Japonský premiér oznámil rezignaci

Japonský premiér Šigeru Išiba se rozhodl odstoupit z funkce. Oznámil to podle agentur na nedělní tiskové konferenci. Vyhověl tak rostoucímu tlaku, aby přijal zodpovědnost za neúspěch v červencových volbách do horní komory parlamentu.

„Rád bych předal štafetu další generaci,“ uvedl podle agentury Reuters osmašedesátiletý Išiba. Vyjádřil rovněž přání, aby jeho Liberálnědemokratická strana (LDP) překonala vnitřní rozpory. Dodal, že bude zastávat své povinnosti, dokud si LDP nezvolí jeho nástupce. Išiba ve funkci strávil necelý rok, vládní koalice během té doby ztratila většinu v obou komorách parlamentu, napsala AFP.

„Vždy jsem tvrdil, že se nehodlám této funkce držet a že učiním rozhodnutí ve vhodný okamžik po dokončení toho, co je zapotřebí udělat,“ uvedl v neděli Išiba. „Nyní, když rozhovory ohledně amerických celních opatření dospěly ke konci, se domnívám, že nastal pravý čas. Proto jsem se rozhodl odstoupit a uvolnit cestu nástupci,“ dodal.

Išiba doposud výzvy k odstoupení odmítal, místo toho se soustředil na dořešení podrobností červencové obchodní dohody se Spojenými státy. Jeho rezignace přichází poté, co ve čtvrtek americký prezident Donald Trump podepsal nařízení snižující clo na dovoz japonských automobilů do USA z 27,5 procenta na 15 procent.

„Vzhledem k rostoucímu politickému tlaku po opakovaných volebních prohrách LDP byla Išibova rezignace nevyhnutelná,“ uvedl analytik Kazutaka Maeda z výzkumného institutu Meidži Jasuda. Podle něj jsou nejpravděpodobnějšími kandidáty na Išibova nástupce ministr zemědělství Šindžiro Koizumi a bývalá ministryně hospodářské bezpečnosti Sanae Takaičiová. Tu Išibo před rokem porazil v boji o vedení LDP.

Poté, co japonský premiér Išiba oznámil svou rezignaci, se pozornost obrací k tomu, kdo bude dále řídit čtvrtou největší ekonomiku světa, napsala agentura Reuters. Dodala, že proces výběru příštího japonského lídra je složitější než dříve, protože Išibova LDP, která vládla Japonsku po většinu poválečného období, a její menší koaliční partner ztratili během jeho funkčního období většinu v obou komorách parlamentu. Není tak zaručeno, že se předseda LDP stane i předsedou vlády.

Vládnoucí strana si musí vybrat nového předsedu

Nejdříve si musí LDP vybrat nového předsedu, který nahradí Išibu. Datum výběru ještě nebylo stanoveno.

Při minulém výběru vedení strany v září 2024 museli kandidáti získat dvacet nominací od zákonodárců strany, aby mohli kandidovat. Uchazečů o premiérský post bylo tenkrát devět a Išiba zvítězil v druhém kole, připomněla agentura.

Šigeru Išiba
Zdroj: Reuters/Kyodo

Na základě precedentu bude nejprve hlasovat o svém kandidátovi na premiéra mocnější dolní komora. Poslanci mohou nominovat kteréhokoli kandidáta z komory a historicky byli k hlasování navrhováni lídři opozičních stran. Kandidát, který v prvním kole získá prostou většinu, je schválen. Pokud nikdo nezíská většinu, následuje druhé kolo hlasování mezi dvěma kandidáty s nejvyšším počtem hlasů.

Hlasování pak přechází do horní komory, kde začíná podobný proces, i když premiérem se může stát pouze člen dolní komory. Pokud mezi komorami dojde k neshodě, rozhoduje volba dolní komory.

Nový premiér může také vyhlásit předčasné parlamentní volby, aby získal národní mandát, doplnila agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...