„Jako autoritáři jinde po světě,“ popsali Trumpův vztah k médiím Reportéři bez hranic

Během šesti měsíců vlády podnikl americký prezident Donald Trump řadu kroků proti médiím a zpravodajským serverům. Zažaloval například list The Wall Street Journal (WSJ) nebo novinářům tiskové agentury Associated Press (AP) zakázal vstup do Bílého domu. Svým chováním „napodobuje a inspiruje se u autoritářských a kvaziautoritářských režimů jinde po světě“, míní organizace Reportéři bez hranic (RSF).

„Od svého nástupu do úřadu před šesti měsíci Trump doplnil roky slovních útoků na novináře konkrétními kroky, které omezují svobodu tisku. Mnohé z těchto taktik nejsou ničím novým – je to stejný návod, jaký používají potlačovatelé svobody tisku po celém světě,“ uvedli RSF.

Trump opakovaně zažaloval mediální organizace nebo zpravodajské servery, se kterými nesouhlasí. „Lawfare“ neboli strategické využívání zákonů a právních kroků k potlačení protivníka – nebo v tomto případě svobody tisku – běžně používají politici vystupující proti médiím.

Jedním z nich je například salvadorský prezident Nayib Bukele, který potlačuje žurnalistiku a vystavuje novináře a zpravodajské organizace nákladným soudním procesům a auditům. Podle Asociace novinářů Salvadoru odešly v uplynulém měsíci desítky novinářů do exilu kvůli eskalujícímu pronásledování, zastrašování a omezením tisku ze strany Bukeleho vlády, uvedlo Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů.

USA se v indexu svobody médií, který sestavují RSF, v roce 2025 umístily na 57. příčce.

Žaloba kvůli článku o vazbách na Epsteina

Trump v polovině července podal žalobu na dva novináře The Wall Street Journal, majitele deníku Ruperta Murdocha, vydavatelství Dow Jones a vydavatelský dům News Corp kvůli údajné pomluvě. Udělal to kvůli článku WSJ, který uváděl, že Trump v roce 2003 poslal sexuálnímu delikventovi Jeffremu Epsteinovi k padesátinám „oplzlé“ přání s kresbou nahé ženy. Šéf Bílého domu to popřel.

Následně mluvčí hlavy státu Karoline Leavittová vyřadila WSJ z doprovodu Trumpa při jeho cestě do Skotska kvůli tomu, co označila za „falešné a pomlouvačné chování“ deníku.

„Trump si vyřizuje účty přes Bílý dům,“ míní politolog

Trump v případu žaloby proti WSJ využil pravomoce svého úřadu, aby si „vyřídil účty a provedl osobní vendetu, nikoli aby sloužil veřejnému zájmu“, napsal profesor právní vědy a politologie na Amherst College Austin Sarat v komentáři pro server The Hill.

„Trumpova žaloba proti WSJ již má své výsledky, protože od něj přesměrovala hněv voličské základny hnutí MAGA (Make America Great Again, pozn. red.) související se zveřejněním soudních dokumentů v Epsteinově kauze. Jeho příznivci mají nyní známý terč – média a jejich údajné pronásledování prezidenta,“ míní Sarat.

Podle něj se Trump dlouhodobě snaží přimět Nejvyšší soud Spojených států amerických, aby usnadnil veřejným činitelům vyhrávat žaloby pro urážku na cti a pomluvu proti novinám a dalším médiím. „Stejně jako jiní autoritáři, pokud nemůže média ovládat přímo, tak je chce ovlivnit a zastrašit. Zmírnění jejich právní ochrany je jedním ze způsobů, jak tohoto cíle dosáhnout,“ dodal politolog.

Žaloba kvůli interview s Harrisovou

Trump také zažaloval mediální skupinu Paramount Global kvůli interview s bývalou viceprezidentkou a Trumpovou protikandidátkou v prezidentských volbách Kamalou Harrisovou v pořadu 60 Minutes, které podle něj televizní stanice CBS, spadající pod Paramount Global, sestříhala zavádějícím způsobem. Stanice pořad odvysílala v říjnu loňského roku, prezidentské volby se konaly v listopadu.

Trump a CBS se na mimosoudním vyrovnání formálně dohodli v úterý a Paramount Global zaplatila Trumpovi šestnáct milionů dolarů (334,6 milionu korun) za urovnání soudního sporu. Podle dohody platba pokryje Trumpovy soudní výlohy a dar jeho budoucí prezidentské knihovně. Součástí byl také závazek televize CBS sdílet v budoucnu přepisy rozhovorů pořadu 60 Minutes s kandidáty na prezidenta USA po jejich odvysílání.

