Izrael zabil v Bejrútu šéfa elitních jednotek Hizballáhu, tvrdí více zdrojů

Nahrávám video

Při pátečním izraelském úderu na Bejrút zemřel velitel operací Hizballáhu Ibráhím Akíl, což byl podle agentury AFP druhý nejvýše postavený činitel ve vojenské hierarchii Hizballáhu. Potvrdilo to více bezpečnostních zdrojů. Libanonské ministerstvo zdravotnictví informovalo, že při úderu, který zasáhl jižní část metropole, zahynulo 12 lidí a 66 jich bylo zraněno.

Izraelská armáda tvrdí, že zabila Akíla a další zhruba desítku předních velitelů Hizballáhu. Ti podle ní připravili „plán okupace Galileje“. Tímto názvem se míní oblast na severu Izraele. Podle armády se jednalo o plán, který by se podobal teroristickému útoku z loňského 7. října, který provedlo palestinské teroristické hnutí Hamás, napsal server the Times of Israel. Podle armádního mluvčího měli zabití členové Hizballáhu na starost odpalování raket na izraelské území.

„Cílem izraelského úderu byl velitel sil Radván Ibráhím Akíl, který byl zabit,“ uvedl zdroj AFP. Akílovu smrt potvrdily agentuře Reuters i další dva zdroje. Podle nich Akíl zemřel při jednání s dalšími představiteli sil Radván.

Budeme v tom pokračovat, tvrdí Izraelci

„Série činů v nové fázi (války) bude pokračovat, až do dosažení našeho cíle – bezpečného návratu obyvatel na severu (Izraele) do jejich domovů,“ uvedl izraelský ministr obrany Jo'av Galant. „Naše cíle jsou jasné a naše činy mluví samy za sebe,“ prohlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

Za násilnou a teroristickou agresi označilo páteční úder na Bejrút palestinské teroristické hnutí Hamás. Útok odsoudilo také íránské velvyslanectví v Bejrútu, které ho označilo za „izraelskou šílenost a aroganci, která překročila veškeré meze“.

Akíl figuroval na americkém seznamu hledaných osob s vypsanou odměnou sedm milionů dolarů kvůli údajnému podílu na dvou atentátech v Bejrútu na americké velvyslanectví a na základnu americké námořní pěchoty. Při obou útocích zemřelo v roce 1983 přes 300 lidí.

K útoku došlo podle zdrojů Reuters a svědků na jižním předměstí Dahíja, které je baštou Íránem podporovaného šíitského hnutí.

Půlkrok ke všeobecné válce, soudí zpravodaj Borek

„To, co se nyní stalo nad Bejrútem, je už něco vážnějšího než předchozí vzájemné ostřelování v uplynulých jedenácti měsících a je to půlkrok ke všeobecné válce,“ soudí zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek. Řekl, že zabitý Ibráhím Akíl byl matadorem Hizballáhu. Za „celý krok k válce“ by zpravodaj považoval případné odvetné ostřelování izraelské Haify ze strany Hizballáhu. To samé – v obráceném gardu – by pak platilo, pokud by Izraelci vstoupili při pozemní operaci na území jižního Libanonu. 

Válka mezi Izraelem a libanonským šíitským militantním hnutím Hizballáh není nevyhnutelná, řekl k situaci bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby.

Další eskalace napětí

Hizballáh v pátek odpoledne odpálil z jižního Libanonu na cíle v severním Izraeli na 150 raket. Útoky přišly ve třech vlnách a mířily na sedm různých cílů, informují tiskové agentury s odvoláním na izraelskou armádu a média i na vyjádření libanonského šíitského hnutí. Izraelská záchranná služba uvedla, že nemá bezprostřední zprávy o případných obětech. Zatím poslední vlna útoků z Libanonu přišla poté, co Izrael ve čtvrtek večer podnikl dosud zřejmě nejtvrdší nálety na pozice Íránem podporovaného Hizballáhu za téměř rok trvání přeshraničního konfliktu.

Jde tak o další eskalaci napětí po explozích tisícovek komunikačních zařízení členů Hizballáhu i po mohutných přeshraničních útocích mezi Izraelem a Hizballáhem z tohoto týdne.

Od loňského října, kdy vypukl současný konflikt na libanonsko-izraelské hranici, jde podle AFP o třetí úder na území libanonského hlavního města, k němuž se Izrael přihlásil či který mu je připisován. Hizballáh podniká útoky na Izrael jako výraz solidarity s palestinským teroristickým hnutím Hamás, jež v Pásmu Gazy čelí izraelské ofenzivě, která je odvetou za krvavý útok Hamásu na jižní Izrael loni v říjnu.

Bezprecedentní údery

Prozatímní mise OSN v Libanonu (UNIFIL) v pátek ráno vyzvala k okamžitému zmírnění napětí a nepřátelských akcí na libanonsko-izraelské hranici, které se podle nich za posledních dvanáct hodin „výrazně zintenzivnily“.

Současný konflikt mezi Izraelem a šíitským hnutím Hizballáh, který se rozhořel už loni v říjnu po vypuknutí války v Pásmu Gazy, nabral mimořádnou dynamiku tento týden po bezprecedentním útoku na členy Hizballáhu skrze výbuchy jejich komunikačních zařízení. Při explozích pagerů a vysílaček v úterý a ve středu zemřelo nejméně 37 lidí a zhruba tři a půl tisíce dalších bylo zraněno, stovky z nich vážně. Izrael se k útoku nepřihlásil, Hizballáh mu jej však připisuje.

Hizballáh neví, co má Izrael ještě v záloze

Hizballáh nyní nejspíš trápí to, že neví, co má Izrael ještě v záloze, řekl v pořadu Události, komentáře komentátor Českého rozhlasu plus Jan Fingerland, kdy mluvil o útocích na pagery a vysílačky. „Hizballáh se musí smířit s tím, že je možná více odhalen, než se zřejmě domníval.“

Izraelci pak podle komentátora považují poměr usmrcených teroristů za nebývale vysoký, tedy hodnotí tuto operaci jako úspěšnou. Navíc se jim podařilo vnést chaos do řad teroristů. 

Nahrávám video

Ředitel Ústavu zpravodajských studií Univerzity obrany Libor Kutěj soudí, že se akce připravovala delší dobu, měsíce či možná i roky. „Byla do ní zapojena spousta operativců, možná i více izraelských služeb. Muselo tam také být zapojení krycích firem, krycích bankovních účtů.“ Hodnotí to tedy jako velmi složitou operaci, „nicméně nic nemožného“. Zapojena byla i jednotka 8200, která je největší částí izraelské vojenské rozvědky, zabývá se signálovým zpravodajstvím. „Toto bylo určitě její zapojení,“ dodal. 

Fingerland uvedl, že v případě pagerů se jednalo zřejmě o operaci trvající měsíce, protože byla připravena až po 7. říjnu loňského roku. Navíc Izraelci museli mít kapacitu pro výrobu těchto zařízení, která se jinak vyrábějí ve specializovaných továrnách. 

Vůdce hnutí Hasan Nasralláh ve čtvrtek pohrozil židovskému státu odvetou; přitom prohlásil, že Izrael překročil veškeré meze a de facto vyhlásil Hizballáhu válku. Páteční salva raket vypálená na Izrael byla mohutnější ve srovnání s jinými útoky, poznamenala agentura AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...