Netanjahu: Izrael vybral cíle v Íránu na základě svých národních zájmů

Nahrávám video

Izrael vybral cíle svých nynějších útoků v Íránu na základě svých národních zájmů, nikoliv podle toho, co mu nařídily Spojené státy. Uvedla to kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v reakci na zprávy jedné z místních televizí. Izrael v noci na sobotu udeřil na Írán. První útoky měly mířit hlavně na raketové základny, posléze údajně zasáhly výrobny dronů a velitelská stanoviště islámských revolučních gard. Íránská státní agentura IRNA uvedla, že „při obraně země“ zahynuli čtyři vojáci. Íránská diplomacie prohlásila, že země má právo a povinnost se bránit.

Dopoledne Teherán v prohlášení ještě mluvil o smrti dvou „bojovníků, kteří odráželi střely zločinného sionistického režimu“. Informaci o dalších dvou zabitých přinesla vpodvečer agentura AP. Podle agentury IRNA byli všichni čtyři členy jednotek protivzdušné obrany.

Izrael sliboval odvetu za rozsáhlý útok Teheránu z 1. října delší dobu. Írán už prohlásil, že na aktuální útok odpoví. „Írán má právo a povinnost bránit se proti vnějším agresivním akcím na základě přirozeného práva na sebeobranu zakotveného v článku 51 Charty OSN,“ uvedla podle agentury AFP v prohlášení íránská diplomacie.

Nahrávám video

Saúdská Arábie podle Reuters odsoudila izraelský odvetný úder vůči Íránu jako „porušení svrchovanosti“ a mezinárodního práva, zároveň ale vyzvala strany konfliktu k „maximální zdrženlivosti“. Írán od 9:00 místního času (7:30 SELČ) ve svém vzdušném prostoru po izraelském útoku obnovuje lety, doplnila agentura.

Spojené státy americké v podobném duchu jako Rijád vyzvaly Írán, aby neopětoval útoky na Izrael, vyplývá z prohlášení představitelů administrativy prezidenta Joea Bidena. Sám Biden řekl, že Izrael při útocích proti Íránu zřejmě zasáhl jen vojenské cíle. Dodal, že doufá, že to bude znamenat konec eskalace.

Izrael navíc v pátek, v předvečer úderů, zaslal přes prostředníky Teheránu vzkaz, v němž jej varoval, aby na útok nereagoval, sdělily portálu Axios tři informované zdroje. Motivem Jeruzaléma podle nich bylo omezit možnost další eskalace konfliktu a vzájemných útoků mezi Izraelem a Íránem.

„Vojenská akce splnila své cíle“

Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari podle serveru The Times of Israel (ToI) ráno konstatoval, že vojenská akce splnila své cíle. Doplnil, že lokality, na které se úder zaměřil, byly zvoleny ze širokého seznamu možných. Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua dodala, že Izrael cíle pro své údery vybral na základě národních zájmů a ne pod nátlakem USA.

„Budeme vědět, jak vybrat další cíle, a v případě potřeby je zasáhnout. Je to jasný vzkaz, že kdokoli bude ohrožovat Izrael, zaplatí za to vysokou cenu,“ nechal se slyšet Hagari. Agentura DPA tvrdí, že noční útok na Írán byl největší, kterému země čelila od 80. let.

Izraelská armáda v noci uvedla, že provádí „přesné útoky na vojenské cíle v Íránu“. Teheránem zaznělo v první vlně útoku podle íránské státní televize nejméně šest výbuchů a aktivní zde byla také protivzdušná obrana. Ve druhé vlně hlásila média čtyři exploze ve východní části metropole. Podle DPA nastala jedna z explozí přímo v centru, svědci hovořili o ohlušující ráně.

Nahrávám video

„Omezené škody“

Kromě Teheránu otřásly výbuchy také městem Karadž na západním předměstí metropole. Íránská armáda potvrdila, že napadeny byly vojenské základny v provinciích Teherán, Chúzestán a Ílám na západě země. Útok byl podle ní odvrácen a způsobil jen „omezené škody“. Státní média v Íránu původně označila úder za „neškodný“.

Íránská polooficiální agentura Fars už dříve informovala, že terčem vzdušného útoku bylo několik vojenských základen západně a jihozápadně od Teheránu. Útok skončil po několika hodinách před rozbřeskem a podle izraelské armády se její letouny „bezpečně vrátily domů“. Jedním z cílů úderů bylo zařízení na výrobu raket, které Írán v posledním roce odpaloval na Izrael, doplnila armáda s tím, že zasaženy byly také prostředky íránské protivzdušné obrany.

