Izrael zastavil poslední z lodí flotily do Gazy, na cestě je ale nová

Nahrávám video

Izraelská armáda v pátek zastavila poslední loď mezinárodní humanitární flotily, která mířila do Pásma Gazy, uvedli podle agentury AFP organizátoři akce. Izraelci podle nich zastavili od středeční noci 42 lodí. Web The Times of Israel (ToI) zároveň podotkl, že ke Gaze už vyplula z Itálie nová humanitární flotila, která se rovněž chce pokusit prolomit izraelskou blokádu Pásma. Nová skupina devíti lodí se teď nachází u Kréty, napsal ToI.

„Marinette, poslední zbývající loď skupiny Global Sumud Flotilla (GSF), byla zastavena v 10:29 místního času (09:29 SELČ), přibližně 42,5 námořní míle od Gazy,“ uvedla GSF podle AFP. Dodala, že za poslední dva dny izraelské námořnictvo zastavilo jejích 42 lodí, jež vezly humanitární pomoc do Pásma Gazy, kde Jeruzalém vede už dva roky válku v odvetě za teroristický útok hnutí Hamás na židovský stát. Izraelská armáda ve středu večer a ve čtvrtek zadržela podle izraelských úřadů na 470 aktivistů z flotily, která vyplula 1. září z Barcelony.

Izraelská diplomacie zároveň na síti X zveřejnila video, podle nějž na zadržených plavidlech v podstatě žádná humanitární pomoc není a celou akci tak označuje za pouhou provokaci.

Loď Marinette se šesti lidmi plující pod polskou vlajkou měla ve čtvrtek podle deníku El País problémy s motorem, a zaostala proto za zbytkem flotily.

Jedno z plavidel také zakotvilo na Kypru, oznámily v pátek tamní úřady dle agentury Reuters. Loď s 21 cizinci úřady požádala o povolení zakotvit v Larnace kvůli doplnění paliva a z humanitárních důvodů, dva z cestujících měli chronické zdravotní problémy, napsal portál CyprusMail.

Agentura EFE v pátek ráno s odvoláním na advokátku z právního týmu flotily napsala, že 473 aktivistů bylo převezeno do detenčního zařízení Saharonim v Negevské poušti na jihu Izraele. Tam mají čekat na vyřízení deportačního řízení.

Zadržovanou Češku z flotily plující do Gazy v pátek v detenčním zařízení navštívil tuzemský diplomat. „Fyzicky je v pořádku, se svou právničkou mluvila. O deportaci nyní rozhoduje soud, ambasáda jí tedy nadále bude poskytovat konzulární asistenci podle potřeb, a to do momentu deportace,“ nastínil mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.

Izraelský krajně pravicový ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir v pátek dle ToI ve videoprohlášení uvedl, že premiér Benjamin Netanjahu udělá chybu, pokud aktivisty nechá deportovat. Podle Ben Gvira by tito lidé naopak měli zůstat v izraelském vězení několik měsíců, „aby si zvykli na zápach teroristického křídla“. Předseda vlády by aktivisty podle ministra neměl posílat zpět do vlasti, protože se v takovém případě budou stále dokola vracet.

Italští zákonodárci

Čtyři italští zákonodárci zadržení ve čtvrtek izraelskou armádou s dalšími účastníky mezinárodní flotily už byli propuštěni. Senátor Marco Croatti, poslanec Arturo Scotto a dvě europoslankyně Annalisa Corradová a Benedetta Scuderiová byli s konzulární pomocí dopraveni na Ben Gurionovo letiště a ráno odletěli do Říma, napsala agentura ANSA. Odpoledne oznámila, že všichni čtyři jsou zpět v Itálii.

Dříve v pátek ANSA citovala také italského velvyslance v Izraeli Luku Ferrariho, podle něhož Jeruzalém zadržel celkem čtyřicet italských účastníků flotily GSF. Všichni jsou podle něj v pořádku.

Zásah izraelského námořnictva proti mezinárodní humanitární flotile vyvolal v řadě zemí protesty a největší italské odbory kvůli tomu na pátek vyhlásily generální stávku. Po celé zemi vyšly do ulic demonstrovat za svobodnou Palestinu a proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy stovky tisíc lidí. Kvůli stávce byla v Itálii zrušena řada vlakových spojů v Římě, Miláně či Turíně a další nabíraly velká zpoždění, zavřené zůstaly některé školy a zrušeno bylo i několik vnitrostátních letů, napsala odpoledne agentura ANSA.

K Pásmu Gazy vyplula v úterý z Itálie loď Conscience s asi stovkou aktivistů, včetně mnoha novinářů a zdravotníků. Toto plavidlo se připojilo k několika lodím, které vypluly z Itálie 25. září. Jde o akci skupiny Freedom Flotilla Coalition (FFC), která podobné akce pořádala už v minulosti, například letos v květnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 mminutou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 9 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 1 hhodinou

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 7 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 13 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 20 hhodinami
Načítání...