Izraelský ministr chce zakázat protesty na silnicích a u synagog

Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil nová pravidla, která stanoví, jak má policie postupovat proti demonstrantům, kteří v posledních měsících čím dál častěji protestují proti vládě a požadují příměří v Pásmu Gazy. Podle plánu krajně pravicového ministra by měla policie zakazovat blokády silnic a demonstrace u synagog, napsal ve čtvrtek server The Times of Israel (ToI). Podle deníku Ha'arec ale s plánem nesouhlasí policejní velitelé ani šéf izraelské policie Daniel Levy. Je také pravděpodobné, že plán bude napaden i u soudu.

Návrh nových pravidel pro policii zveřejněný ve čtvrtek počítá se zákazem demonstrací, které blokují dálnice a další hlavní silniční tahy a také silnice vedoucí k nemocnicím či k mezinárodnímu Ben Gurionovu letišti. Právě dálnici k hlavnímu izraelskému letišti protivládní demonstranti často blokují.

Ben Gvirův plán předpokládá též zákaz demonstrací u synagog, a to se zdůvodněním, že brání svobodě vyznání. Protivládní demonstranti pořádají někdy u synagog protesty proti krajně pravicovým politikům, kteří jsou ve vládě Benjamina Netanjahua.

Šéf policie plán odmítá

Šéf izraelské policie Levy nová pravidla odmítá s tím, že postupy proti demonstracím si mají rozhodovat sami oblastní policejní ředitelé. Levy míní, že policie by měla nadále posuzovat každou demonstraci jednotlivě, a nikoli je paušálně zakazovat. Podle deníku Ha'arec s Levym souhlasí také policejní ředitelé.

Proti Netanjahuově vládě se už od začátku roku 2023 konala řada masových demonstrací, na nichž desítky a někdy i statisíce lidí protestovaly proti soudní reformě s obavami, že omezí v zemi demokracii. Reforma, jejíž část už byla schválena, totiž dává větší pravomoce vládě na úkor soudů.

Několik měsíců po vypuknutí války v Gaze, kterou spustil 7. října 2023 teroristický útok palestinského hnutí Hamás na Izrael, začaly skupiny Izraelců pořádat demonstrace za dohodu o příměří a propuštění rukojmí, které palestinští ozbrojenci při útoku unesli.

Účastníci manifestací, které postupně zesílily, viní Netanjahuovu vládu z nedostatečné snahy o propuštění rukojmí a kritizují, že masivní bombardování a obsazování Gazy ohrožuje jejich životy a oddaluje konec války. Při útoku 7. října 2023 unesli teroristé 251 lidí, většinu z nich propustili během dvou příměří.

V pátek izraelská armáda a úřad vlády oznámily, že při operaci v Pásmu Gazy vojáci nalezli těla dvou rukojmí. Jedním je Ilan Weiss, který byl zabit při útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023, druhé tělo zatím nebylo identifikováno. V Gaze tak podle serveru Tol zůstává 48 rukojmích, naživu je zřejmě jen dvacet z nich.

V plánu jsou další demonstrace

Tento týden v úterý se konal v Izraeli den protestů, při němž lidé blokovali dálnice a pořádali shromáždění za dohodu o příměří a propuštění rukojmí. Večer se pak sešlo v Tel Avivu na demonstraci na 350 tisíc lidí. Další velké demonstrace plánují příbuzní unesených příští středu, mimo jiné před rezidencí premiéra Netanjahua v Jeruzalémě.

Izraelská vláda stále neodpověděla Kataru, který s Egyptem a USA od předloňska zprostředkovává jednání o příměří, na poslední návrh, s nímž Hamás souhlasil 18. srpna a který byl týž den předán Izraeli. Návrh počítá s propuštěním části rukojmí během šedesátidenního příměří výměnou za propuštění stovek palestinských vězňů. Po dobu příměří by se mělo jednat o osvobození dalších unesených.

„Mluví o jednáních, ale v podstatě rukojmí obětují,“ prohlásil podle serveru ToI předchozí sobotu na demonstraci v Tel Avivu Liran Berman, jehož dva mladší bratři jsou od 7. října 2023 stále v zajetí v Pásmu Gazy. „Rozšíření bojů jen přináší větší riziko pro rukojmí. Na stole je dohoda, může to být poslední šance, jak zachránit jejich životy,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 40 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...