Podle RSF urovnání Trumpovy žaloby proti Paramount Global otevřelo cestu k tomu, aby došlo k fúzi v hodnotě 8,4 miliardy dolarů se společností Skydance Media, jenž vede generální ředitel David Elison, který je spojován s Trumpem. Demokratičtí senátoři Elizabeth Warrenová, Bernie Sanders a Ron Wyden spustili vyšetřování, zda Ellison s Trumpem neuzavřeli tajnou dohodu, napsal server The Wrap.

Stanice Comedy Central spadající pod Paramount Global nyní také po dvou letech vrátila na obrazovky satirický seriál South Park. Jeho premiérový díl zobrazoval prezidenta Trumpa v posteli s jednou z vedlejších postav seriálu Satanem a odkazoval na Trumpovu žalobu proti Paramountu, vyhlídky na vládní cenzuru či nedávné zrušení pořadu The Late Show with Stephen Colbert, napsal server The Independent.

CBS oznámila, že The Late Show with Stephen Colbert skončí v květnu 2026. Podle stanice jde „čistě o finanční rozhodnutí na pozadí složité situace v oblasti nočních talk show“ a „nijak nesouvisí s výkonností pořadu, jeho obsahem ani jinými faktory“, píše BBC. Oznámení nicméně přišlo jen dva týdny po urovnání Trumpovy žaloby.

Zákaz vstupu za „Mexický záliv“

RSF také kritizují, že Trump trestá novináře za používání konkrétních slov a frází. Bílý dům 11. února zakázal agentuře Associated Press přístup do Bílého domu, na Air Force One a různé oficiální akce. Důvodem bylo, že AP používala geografický název Mexický záliv, i když Trump chce, aby se daná vodní plocha označovala jako „Americký záliv“.

Obvodní soud ve Washingtonu v úterý zamítl žádost AP, aby věc přezkoumal, čímž se otevřela cesta pro odvolání k Nejvyššímu soudu USA, napsala agentura Reuters.

„Jak jsme říkali po celou dobu, tisk a veřejnost mají základní právo svobodně mluvit bez vládních represí,“ dodala AP. Bílý dům ve svém prohlášení sdělil, že žaloba agentury je „neopodstatněná“, a kritizoval její „sebestředné jednání“.

Kromě Mexického zálivu tiskoví pracovníci Bílého domu odmítli odpovídat na e-maily reportérů, kteří ve svých podpisech uvádějí preferovaná zájmena. Obecně administrativa přestala používat výrazy, které považuje za progresivní.

V tomto chování vidí RSF paralelu s postupem Kremlu, který v roce 2022 po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu nařídil médiím, aby v souvislosti s ní nepoužívala slova jako „útok“, „invaze“ nebo „válka“. Místo toho ruskou agresi Moskva bagatelizovala jako „speciální vojenskou operaci“.

„Úžasné rozhodnutí,“ chválí Trumpovy kroky ruská média

Trumpovy škrty v zahraniční pomoci a omezení působení americké Agentury pro globální média (USAGM) přerušily americkou podporu nezávislých médií v zahraničí, což vyvolalo pozitivní reakci autoritářských režimů, které se chopily příležitosti zaplnit vzniklou mezeru.

Ruská státní média chválila omezení financování USAGM jako „úžasné rozhodnutí“. Bývalý šéfredaktor pročínského listu Global Times Chu Si-ťin označil pozastavení činnosti Hlasu Ameriky (VOA) a Rádia Svobodná Asie provozovaného USAGM za „opravdu potěšující“ a „(doufejme) nevratné“.

Dokonce i jeden z hlavních poradců maďarského premiéra Viktora Orbána prohlásil, že „nemůže být šťastnější“, pokud jde o škrty v USAGM.

Vítězství pro Rádio svobodná Evropa

Trumpova administrativa se snažila také omezit financování Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFE/RL) se sídlem v Praze přes USAGM, ale v sobotu americký soud rozhodl, že agentura musí do září stanici vyplatit zhruba 77 milionů dolarů (1,6 miliardy korun), které už dříve schválil americký Kongres.

„Toto vítězství poskytuje našim novinářům potřebný impuls k tomu, aby i nadále každý týden oslovovali téměř 47 milionů lidí, kteří se na naši žurnalistiku spoléhají, pokud jde o fakta, a aby bojovali proti zlomyslné propagandě autoritářských vlád. Nyní více než kdy jindy nemůžeme postoupit informační prostor tyranům,“ řekl k verdiktu ředitel stanice Stephen Capus.

Soud mimo jiné konstatoval „flagrantní ignorování finančních povinností ze strany USAGM“, což prý způsobilo, že RFE/RL muselo hromadně propouštět, rušit programy a nevyhnutelně byl poškozen globální vliv stanice budovaný po celá desetiletí. RFE/RL vysílá své programy ve 23 zemích včetně Ruska, Ukrajiny, Íránu, Afghánistánu či Pákistánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...