Jaroslaw Kaczyński bude polským vicepremiérem

Vlivný předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński se stane členem vlády. Zastávat bude funkci vicepremiéra, oznámil ve středu premiér Mateusz Morawiecki. V letech 2006-2007 už Kaczyński stál v čele vlády. Ministrem školství bude Przemyslaw Czarnek známý kontroverzními výroky na adresu sexuálních menšin. Ve vládě po rekonstrukci zůstala jen jediná žena.

Vládní koalice byla v posledních týdnech v krizi, hovořilo se o menšinové vládě i o předčasných volbách. V sobotu ale zástupci PiS a menších stran Solidární Polsko a Dohoda podepsali novou koaliční smlouvu, která má zaručit fungování vlády do příštích řádných voleb v roce 2023.

Kaczyński byl dosud řadovým poslancem. Podle polských médií má ale značný vliv na politiku Morawieckého vlády a někdy bývá označován za klíčového polského politika současnosti. Morawiecki ve středu řekl, že Kaczyńského účast ve vládě kabinet „jistě výrazně posílí“.

Na základě dohody se 71letý Kaczyński stane vicepremiérem bez portfeje a předsedat bude i bezpečnostnímu výboru, který bude dohlížet na činnost ministerstev spravedlnosti, obrany a vnitra. V čele ministerstev obrany a vnitra stojí politici strany PiS, resort spravedlnosti ale řídí předseda koaličního Solidárního Polska Zbigniew Ziobro.

Ziobro s Kaczyńským soupeří, tvrdí média

Podle polských médií přitom mezi Kaczyńským a Ziobrem panuje značná rivalita. Solidární Polsko před časem odmítlo podpořit některé návrhy zákonů z dílny PiS, což prohloubilo koaliční krizi.

Napětí panuje i mezi Ziobrem a Morawieckým, kteří se podle komentátorů snaží posílit své pozice pro chvíli, kdy Kaczyński přestane být dominující silou politické pravice. Zatímco premiér je považován za umírněného, Ziobro byl iniciátorem řady kontroverzních kroků, které vedly ke sporům Polska mimo jiné s EU. Jedním z nich byla i reforma justičního systému.

Deklarovaným cílem rekonstrukce vlády bylo snížit počet ministerstev a zefektivnit tak práci kabinetu. Nyní bude místo dvaceti jen čtrnáct resortů. Kromě toho se zasedání vlády bude účastnit i pět ministrů bez portfeje.

Do čela nového ministerstva školství a vědy, v němž se sloučí dvě dosavadní ministerstva, usedne Przemyslaw Czarnek z PiS. Agentura AP připomněla, že je Czarnek známý kontroverzními výroky na adresu sexuálních menšin. Letos v létě například řekl, že příslušníci sexuálních menšin označovaní termínem LGBT (lesby, gayové, bisexuálové a transgenderové osoby) „nejsou rovni normálním lidem“.

Loni Czarnek ještě ve funkci lublinského vojvody ocenil starosty obcí, které odmítají hnutí za práva sexuálních menšin, za to, že „nepodpořili ideologii, která je v rozporu s ústavou Polské republiky“.

Opozice jmenování Czarneka ministrem ve středu ostře kritizovala. „Takový člověk ministrem školství? To je zkrátka skandál a hanba,“ uvedl vicemaršálek Sejmu Piotr Zgorzelski. Polské školství by mělo podle tohoto člena Polské lidové strany šířit toleranci a ne jako Czarnek „dehumanizovat jiné lidi a stigmatizovat sexuální menšiny“.

Tomczyk: Vláda zlé změny a nejhorších ministrů

Změny ve vládě se dotkly také ministerstva zemědělství a lesnictví, v jehož vedení Jana Krzyszofa Ardanowského vystřídá Grzegorz Puda, a ministerstva rozvoje, práce a technologie, do jehož čela se místo Jadwigy Emilewiczové postaví předseda koaliční strany Dohoda Jaroslaw Gowin. Ten se zároveň opět stal i vicepremiérem.

Po odchodu Emilewiczové a sloučení některých ministerstev zůstane ve vládě jediná žena, ministryně rodiny a sociálních věcí Marlena Malongová. Poslanec za opoziční Občanskou platformu (PO) Czezary Tomczyk označil ve středu nový kabinet premiéra Morawieckého za „vládu zlé změny a nejhorších ministrů“.

Nový ministr školství Czarnek podle něj zahájí „kulturní válku“. Jediným pozitivním aspektem podle Czezaryho je, že ve vládě usedne Kaczyński, a konečně tak převezme zodpovědnost a bude možné jeho práci kontrolovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...