„Je nejvyšší čas na mír.“ Guterres a padesátka států vyzvali Rusko k ukončení války proti Ukrajině

Generální tajemník OSN António Guterres a více než padesát států vyzvali Rusko, aby ukončilo válku na Ukrajině a okamžitě se stáhlo z jejího území. Je nejvyšší čas na mír, prohlásil Guterres. V sobotu to jsou přesně dva roky ode dne, kdy Rusko na Ukrajině zahájilo plnohodnotnou invazi. Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský ministerský předseda Rishi Sunak slíbili u příležitosti výročí další podporu Ruskem napadené zemi. Německý kancléř Olaf Scholz zase vyzval k posílení evropské obranyschopnosti. Podporu Ukrajině vyjádřili v sobotu také polský prezident Andrzej Duda, slovenská hlava státu Zuzana Čaputová či britský král Karel III. V evropských městech se na podporu napadené země sešly tisíce lidí.

Společné prohlášení desítek zemí představil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. „Znovu vznášíme náš požadavek na Rusko, aby zastavilo svou agresivní válku proti Ukrajině,“ řekl. Moskva by podle prohlášení měla především zajistit „úplné, okamžité a bezpodmínečné stažení“ všech svých sil z mezinárodně uznaného ukrajinského území.

„Je nejvyšší čas na mír – spravedlivý mír založený na Chartě OSN, mezinárodním právu a rezolucích Valného shromáždění,“ prohlásil zase Guterres před Radou bezpečnosti OSN. Zdůraznil také, že musí být vyšetřeny četné válečné zločiny, zejména ty spáchané ruskými ozbrojenými silami. Odpovědné osoby musí stanout před soudem.

„Rusko, stálý člen této Rady, chce, aby se suverénní stát vzdal svého práva na existenci. Kde bychom byli, kdyby tento princip převládl?“ tázala se na stejném fóru německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, podle níž nemá šéf Kremlu Vladimir Putin zájem na vyjednávání o míru, ale na dokončení dobyvačného tažení.

Podle Kuleby Ukrajina nikdy nepřijme „nabídku kapitulace nebo vzdání se naší země a svobody pod záminkou míru“. Americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová zase zdůraznila, že ve válce na Ukrajině existuje jen jeden agresor, a právě ten ji jediný může ukončit.

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja naproti tomu tvrdil, že západní země mají na Ukrajině svou skrytou agendu a uplatňují dvojí metr.

Macron a Sunak slíbili další podporu Ukrajině

Dva roky války připravily o život nebo zmrzačily tisíce ukrajinských civilistů a miliony ukrajinských obyvatel vyhnaly z domovů. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva k závěru loňského roku evidoval nejméně deset tisíc úmrtí civilistů a 18,5 tisíce zraněných od začátku války, skutečný počet obětí však bude nejspíš ještě mnohem vyšší.

„Dva roky války. Potlučená a pohmožděná, ale stále stojící. Ukrajina bojuje sama za sebe, za své ideály, za naši Evropu. Naše odhodlání být po jejím boku nezakolísá,“ slíbil na síti X Macron.

Sunak se zase zavázal, že Londýn bude stát při Kyjevu „tak dlouho, jak to bude nutné“. „Nyní je čas ukázat, že tyranie nikdy nezvítězí,“ uvedl také v prohlášení.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg při příležitosti sobotního výročí prohlásil, že situace na bojišti zůstává mimořádně obtížná. „Cíl prezidenta (Vladimira) Putina ovládnout Ukrajinu se nezměnil a nic nenasvědčuje tomu, že by se připravoval na mír. Nesmíme však ztrácet naději.“ Ukrajina se podle Stoltenberga k NATO připojí – otázkou je jen kdy. „Zatímco se na tento den připravujeme, Severoatlantická aliance bude i nadále stát při Ukrajině,“ ujistil.

Scholz a Duda akcentují význam obrany

Scholz v podcastu vyzval ke zvýšení obranyschopnosti Evropy tak, aby si ji nikdo netroufl napadnout. „Odstrašení, obranná připravenost – vím, že z úst německého kancléře to jsou neobvyklá slova; slova, která jsme v Německu nepoužívali tak dlouho, že jsme je téměř zapomněli. Tato slova však znamenají velmi důležitý úkol: společně s našimi spojenci musíme být tak silní, aby se nás nikdo neodvážil napadnout,“ řekl.

Německo po letech, kdy zaostávalo za cílem NATO, dá letos na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) a tento cíl bude podle Scholze naplňovat i v dalších desítkách let.

