Izraelští vládní činitelé slíbili v předchozích dnech Washingtonu, že nárazníková zóna, kterou armáda židovského státu buduje v Pásmu Gazy u hranic s Izraelem, bude jen dočasná. Jeruzalém se z ní údajně stáhne v okamžiku, kdy bude teroristická organizace Hamás zcela poražena. Informoval o tom server The Times of Israel s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele.
Podle serveru The Times of Israel izraelská armáda už několik týdnů bourá palestinské domy v Pásmu Gazy podél hranice s Izraelem, aby tam vytvořila asi kilometr širokou bezpečnostní zónu, do níž nebudou smět Palestinci. Podle deníku The Wall Street Journal se tento krok nelíbí americké vládě, která trvá na tom, aby Pásmo Gazy nepřišlo po skončení konfliktu mezi Izraelem a Hamásem o žádné území.
The Times of Israel také napsal, že americká vláda je i proti dočasné nárazníkové zóně. Obává se totiž, že Izrael by se pak už z této bezpečnostní zóny nestáhl.
Server Axios během pondělí s odvoláním na nejmenované činitele zároveň informoval, že izraelský ministr obrany Joav Galant slíbil zabránit výstavbě nelegálních židovských osad v Pásmu Gazy. Tyto obavy ještě zesílila nedělní konference pravicových aktivistů v Jeruzalémě, které se účastnila desítka izraelských ministrů a řada vládních poslanců a jež vyzvala k obnovení židovských osad v Pásmu Gazy. Někteří účastníci této akce se vyslovili i pro vystěhování Palestinců z tohoto úzkého pobřežního pásma.
Pásmo Gazy je asi čtyřicet kilometrů dlouhá a šest až dvanáct kilometrů široká pobřežní oblast. Izrael ho obsadil po šestidenní válce v roce 1967 spolu s jordánským Západním břehem a východním Jeruzalémem a syrskými Golanskými výšinami. Z Pásma Gazy se Izrael stáhl na základě mírových dohod v roce 2005, kdy evakuoval dvacítku židovských osad.
V roce 2007 oblast násilím ovládlo hnutí Hamás, které Izrael, USA či EU považují za teroristickou organizaci. Izrael zahájil ofenzivu v Pásmu Gazy po teroristickém útoku Hamásu ze 7. října, kdy palestinští teroristé povraždili v izraelském pohraničí na 1200 lidí, z toho tisícovku civilistů, a asi 250 osob unesli. Z nich stovku propustili koncem listopadu při dosud jediném příměří a na 130 lidí stále zadržují.
