Izraelský parlament vyzval k anexi Západního břehu

Izraelský parlament schválil rezoluci, v níž vyzývá vládu premiéra Benjamina Netanjahua k anexi Západního břehu Jordánu, okupovaného od roku 1967 Izraelem. Podle serveru The Times of Israel (ToI) výzva nemá žádné právní účinky, ale může toto téma dostat do příští agendy izraelských poslanců. Rezoluci kritizovala Palestinská autonomie, jejíž vedení na Západním břehu sídlí, či turecká diplomacie, která ji označila za provokaci podkopávající snahy o mír v regionu.

Výzvu izraelského parlamentu, kterou schválilo 71 ze 120 jeho členů, odsoudila ve společném prohlášení desítka muslimských zemí včetně Egypta, Saúdské Arábie, Kataru či Spojených arabských emirátů. Íránská diplomacie podle agentury AFP označila krok parlamentu za další známku toho, že Izrael je „expanzivní a hegemonistický“.

Výzvu odsoudil také viceprezident Palestinské autonomie Husajn Šajch. Podle něj maří úsilí o mír a stabilitu v oblasti i vyhlídky na dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Podle dřívějších návrhů v mírových jednáních, která jsou od roku 2014 zamrzlá, měl Západní břeh a Pásmo Gazy tvořit součást budoucího palestinského státu.

Izraelský parlament ve středu vyzval v nezávazné rezoluci vládu, aby „uplatnila izraelskou suverenitu v Judeji, Samaří a údolí Jordánu“. Použil tak biblické označení, které židovští nacionalisté používají pro Západní břeh. Izraelští poslanci rovněž uvedli, že anexe tohoto území posílí stát Izrael a jeho bezpečnost.

Izrael obsadil Západní břeh Jordánu a východní Jeruzalém spolu s Pásmem Gazy za šestidenní války v roce 1967 a od té doby rozšiřuje na Západním břehu židovské osady, ačkoliv je to z hlediska mezinárodního práva nelegální.

Západní břeh, kde žijí skoro tři miliony Palestinců a asi půl milionu Židů, rozdělila mírová dohoda z Osla z roku 1993 na tři zóny. Více než šedesát procent zabírá zóna C, která je plně pod správou Izraele, zóna A je pod správou Palestinců a v zóně B je civilní správa v rukou Palestinců, kteří se ale o bezpečnost dělí s Izraelci.

Za současné Netanjahuovy vlády, která je v úřadu od prosince 2022, se zintenzivnily střety židovských osadníků s Palestinci na Západním břehu, k čemuž přispěly i výroky krajně pravicových ministrů. Od začátku války v palestinském Pásmu Gazy, která je odvetou za teroristický útok hnutí Hamás ze 7. října 2023, začala armáda židovského státu téměř denně zasahovat na Západním břehu proti palestinským radikálům, při čemž ale umírají i nevinní civilisté. Letos izraelská armáda do těchto razií nasadila poprvé po mnoha letech i tanky a vyhnala z domovů desítky tisíc Palestinců.

Izraelský krajně pravicový ministr financí Becalel Smotrič loni prohlásil, že letošní rok bude rokem, kdy Izrael prosadí suverenitu nad celým Západním břehem. Stejně se dlouhodobě vyjadřuje i ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir, který otevřeně hovoří i o možném návratu židovských osadníků do Pásma Gazy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 13 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...