Jako „ohavný“ teroristický čin odsoudil Zelenskyj ruský útok na nákupní středisko. Má už 20 obětí

Nahrávám video

Počet obětí ruského raketového úderu na ukrajinské město Kremenčuk, kde v pondělí nejméně jedna střela zasáhla obchodní centrum, stoupl na dvacet. Podle ukrajinských médií to v úterý uvedl zástupce šéfa prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. Dalších šest desítek lidí je podle ukrajinských úřadů zraněných a přes čtyři desítky se pohřešují. Záchranáři pokračují v prohledávání trosek, poznamenala agentura AP. Rusko popírá, že by jeho armáda cílila na civilisty.

Třiačtyřicetiletá Ludmyla Mychajlecová v objektu nakupovala s manželem, když ji výbuch vymrštil do vzduchu. „Letěla jsem hlavou napřed a střepiny mi zasáhly tělo. Celé místo se hroutilo,“ popsala v nemocnici agentuře Reuters.

Útok už dříve odsoudil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i jeho západní spojenci. Zelenskyj v první reakci řekl, že v nákupním centru bylo více než tisíc civilistů. Útok, po kterém středisko pohltily plameny a oblaka kouře, později odsoudil jako „ohavný“ teroristický čin.

Na žádost Kyjeva se v úterý útokem na nákupní centrum v Kremenčuku bude zabývat na mimořádném zasedání Rada bezpečnosti OSN.

Ruská verze

Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov zveřejnil ruskou verzi. Prohlásil, že jejich letectvo „podniklo úder vysoce přesnými zbraněmi na hangáry se zbraněmi a municí poskytnutými Spojenými státy a evropskými zeměmi“ v oblasti podniku na výrobu silničních strojů v Kremenčuku. „Detonace uskladněné munice pro západní zbraně vyvolala požár v nefunkčním obchodním centru nacházejícím se poblíž podniku,“ cituje Konašenkova TASS. Kyjev zatím na vyjádření Moskvy nereagoval.

První ruský komentář podle agentury AP předtím poskytl zástupce ruského velvyslance při OSN Dmitrij Poljanskij, který na Twitteru napsal, že jde o „ukrajinskou provokaci“. Moskva už dříve opakovaně popírala, že by na Ukrajině útočila na civilisty a civilní objekty, přestože ruské útoky zasáhly i jiná nákupní centra, divadla, nemocnice, mateřské školy nebo bytové domy, poznamenala AP.

„Nerozlišující útoky na nevinné civilisty představují válečný zločin. Ruský prezident Vladimir Putin a ti, kteří jsou zodpovědní, budou pohnáni k odpovědnosti,“ uvedli v úterý podle serveru The Guardian šéfové států a vlád skupiny velkých světových ekonomik G7 ve společném prohlášení, v němž zároveň vyjádřili Ukrajině podporu a slíbili pokračovat ve finanční, humanitární i vojenské pomoci.

Podle analytika Karla Svobody z Institutu mezinárodních studií FSV UK je za útokem snaha ukázat ruskou sílu a zastrašit Ukrajince, spíše než že by šlo o vzkaz lídrům G7, i přes to, že se útok odehrál v době jejich summitu. 

Nahrávám video

Další útoky ruských sil

Tvrzení o ukrajinské „provokaci“ Moskva použila i v případě obvinění z masakrů a zvěrstev, jimž čelí ruští vojáci, kteří na začátku invaze okupovali město Buča v Kyjevské oblasti. Buču zmiňuje nyní i Poljanskij, který v případě Kremenčuku bez podrobností hovoří o „nápadných nesrovnalostech“.

Šéf Mykolajivské oblasti Vitalij Kim mezitím podle ruskojazyčného webu BBC informoval o ruských raketových úderech na Mykolajiv a nedalekou obec Očakiv, které podle něj invazní síly podnikly v noci na úterý. V Očakivu zemřeli tři lidé včetně šestileté dívky, sdělil. Další lidé jsou zraněni. 

Rusové během úterý také dále útočí na Lysyčansk, který je posledním velkým městem v Luhanské oblasti, které ukrajinská armáda po stažení z přilehlého Severodoněcku stále drží.

Pokud Rusové při svém postupu ovládnou Lysyčansk, ovládnou také stoprocentně Luhanskou oblast, vysvětluje Karel Svoboda. „Otázka je, jestli to způsobí nějakou zásadní změnu ve válce. V současné době ruská armáda postupuje byť ne zrovna raketovým tempem, ale systematicky. Zdá se, že má zatím dostatek zdrojů, i když nasazuje různé rezervisty nebo lidi, kteří neprošli ani základní vojenskou službu, případně používají starší vojenskou techniku,“ myslí si analytik. 

Podle zprávy britského ministerstva obrany jsou ale ruské síly z útoků stále vyčerpanější a jejich snížená bojová efektivita zřejmě není v dlouhodobém horizontu udržitelná. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...