Podobně Duda upozornil, že v nebezpečné době je nezbytné posilovat armádu. „Nemůžeme zůstat nečinní, a proto posilujeme naši armádu tady a teď – a budeme ji posilovat i nadále,“ řekl. „Bezpečnost Polska závisí na naší síle, ale také na našich spojencích,“ dodal podle agentury DPA.

Duda také ujistil Kyjev o podpoře. „Dnes je tato pomoc stále mimořádně potřebná. Bez ohledu na únavu z války. Svobodný svět nesmí dovolit Putinovi a Rusku, aby zvítězili,“ zdůraznil polský prezident podle agentury Reuters.

„Dva roky ukrajinského hrdinství, dva roky ruského barbarství. Dva roky hanby těch, kteří zůstávají lhostejní,“ uvedl podle deníku Rzeczpospolita k výročí ruské invaze polský premiér Donald Tusk.

Odhodlání Ukrajinců vyzdvihl i britský král. „Odhodlání a síla ukrajinského lidu nepřestává inspirovat, zatímco nevyprovokovaný útok na jeho zemi, životy a živobytí vstupuje do tragického třetího roku,“ uvedl panovník na sociální síti X. V prohlášení také uvítal podporu, kterou Kyjevu poskytla Británie a další západní země. „Navzdory obrovskému strádání a bolesti, které jim byly způsobeny, Ukrajinci nadále prokazují hrdinství, s nímž si je svět tak úzce spojuje,“ sdělil monarcha, který se ke světovým záležitostem vyjadřuje jen zřídka. „To je jejich skutečná statečnost tváří v tvář nevýslovné agresi,“ dodal.

Fico mluví o mírovém plánu, Ukrajinu vojensky podporovat nechce

Slovenská prezidentka v sobotu řekla, že na Ukrajině se bojuje i za respekt ke státní suverenitě a územní celistvosti, které byly pošlapány. „Je naším bezpečnostním zájmem mít souseda, který má na svém území mír a který prosperuje,“ řekla Čaputová. Vyjádřila také vděk obyvatelům Slovenska za pomoc Ukrajině a za solidaritu s touto východoevropskou zemí.

Slovenský premiér Robert Fico v rozhlasové debatě veřejnoprávní stanice RTVS označil za naivní domněnky, že jadernou velmoc, jako je Rusko, lze porazit v konvenční válce. Evropská unie by podle něj měla nabídnout mírový plán. Fico také zopakoval, že nechce, aby Slovensko podporovalo Ukrajinu vojensky.

Právě nynější Ficova vláda, která nastoupila do úřadu loni v říjnu, zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze slovenských státních zásob. Předtím Bratislava předala Ukrajincům například stíhačky MiG-29, systém protivzdušné obrany S-300, bojová vozidla pěchoty, zařízení na zneškodňování min či vrtulníky a v rámci komerčního kontraktu i samohybné houfnice Zuzana 2.

„Slovenská republika apeluje na co nejdřívější zahájení mírových jednání, což nebude možné bez politické vůle a aktivní kolektivní diplomacie,“ napsalo slovenské ministerstvo zahraničí. Dodalo, že Slovensko chce nadále poskytovat Ukrajině materiální, humanitární a rozvojovou pomoc.

Podporu napadené zemi vyjádřily tisíce lidí

Tisíce lidé také v různých evropských městech vyrazily do ulic, aby Ukrajině vyjádřily podporu. Podle německé policie se na pět tisíc lidí sešlo u Braniborské brány v centru Berlína. Ve Francii si lidé připomněli druhé výročí nejen v metropoli, ale také ve Štrasburku, Nice, Lille či Bordeaux. Na pařížské demonstraci, které se zúčastnilo několik tisíc lidí, vládlo podle agentury AFP pozoruhodné ticho, které jen občas přerušilo skandování hesel jako „Putin je vrah“ či „Rusko, pryč z Ukrajiny“.

Další shromáždění se uskutečnila i v Miláně, Pamploně, Kodani nebo v Londýně. Tam prošlo několik tisíc lidí v pochodu, který agentura AFP popsala jako záplavu ukrajinských vlajek. Několik tisíc lidí se shromáždilo i v Dublinu, Stockholmu a v Madridu. Na demonstraci v Bernu účastníci požadovali, aby Švýcarsko více podporovalo napadenou zemi. Kvůli své neutralitě Švýcarsko například nepovoluje vývoz vojenského materiálu na Ukrajinu.

Stovky lidí, převážně ukrajinští emigranti, si připomněly začátek plnohodnotné války také v Bělehradě. Srbsko přitom patří mezi země, které měly nejopatrnější přístup ke konfliktu, a Bělehrad například nezavedl sankce uvalené na Moskvu ze strany západních zemí. Tisíce lidí se na podporu Ukrajiny shromáždily také v Praze na Staroměstském náměstí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...