Židovským ženám v Izraeli se rodí víc dětí než izraelským muslimkám. Poprvé to ukázala čísla statistiků za loňský rok. Vrcholí tak demografická revoluce, která může mít zásadní dopady na tamní politiku i na izraelsko-palestinský konflikt. V Izraeli, prakticky jako v jediné vyspělé zemi světa, totiž neklesá plodnost.
V míře plodnosti izraelští Židé loni poprvé výrazně překonali izraelské muslimy. Zatímco muslimská čísla zvolna klesají, židovská jdou nahoru. Do velké míry za tím stojí ultraortodoxní Židé, kteří mají běžně pět až šest dětí.
„Má to vazbu na hodně faktorů. Například po holocaustu je tu jakási snaha obnovit izraelské rodiny,“ míní sociolog Or Anabi z Izraelského demokratického institutu. I sekulární Židé ale mají více početné rodiny v porovnání s evropským průměrem.
Například obyvatel Jeruzálema Avi sice není ortodoxní, i tak má tři potomky. „Jsme malá země a jsme obklopeni početnou arabskou populací. Takže je tu taková myšlenka, že bychom měli být silnější a mělo by nás být víc,“ zmiňuje v rozhovoru. Právě takové soupeření obou národů je v nyní už skoro milionovém velkoměstě vidět ještě více než v jiných částech Izraele.
Zpravodaj ČT v Izraeli David Borek dodává, že nejde o jednorázový výkyv. Trend je pozorovatelný posledních patnáct let. „Čísla z roku 2018 a 2019 jako by naznačovala, že ta židovská demografická vlna opadá, ale čísla za rok 2021 ukázala opětovný nárůst,“ dokládá Borek. Neznamená to ale, že boom vydrží další desítky let.
Arabové podle Borka obecně zaznamenávají zpomalení populačního přírůstku. „I země, jako je Saúdská Arábie, Alžírsko, Libanon, jsou nyní v podstatě v průměru dvou dětí na jednu ženu,“ dodává zpravodaj.
Větší podpora pravice u mladé generace a menší podpora Palestiny
Fakt, že Židé pomalu předehnali muslimy v počtu dětí, ale může mít také zásadní politické důsledky. Mladá židovská generace v Izraeli totiž tíhne doprava. „Je možné pozorovat, jak pravice posiluje ze zhruba pětatřiceti procent před třiceti lety na víc než šedesát procet. Zčásti za tím určitě stojí vysoká plodnost,“ vysvětluje sociolog Anabi.
Mnozí izraelští Židé dřív podporovali vznik palestinského státu i kvůli obavě, že budou ve Svaté zemi přečísleni Araby. Před čtyřmi lety k tomu apeloval například šéfredaktor deníku The Times of Israel David Horowitz. „Pokud chcete židovský stát, který bude demokratický, tak je nutné se oddělit od Palestinců,“ napsal.
Vzhledem k židovskému baby-boomu tento strach z přečíslení ale mizí a s ním i jedna z hlavních motivací pro to, aby židovský stát odevzdal Palestincům další území na Západním břehu.
