit, na druhé straně k němu ale přispívá. Šéf Kremlu Vladimir Putin ještě na konci března, pár dní po útoku v Krasnogorsku, prohlásil, že ho prohlášení typu „Rusko je jen pro Rusy“ znepokojují, a varoval, že tyto „destruktivní myšlenky“ mohou zemi zničit.

Na začátku dubna ale vyzval k radikální změně v přístupu k migraci kvůli zajištění bezpečnosti ruské společnosti. Do regulování migrace je podle něj nezbytné zapojit moderní databáze s biometrickými údaji k zamezení tomu, aby lidé s kriminální minulostí získali pracovní povolení a ruské občanství. „Rozhodujícím principem by mělo být, že v Rusku smějí žít a pracovat pouze ti, kteří respektují naše tradice, jazyk, kulturu a historii,“ zdůraznil ruský vůdce.

Temur Umarov z centra Carnegie míní, že ačkoli chce Moskva udržovat dobré vztahy s Tádžikistánem, nemůže ignorovat ruské veřejné mínění. „Proto Putin zdůrazňuje, že teroristé nemají žádnou národnost, ale to neznamená, že společnost má stejný postoj. Ruská vláda musí ukázat, že se s tímto problémem vypořádává, protože někteří lidé nebudou dělat rozdíly mezi radikálními islamisty a pracovními migranty a budou tlačit na vládu, aby omezila počet těchto migrantů.“

Rusko migranty ze Střední Asie potřebuje

Ruský manévrovací prostor je v otázce migrace omezený, neboť miliony středoasijských pracovníků pracují v zemi jako taxikáři, uklízeči, kadeřnice či prodavačky. Jejich domovské země jsou zase závislé na příjmech, které posílají domů, v případě Tádžikistánu tvořily remitence v roce 2022 polovinu HDP.

Podle Umarova je v Rusku asi sedm milionů migrantů, z nichž asi osmdesát procent pochází ze Střední Asie. Ruské úřady uvádějí, že loni žily v zemi více tři miliony imigrantů z Tádžikistánu. „Migranti pracují za mnohem nižší platy než běžní Rusové a jsou ochotnější pracovat v mnohem těžších a drsnějších podmínkách,“ dodává Umarov.

Rusko je na středoasijské pracovní síle závislé, proto si podle něj nemůže dovolit migrační toky zastavit. „Nemyslím si, že je možné tuto situaci změnit, protože chybějí Rusové určitého věku, kteří by byli schopni nahradit pět až šest milionů migrantů ročně, vezmeme-li v úvahu, že se demografická situace zhoršuje. Bude to zázrak, pokud bude Rusko schopné vyhodit migranty a nahradit je Rusy,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...