Izraelské úřady za dobu nynější vlády premiéra Benjamina Netanjahua, která se opírá o ultranacionalisty, nebývalým tempem urychlily rozšiřování nelegálních židovských osad, zabírání půdy a demolice domů Palestinců na Západním břehu, všímá si americký list The Washington Post (WP) a další média. Extremisté v kabinetu mluví o nutnosti zabránit vzniku palestinského státu a posílení izraelských sil v okupované oblasti. Podle některých expertů mohou tyto kroky značit nenápadný přechod směrem k anexi území, kde navíc od začátku války v Gaze bují útoky radikálních židovských osadníků.
Na Západním břehu Jordánu žije na 2,7 milionu Palestinců a zhruba půl milionu židovských osadníků, jejichž počet se za posledních pět let zvýšil zhruba o patnáct procent. Palestinci mají území spolu s Východním Jeruzalémem a Pásmem Gazy za součást svého budoucího nezávislého státu.
Izrael ale obsadil Západní břeh po šestidenní válce v roce 1967 a od té doby jej v rozporu s mezinárodním právem okupuje. Odvolává se při tom na historické a biblické vazby židovského národa k tomuto území. V oblasti také dál rozšiřuje své osady, a to k nelibosti nejen Palestinců, ale i svých zahraničních spojenců v čele s USA.
Zabránit vzniku Palestiny jako „životní poslání“
Budování osad prosazuje zejména nacionalistická krajní pravice působící v nynější vládě premiéra Netanjahua. Ministr financí Becal'el Smotrič, který má současně pravomoc nad civilní správou více než poloviny Západního břehu, v květnu uvedl, že Izrael by měl schválit výstavbu deseti tisíc osad na Západním břehu a zrušit cestovní povolení pro úředníky palestinské samosprávy.
„Mým životním posláním je zmařit vznik palestinského státu,“ prohlásil pak v červnu Smotrič podle deníku The Guardian na zasedání své krajně pravicové ultranacionalistické Náboženské sionistické strany. „Vytvoříme svrchovanost... nejprve na místě a pak legislativně. Mám v úmyslu legalizovat nové osady,“ dodal.
Ministr podle WP uvedl, že bude muset „změnit DNA systému na mnoho let“. Podle Guardianu Smotrič ve skutečnosti usiluje o anexi celého Západního břehu Izraelem. Ministrův poradce ale podle listu The Wall Street Journal (WSJ) tvrdí, že připojení území není cílem a že ze zlepšení infrastruktury těží i Palestinci.
Přesun pravomocí z armády na civilistu
Podle podmínek mírových dohod z Osla má Izrael plnou kontrolu nad oblastí C, která tvoří šedesát procent území Západního břehu. Oblasti A a B spravuje primárně palestinská samospráva, i když i zde izraelské bezpečnostní síly operují, popisuje situaci WP.
V otázce budování osad měla donedávna poslední slovo armáda. Ta ovšem koncem května oznámila, že významné řídicí pravomoci nad Západním břehem získal „zástupce vedoucího“ civilní správy, jímž se stal Smotričův známý Hillel Roth, jenž žil roky v jedné z nejradikálnějších osad Jitzar.
Právě Roth tak nyní může rozhodovat o rozšiřování osad a správě státní půdy. Podle WP je převedení vojenské kontroly na civilistu považováno za další krok směrem ke Smotričově cíli dosáhnout „vítězství urovnáním“ a rozšířit izraelské právo na území. To by podle expertů de facto znamenalo přechod z okupace k anexi.
Netanjahu chce udržet svůj válečný kabinet pohromadě a zůstat u moci, a tak se extremistické hlasy ve vládě zatím nesnaží nijak zvlášť krotit. Blízkovýchodní expert Marek Čejka ale v minulosti řekl, že Netanjahu radikální izraelské osadníky a jejich podporovatele na okupovaných územích zcela zjevně vyzdvihoval už během své éry mezi lety 2009 až 2021. Stoupencem osadnictví byl navíc podle experta i Netanjahův nástupce Naftali Bennett.
Premiér je nyní pod tlakem krajní pravice také kvůli válce v Gaze, protože ultranacionalisté odmítají dohodu o příměří s Hamásem, kterou prosazují Spojené státy. Zatímco vláda prezidenta Joea Bidena trvá na tom, že jakékoli diplomatické řešení války v Gaze musí zahrnovat cestu k nezávislému palestinskému státu, radikální židovští osadníci a jejich krajně pravicoví političtí podporovatelé ve vládě překreslují mapu Západního břehu, podotýká WP.
