Izraelský prezident pověřil Netanjahua sestavením nové vlády

Nahrávám video

Izraelský prezident Reuven Rivlin ve čtvrtek večer oficiálně pověřil premiéra Benjamina Netanjahua sestavením nové vlády. Stalo se tak poté, co izraelský parlament schválil zákon nezbytný k vytvoření koaličního kabinetu, na němž se dohodli Netanjahu a jeho volební rival Benny Gantz. Slib by nová vláda měla složit příští středu.

Sestavením vlády by mohla v Izraeli skončit vleklá politická krize, která začala před rokem volbami, po nichž musely následovat dvoje další.

Poslanci schválili příslušný zákon poměrem 72 ku 36 hlasům. Netanjahu se má stát podle koaliční dohody prvním premiérem a po roce a půl ho má vystřídat Gantz, který bude do té doby zastávat funkci ministra obrany.

Netanjahuův Likud a Gantzova Modrá a bílá ve čtvrtek odpoledne oznámily, že Netanjahua jako premiéra podpořila většina 72 poslanců, přičemž jejich podpisy byly předány prezidentu Rivlinovi. Ten pak ve čtvrtek večer oficiálně pověřil Netanjahua sestavením nové vlády, na což má staronový premiér 14 dní.

Pokud tak neučiní, bude automaticky rozpuštěn parlament a musely by se konat nové volby. Podle izraelského zpravodajského webu The Times of Israel se nicméně očekává, že nová vláda složí přísahu už 13. května.

Předpokladem čtvrtečního parlamentního hlasování bylo rozhodnutí nejvyššího soudu o stížnostech, které proti sestavení takovéto koaliční vlády podalo několik izraelských organizací. Poukazovaly na to, že není správné, aby vládu vedl soudně stíhaný člověk, jako je Netanjahu.

Premiér čelí několika korupčním kauzám a proces s ním má začít ještě v květnu. Nejvyšší soud ovšem ve středu večer konstatoval, že neshledal žádné právní důvody, které by Netanjahuovi bránily sestavovat vládu.

Počítá se s tím, že o ministerská křesla se podělí Netanjahuův pravicový Likud a Gantzova centristická formace Modrá a bílá. Prvním úkolem vlády bude zajistit fungování státu a jeho ekonomiky v době epidemie koronaviru. Koaliční dohoda obsahuje také bod, který předpokládá, že se v červenci začne řešit možná anexe židovských osad na palestinském Západním břehu Jordánu.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...