Jednou za třicet let se setkají v Jeruzalémě. Věřící naráz slaví Ramadán, Pesach i Velikonoce, svátky doprovází napětí

Nahrávám video
Horizont ČT24: Ramadán, Pesach a Velikonoce v Jeruzalémě
Zdroj: ČT24

Židé, muslimové a křesťané si letos v Izraeli připomínají nejvýznamnější svátky svých vyznání. Svátky ve městě, jež považují všechna tři náboženství za svaté, probíhají navíc v neobvyklém souběhu, který kontrastuje s vášněmi a násilím uprostřed Jeruzaléma po razii izraelské policie na Chrámové hoře.

Jeruzalém je duchovní metropolí, na kterou si tradičně činí nárok největší monoteistická náboženství světa: judaismus, křesťanství a islám. Téma dostává ostré kontury především během nejvýznamnějších svátků každého z těchto tří vyznání, čili v židovském Pesachu, křesťanských Velikonocích a muslimském Ramadánu.  

„Jednou zhruba za tři desítky let se stane to, že se tři kalendáře, které se běžně pohybují proti sobě – jeden je lunární, další lunisolární a další běžný křesťanský – sejdou v momentu, kdy tato náboženství, která si kladou určité nároky na Jeruzalém, mají své nejdůležitější svátky,“ uvedl v pořadu Interview ČT24 reportér a bývalý blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó.

Zmínil, že v tuto chvíli se nacházíme v polovině Ramadánu, který začal zhruba před čtrnácti dny, „což je vždy velice kritické období kdekoliv na Blízkém východě.“ Do toho přicházejí navíc další dva svátky, které se potkávají častěji – židovský Pesach a křesťanské Velikonoce. „To všechno se koncentruje do úzkých uliček Jeruzaléma.“    

Nahrávám video
Reportér Jakub Szántó o situaci na Blízkém východě v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Intenzivní modlitby i nervozita

„Ramadán je svatý měsíc. Je věnovaný intenzivnějším modlitbám, lidé zažívají daleko větší náboženský zápal, i lidé kteří běžně takoví nejsou,“ dodal Szántó. „Nikdo nejí od úsvitu do soumraku, což znamená, že je tam velké množství lidí, kteří jsou nervózní, protože hladovějí, ten režim je poměrně složitý – někteří lékaři říkají, že to je dobře, někteří, že ne, ale v každém případě po celém muslimském světě narůstá množství lidí, kteří například nabourají nebo dochází k nějakým střetům. Je to období, kdy mají všichni napnuté nervy.“

Podobně se v pořadu Horizont ČT24 vyjádřil i bývalý velvyslanec v Izraeli Michael Žantovský, podle kterého se podobné střety opakují. „Je to zvláště vypjaté, pokud dojde k překrytí svátků Pesach a Ramadánu – náboženská horlivost spojená s hladověním a náboženskou rétorikou vede k projevům psychické vypjatosti,“ uvedl s tím, že je otázkou, jestli se podaří udržet napětí ve snesitelné míře, nebo jestli propukne ve střety se smrtelnými následky. 

Ramadán navzdory tomu, že je obdobím půstu, bývá nazýván také měsícem radosti, štědrosti a společné modlitby. V něm má ústřední pozici jeruzalémská mešita al-Aksá – místo, odkud měl vykonat zázračnou pouť do nebe prorok Mohamed.

„Bůh ustanovil mešitu al-Aksá jako třetí, kam by měli věřící poutníci zavítat. Zmiňuje se o tom ve svatém Koránu,“ vysvětluje představený mešity Omar Kisuání. Každá intervence, například vstup nezvaných jinověrců na Chrámovou horu, je zvenčí vyznavači islámu považována za svatokrádežnou, a to především v postním měsíci. 

Židovský Jeruzalém v polovině tohoto týdne finišoval také s přípravami před začátkem Pesachu. „Nakupujeme košer jídlo a připravujeme se i ve svých myslích, ve svých přáních, abychom neodstranili věci světské jen ze svých domovů, ale také ze svých srdcí,“ uvádí ultraortodoxní věřící z Jeruzaléma Šmuly Eldad. Nejstarší svátky judaismu, nejen toho ortodoxního, si připomínají historický přechod Hospodinem vyvoleného národa z egyptského otroctví do svobody v zaslíbené zemi: putování, které provázely velké naděje ale i četné boje.

S blížícím se vrcholem Velikonoc na konci týdne město ožívá i davy křesťanských poutníků z celého světa, kteří každoročně přicházejí, aby si připomněli poslední dny a hodiny života Ježíše Krista i jeho vzkříšení. „Krásná Květná neděle a nádherné počasí. Ježíšův duch je všude kolem nás. Takže nemůžeme být šťastnější,“ podotýká poutnice ze Slovinska Maria Crekarceová.

Štěstí, které sdílejí souvěrci, ale nyní ostře kontrastuje se spory a střety, které se ve městě, miliardami lidí považovaném za svaté, aktuálně rozhořely. Izraelská policie v noci na středu pronikla do mešity al-Aksá, kde se střetla s Palestinci. Podle informací agentury AP policisté následně pozatýkali asi 350 osob. Palestinský Červený půlměsíc uvedl, že při policejním zásahu bylo zraněno padesát lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 6 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...