Izraelská armáda oznámila, že po ostřelování uzavírá hraniční přechod Kerem Šalom, určený pro humanitární pomoc z Izraele do Pásma Gazy. K raketovému útoku se přihlásilo palestinské teroristické hnutí Hamás, se kterým Izrael již sedm měsíců válčí. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na místní média. Agentura AFP s odvoláním na izraelskou armádu napsala, že při útoku zahynuli tři izraelští vojáci, dalších dvanáct je zraněných. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu zároveň v neděli ostře odsoudil požadavky Hamásu na ukončení války výměnou za propuštění rukojmí, protože by to palestinskou skupinu udrželo u moci a představovalo hrozbu pro Izrael, napsala Reuters.
Izraelská armáda uvedla, že z Rafáhu na jihu Pásma Gazy bylo vypáleno deset raket směrem k přechodu, který je podle ní nyní uzavřen pro nákladní automobily s humanitární pomocí směřující na palestinské území. Tři ze dvanácti zraněných vojáků jsou ve vážném stavu, sdělila.
Hamás, který se k útoku přihlásil, tvrdí, že jeho cílem byla izraelská armádní základna. Neuvedl však, odkud rakety vypálil.
Není jasné, jak dlouho bude uzavírka platit. Ostatní přechody zůstávají otevřené.
Aktuální situace podle výzkumného pracovníka Ústavu mezinárodních vztahů Jana Daniela může signalizovat snahu Hamásu „ukázat, že je stále přítomný a schopný ohrozit izraelské jednotky a vstoupit do současného jednání“.
Daniel v rozhovoru pro ČT24 ale zároveň upozornil, že další omezení přísunu již nyní nedostatečné humanitární pomoci bude mít nejspíše velmi negativní humanitární následky. „Víme, že přísun humanitární pomoci do Gazy mimo jiné i přes tento přechod je zásadní,“ dodal.
Po teroristickém útoku z loňského 7. října, kdy ozbrojenci Hamásu podle izraelských úřadů zabili na 1200 lidí a dalších 250 vzali jako rukojmí, Izrael zahájil rozsáhlou ofenzivu v Pásmu Gazy. Masivní izraelské bombardování a následná pozemní operace si podle úřadů ovládaných Hamásem od října vyžádaly více než 34 600 palestinských životů, tento počet ovšem nelze nezávisle ověřit.
Netanjahu odsoudil podmínky Hamásu
V Káhiře v neděli skončilo dvoudenní jednání představitelů Hamásu o příměří s egyptskými a katarskými zprostředkovateli. Nebyl zaznamenán žádný zjevný pokrok, protože Hamás trvá na svém požadavku, že jakákoliv dohoda musí ukončit válku v Gaze. Hamás rovněž oznámil, že jeho delegace opustí Káhiru a pojede do Kataru, kde se bude radit se svým vedením. V úterý se ale vrátí do Egypta, aby jednání dokončila, napsala egyptská média.
Podle agentur by nedělní útok mohl dohodu o příměří ohrozit.
Netanjahu v neděli zároveň přitvrdil svůj odmítavý postoj k požadavkům Hamásu na ukončení války v Gaze. Uvedl ale, že Izrael je ochoten přerušit boje, aby zajistil propuštění rukojmí, která Hamás stále zadržuje. Podle odhadů jejich počet zřejmě přesahuje 130.
Netanjahu také prohlásil, že Izrael projevil ochotu, ale Hamás dál zastává extrémní postoje, mezi kterými je na prvním místě požadavek stažení všech izraelských sil z Pásma Gazy, ukončení války a ponechání Hamásu u moci. „To Izrael nemůže přijmout. Hamás by tak mohl splnit svůj slib, že bude znovu a znovu a znovu provádět masakry, znásilňování a únosy,“ zdůvodnil svůj postoj.
„Nejsme ochotní přijmout situaci, kdy by ozbrojenci Hamásu vyšli z tunelů, obnovili svou kontrolu nad Pásmem Gazy, obnovili svůj vojenský průmysl a dál ohrožovali občany Izraele,“ dodal Netanjahu.
Vůdce Hamásu Ismaíl Haníja v prohlášení uvedl, že hnutí má zájem na dosažení komplexního příměří, které ukončí „izraelskou agresi“, zaručí stažení Izraele z Pásma Gazy a zajistí výměnu rukojmí. Z pokračování agrese, rozšiřování konfliktu a sabotování snah o příměří prostřednictvím zprostředkovatelů obvinil izraelského premiéra.
Operace v Rafáhu „ve velmi blízké budoucnosti“
Izraelský ministr obrany Joav Galant naopak obvinil Hamás, že projevuje známky toho, že to s dosažením příměří nemyslí vážně. V takovém případě podle ministra Izrael „ve velmi blízké budoucnosti“ zahájí vojenské operace v Rafáhu a v dalších částech Pásma Gazy. V Rafáhu u hranic s Egyptem se ukrývá více než milion Palestinců a údery na město by mohly ještě vyostřit humanitární krizi na obléhaném palestinském území.
Šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns v neděli odcestoval do Dauhá, kde se uskuteční mimořádná schůzka s katarským premiérem, jejímž cílem je vyvinout maximální tlak na Izrael a Hamás, aby pokračovaly ve vyjednávání. S odkazem na nejmenovaný zdroj o tom informovala agentura Reuters, podle které se vyhlídky na příměří zdají mizivé.
V pondělí se Burns podle Reuters setká i s izraelským premiérem Netanjahuem, aby s ním projednal návrh dohody.
Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka končící týden přinášel smíšené signály o možnosti dohody. „Prakticky několikrát za den slyšíme zprávy, které buďto kuloárně mluví o tom, že tady je naděje na uzavření dohody, zároveň křížem přicházejí zprávy o tom, že naopak všechno spěje ke kolapsu,“ řekl Borek. V Izraeli je podle něj nicméně patrná zvýšená pociťovaná urgentnost toho, aby se věci pohnuly.
Daniel připomněl, že přetrvávající rozpory se týkají toho, zda má současné jednání vést k ukončení konfliktu nebo dočasnému příměří. Zmínil, že ve zprávách z blízkovýchodních novin a západních agentur se mluví o takzvaném obnovení klidu. „To znamená o frázi, která by nebyla úplně přesně ani by nesměřovala k příměří jako takovému, a ani by nesměřovala k ukončení konfliktu,“ upřesnil.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v neděli vyzval Netanjahua, aby dotáhl do úspěšného konce jednání o příměří s Hamásem, „což by mohlo vést k propuštění rukojmí, k ochraně civilistů prostřednictvím příměří a k regionálnímu uvolnění napětí“, uvedla agentura AFP s odkazem na prohlášení Elysejského paláce.
„Francie plně podporuje probíhající zprostředkovatelské úsilí. Osud Palestinců v Gaze nemůže být nadále podřizován teroristickým aktivitám Hamásu a izraelské operace musí být zastaveny,“ dodal Elysejský palác.