Nebývalé tempo rozšiřování osad
Izraelská rada pro plánování za dobu vládnutí současné koalice odsouhlasila skoro dvanáct tisíc bytových jednotek v osadách oproti osmi tisícům v předchozích dvou letech, všímá si izraelská nevládní organizace Peace Now.
Izraelská společnost tento trend spíš podporuje, ukázal červnový průzkum Pew Research Center, podle něhož si 49 procent izraelských Židů myslí, že pokračující budování osad na Západním břehu pomáhá posilovat národní bezpečnost země, zatímco jen 26 procent je toho názoru, že ji naopak poškozuje.
Podle WP se osadnické hnutí snažilo dosáhnout tohoto cíle nenápadně po celá desetiletí, kdy byly zábory půdy spíše postupné a umístění některých obcí se mohlo na první pohled jevit jako nelogické. Postupně se ale spojovaly do bloků a dálnice a obchvaty tato místa propojovaly s Izraelem.
Brzda pro jednání o míru
Mírový proces zejména kvůli otázce osad před deseti lety de facto zamrzl a dvoustátní řešení konfliktu zmiňované v předchozích dohodách zůstává v nedohlednu. Poté, co Smotrič letos v únoru oznámil plány na výstavbu tří tisíc bytových jednotek na Západním břehu, americký ministr zahraničí Antony Blinken zdůraznil, že Bidenova administrativa považuje osady za „neslučitelné s mezinárodním právem“.
Izraelský kabinet ale na názory svého hlavního spojence ve světě nebere ohledy. V červnu oznámil, že se chystá na Západním břehu zpětně legalizovat čtyři ilegální osady, oficiálně založit tři nové a zabrat další rozsáhlé plochy půdy o šesti tisících akrů.
Minulý týden vláda zveřejnila územní plán první z nových osad, podle serveru Times of Israel půjde o první osadu formálně založenou izraelskou vládou „na zelené louce“ na okupovaných územích od roku 2017. WSJ upozorňuje, že osada Nahal Helec spojí hlavní osadní blok s izraelským hlavním městem. Tím budou palestinská města postupně odříznuta od Východního Jeruzaléma, což proces budování palestinského státu v podstatě znemožní.
Omezení pohybu a demolice
Místní Palestinci si mezitím stěžují na „paralyzující omezení“ v každodenním životě s tím, jak se židovské osady neustále přibližují, uvádí WP. Obyvatelé se podle svých slov nemohou nadále volně pohybovat a mají omezený přístup k zemědělské půdě, která je dlouhé roky živila.
K tomu pokračují demolice palestinského majetku a zamítání stavebních povolení, upozorňuje WP. Na Západním břehu, včetně východního Jeruzaléma, bylo za nové Netanjahuovy vlády zbořeno více než dva tisíce staveb, píše list. Podle OSN byly v důsledku vysídleny více než čtyři tisíce lidí oproti 2200 v předchozích dvou letech. Izraelská armáda argumentuje často tím, že domy neměly stavební povolení.
V ojedinělých případech izraelské síly zlikvidují i nelegální židovské osady, jako se to stalo začátkem července na jednom z kopců severně od Ramalláhu. Podle lidskoprávních aktivistů jsou ale tyto osady, budované často mladými radikály, postaveny během pár dnů znovu, zmiňuje WP.
Podle organizace Peace Now vzrostl celkový počet nelegálních osad od začátku roku na přibližně dvě stě, což je o čtvrtinu víc než o rok dříve.
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), což je hlavní soudní orgán OSN, v červenci symbolicky nařídil Izraeli, aby ukončil okupaci palestinského území, evakuoval stávající osady a zaplatil reparace Palestincům, kteří přišli o půdu a majetek, připomíná WP. Netanjahu ale verdikt odmítl s tím, že „židovský lid není dobyvatelem ve své vlastní zemi“.
Napětí na Západním břehu sílí i kvůli rostoucímu násilí. Izraelská armáda provádí na území pravidelné razie proti palestinským radikálům, kteří se často uchylují k pouličním útokům. Tyto operace ještě zintenzivnily po loňském brutálním přeshraničním útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael.
Přes tisíc útoků židovských radikálů
Násilí v oblasti se nicméně stupňuje i kvůli opakovaným útokům židovských extremistů v palestinských vesnicích. Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) zaznamenal od loňského 7. října do 5. srpna 1143 útoků izraelských osadníků, což jsou v průměru zhruba čtyři denně. Přibližně 120 z nich vyústilo ve smrt nebo zranění Palestinců a při asi tisíci byl poškozen jejich majetek.
Minulý čtvrtek vtrhlo do vesnice Džit západně od Nábulusu asi padesát maskovaných židovských osadníků, kteří stříleli ostrými náboji na místní obyvatele, přičemž jeden Palestinec přišel o život a další utrpěl vážná zranění.