„Íránský režim a jeho prostředníci v regionu od (loňského) 7. října neúnavně útočí na Izrael – na sedmi frontách – včetně přímých útoků z íránského území,“ citovala agentura AP z prohlášení armády židovského státu. „Stejně jako každá jiná suverénní země na světě má i Izrael právo a povinnost reagovat,“ dodaly izraelské síly.

Vojenské cíle, ne jaderné

Americké stanice NBC a ABC s odvoláním na nejmenovaného izraelského činitele uvedly, že útok necílil na íránská jaderná ani ropná zařízení a soustředil se na vojenské cíle. Americký činitel, který hovořil pod podmínkou zachování anonymity, řekl agentuře Reuters, že před zahájením úderu byly Spojené státy Jeruzalémem informovány. Podle něj se ale Washington na izraelské operaci nijak nepodílel. Kvůli útoku si telefonoval americký ministr obrany Lloyd Austin se svým izraelským protějškem Jo'avem Galantem, upřesnil činitel.

Podle záchranných složek, na které odkazovala státní tisková agentura IRNA, si útoky nevyžádaly v Teheránu žádné oběti. DPA v noci napsala, že hlavní město se potýká s výpadky internetu. Írán stejně jako sousední Irák v reakci na údery zároveň zrušil veškeré lety.

„Není to nějaká skrytá akce v pološeru. Je to akce, kterou Izrael pár minut poté, co přišly zprávy z Íránu, oficiálně potvrdil,“ poznamenal v nočním vstupu zpravodaj ČT v Izraeli David Borek. „Pokud byly zvoleny cíle vojenské, může se jednat o limitovaný, cílený útok, který se snaží nalézt střední cestu mezi potřebou vzkázat Íránu silově, že Izrael si nenechá líbit ostřelování svého území, ale zároveň to kalibrovat tak, aby to nevyvolalo další a další vlny reakcí,“ doplnil.

Terčem útoku byl například protivzdušný systém S-300 u teheránského letiště, utajovaný komplex Parčín, nejméně tři raketové základny íránských revolučních gard v okolí Teheránu a v západních provinciích či továrny na výrobu dronů a mobilních raketových systémů a jejich odpaliště.

Exploze v noci zněly také oblastí syrského hlavního města Damašku, sdělila tamní státní média. Podle agentury SANA zaútočil Izrael na vojenské základny v centrálních a jižních částech země, přičemž protivzdušná obrana zlikvidovala některé ze střel. Izrael to ale nepotvrdil. Jeruzalém provádí údery proti cílům v Sýrii spojeným s Teheránem pravidelně, v posledních měsících je však zintenzivnil.

V sobotu večer libanonské teroristické hnutí Hizballáh vyzvalo obyvatele více než dvaceti izraelských osad k okamžité evakuaci, informovala agentura Reuters. Hizballáh tvrdí, že tato místa jsou legitimními cíli, protože je údajně používají jako základny izraelští vojáci. Íránem podporovaný Hizballáh se k obyvatelům obcí obrátil prostřednictvím videa. Podle Reuters Hizballáh rovněž ve videu na platformě Telegram vydal podobné varování několika málo obcím na Izraelem okupovaných Golanských výšinách.

Íránské útoky

Írán letos 1. října vyslal na Izrael téměř dvě stovky raket v odvetě za zabití šéfa Hizballáhu Hasana Nasralláha koncem září armádou židovského státu v Bejrútu a za smrt lídra palestinského teroristického hnutí Hamás Ismáíla Haníji na konci července v Teheránu, která je připisována rovněž Jeruzalému. Při útoku na Izrael 1. října zemřel jeden Palestinec na okupovaném Západním břehu, většinu raket odrazila protivzdušná obrana.

Jednalo se o druhý útok Teheránu z íránského území na Izrael, ten první se odehrál letos v polovině dubna, kdy íránský režim poslal přes tři sta raket a útočných dronů, většinu rovněž zachytila protivzdušná obrana židovského státu. Tehdy šlo o odvetu za izraelský úder na konzulát v Damašku, při němž 1. dubna zemřelo sedm důstojníků íránských revolučních gard.

Teherán opakovaně varoval židovský stát před odvetným útokem a zdůrazňoval, že jakýkoli úder by se setkal s ještě silnější odvetou, připomněla agentura Reuters.

Izrael v uplynulých týdnech zintenzivnil ofenzivu proti Hamásu v Pásmu Gazy a jeho Íránem podporovanému spojenci v Libanonu, Hizballáhu. Válku na Blízkém východě vyvolal před více než rokem útok Hamásu na jižní Izrael ze 7. října 2023, při němž zahynulo přes tisíc lidí a přibližně dvě stovky dalších byly odvlečeny do Pásma Gazy jako rukojmí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...