Izraelský nejvyšší soud řeší, zda dovolí omezení svých pravomocí. Zemi hrozí ústavní krize

Izraelský nejvyšší soud se začal zaobírat spornou vládní novelou, která omezuje jeho pravomoci. Věcí se vůbec poprvé v historii zabývá celý patnáctičlenný senát. Parlament schválil zákon z pera konzervativní vlády premiéra Benjamina Netanjahua v červenci. Proti reformě už přes osm měsíců každý týden demonstrují v ulicích tisíce Izraelců. Podle agentury Reuters lze očekávat, že nejvyšší soud ve věci rozhodne až za několik týdnů či měsíců.  Pokud by označil zákon za nelegální, v zemi by hrozila ústavní a politická krize.

Nejvyšší soud začal projednávat stížnost proti zákonu, jenž omezuje jednu z pravomocí této instituce – rušit rozhodnutí vlády se zdůvodněním, že jsou nepřiměřená. Soudci v minulosti používali právní normu o přiměřenosti, aby zabránili vládním rozhodnutím, která byla považována za nesolidní nebo zkorumpovaná, píše AP.

Fakticky tak soudci nejvyššího soudu rozhodují o tom, zda přijmou omezení svých pravomocí.

„Už během prvních hodin bylo zaznamenáno mnoho poměrně zásadních výroků i ze strany soudců. Ti v posledních devíti měsících spíše mlčeli a nyní oficiálně hovoří. Například předsedkyně nejvyššího soudu konstatovala, že zrušení doktríny přiměřenosti je věcí, ve které by Izrael šel proti trendu západních zemí. Jiní soudci zase napomínali zástupce vlády, aby mluvil k věci a nepoužíval politická prohlášení,“ informoval blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Během dopoledního přelíčení podle Borka rovněž zaznělo, že věc není možné bagatelizovat, protože se jedná o zásadní rozhodnutí. „To je přínos dneška, že máme jasněji ohledně smýšlení soudců nejvyššího soudu. Z toho někteří vyvozují, že nejvyšší soud nevylučuje možnost, že půjde do tak radikálního rozhodnutí, že opravdu smete tuto legislativu ze stolu,“ konstatoval Borek.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT David Borek ke kontroverzní reformě justice v Izraeli
Zdroj: ČT24

V takovém případě hrozí v Izraeli ústavní krize, míní zpravodaj. „Je otázka, jestli vláda bude respektovat takové rozhodnutí. Zároveň hrozí politická krize, protože uvnitř vlády jsou politické síly napravo od Likudu, které považují soudní reformu za naprosto zásadní a odmítají jakékoli její naředění,“ upozornil Borek.

Sekulární střední třída v čele protestů

Odpůrci změn mluví o obrovské hrozbě pro izraelskou demokracii. Prosazovaná reforma soudnictví rozhněvala Izraelce napříč mnoha společenskými vrstvami a přivedla statisíce lidí do ulic, kde se už 36 týdnů koná jeden protestní pochod za druhým.

Demonstranti pocházejí hlavně ze sekulární střední třídy. Emigrací pohrozili také někteří přední podnikatelé v oblasti nových technologií a zřejmě nejpřekvapivějším se stal protest tisíců rezervistů izraelské armády, kteří oznámili, že se kvůli reformě odmítnou hlásit do služby.

Netanjahuovi stoupenci jsou spíše chudší, více věřící a mnozí žijí v židovských osadách na okupovaném Západním břehu Jordánu nebo v odlehlých venkovských oblastech. Mnoho z přívrženců premiéra jsou mizrachim, tedy Židé s původem na Blízkém východě, kteří vyjádřili nelibost vůči tomu, co označují za „elitářskou třídu“ aškenázských neboli evropských Židů. 

V červenci schválený zákon byl přijat jako novela takzvaného základního zákona, což je zvláštní právní předpis, který slouží jako jakási ústava, jelikož Izrael psanou ústavu nemá. Soud dosud nikdy žádný „základní zákon“ nezrušil, ale tvrdí, že má právo tak učinit. Vláda naopak tvrdí, že nikoliv.

Politici chtějí mít poslední slovo

Ministr spravedlnosti Jariv Levin, označovaný za architekta reformy soudnictví, před úterním slyšením uvedl, že soud nemá pravomoc vládou přijatý zákon zrušit. „Je to smrtící rána demokracii a postavení Knesetu,“ prohlásil a trval na tom, že konečné slovo při schvalování zákonů by měli mít zákonodárci zvolení veřejností.

Mezi navrhovateli, kteří žádají soud, aby zákon zrušil, je i několik skupin, jež se zasazují o lidská práva a řádnou správu věcí veřejných. 

„Musíme si uvědomit, že demokracie už neumírají za jediný den,“ řekla Susie Navotová z Izraelského demokratického institutu. „Demokracie umírají pomalu, krok za krokem, zákon za zákonem. A proto bychom měli být ohledně tohoto druhu justiční revize velmi opatrní,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 10 hhodinami
Načítání...