Jeden z Palestinců Ali popsal americké stanici CNN, jak prchal se svými pěti dětmi z domu, aby je dostal do bezpečí. Když se pak sám vrátil, spatřil dav ozbrojených maskovaných radikálů v černém, jak skáčou přes plot, rozbíjejí okna a házejí do domu Molotovovy koktejly. Celé přízemí extremisté vypálili.
„Jsme Ben Gvirův gang, jsme tu, abychom vás zabili, jsme tu, abychom zabili Araby,“ křičeli podle Aliho osadníci v arabštině i hebrejštině a odkazovali se na izraelského krajně pravicového ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira.
„Řekli nám, abychom odešli, abychom šli na Sinaj, do Jordánska, do Sýrie,“ přiblížil Ali CNN, když líčil útok. „(Řekli) vrátíme se pro tebe a zabijeme tě,“ vzpomíná Palestinec.
Další z místních obyvatel Mohamed Arman se snažil osadníkům čelit a jeden z nich ho zranil kamenem v obličeji. „Byli připraveni, měli zbraně,“ popsal Arman CNN. Útočníci podle něj měli nože a na střelných zbraních tlumiče.
Sankce vůči radikálním osadníkům
Organizace OSN označila útok za „strašný“. „Zarážející... je, že vražda v Džitu nebyla ojedinělým útokem, ale přímým důsledkem izraelské osidlovací politiky na Západním břehu,“ reagovala mluvčí Vysokého komisaře OSN pro lidská práva Ravina Shamdasaniová.
Francie a Německo označily incident za nepřijatelný. „Palestinci mají právo na život v bezpečí. Izrael je povinen chránit Palestince na Západním břehu, zastavit tyto útoky a stíhat pachatele. Takové násilné činy nesmí zůstat nepotrestané,“ zdůraznil Berlín.
Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell uvedl, že ve hře jsou nové sankce, které budou cílit na podporovatele židovských extremistů a mohly by se dotknout i členů izraelské vlády. Restrikce vůči židovským radikálům už dříve zavedly také Spojené státy.
První várka unijních sankcí z dubna se týkala radikální, krajně pravicové židovské organizace Lehava, radikální mládežnické skupiny Hilltop Youth a dvou jejích vůdčích představitelů, jimiž jsou Meir Ettinger a Eliša Jered. Oba byli zapojeni do smrtících útoků na Palestince v letech 2015 a 2023. Dalšími osobami na sankčním režimu byli Neria Ben Pazi a Jinon Levi.
Dotyční jsou dle Rady EU zodpovědní za „závažné porušování lidských práv Palestinců, včetně mučení či jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení a trestů a rovněž z porušování vlastnických práv Palestinců, kteří žijí na Západním břehu, a také jejich práva na soukromý a rodinný život“.
Laxní přístup Izraele
Nejnovější útok radikálních židovských osadníků bezprostředně odsoudili izraelský prezident Jicchak Herzog i premiér Netanjahu. Ministr vnitra Moše Arbel vyzval orgány činné v trestním řízení, aby „okamžitě konaly a vymýtily fenomén vážného nacionalistického zločinu proti nevinným lidem ve vesnici Džit“.
List The Times of Israel ovšem poznamenal, že radikální Židé, kteří se dopustí útoků proti Palestincům na Západním břehu, jen málokdy čelí obvinění. Podle CNN byl zadržen izraelský civilista, kterého úřady vyslýchaly, což obyvatele Džitu nijak neuchlácholilo. Podle místních Palestinců je třeba, aby do záležitosti zasáhlo mezinárodní společenství a zabránilo dalším násilnostem.
Útok přitom odsoudili i Smotrič s Ben Gvirem. Ministr pro vnitřní bezpečnost ale naznačil, že k nepokojům by nedošlo, kdyby izraelské armádě bylo dovoleno střílet do Palestinců, kteří útočí na Západním břehu kameny.
„Skutečnost, že nenecháme vojáky zastřelit žádného teroristu, který hází kameny, vede k událostem typu, k nimž došlo dnes večer,“ sdělil ministr podle CNN ve čtvrtek náčelníkovi izraelského generálního štábu. Ben Gvir současně zdůraznil, že je „jednoznačně zakázáno brát zákon do vlastních rukou“.
Pokud jde o názor osadníků, nejsou všichni jen ideologičtí extremisté, řekl dříve Čejka. Řada lidí podle něj žije v osadách kvůli tomu, že je k tomu izraelské úřady motivují různými pobídkami. Ideologičtí radikálové tak tvoří spíše menšinu, která je však hodně slyšet, vysvětluje expert.
